Donedávna měla slovenská politika větev neprůhlednou a větev, která byla křišťálově průzračná. Chaos panoval na oslabené a znesvářené pravici, zatímco levice vyluxovaná Směrem si mohla nerušeně jednobarevně a s minimem skandálů vládnout. Teď je všechno jinak a politická krize opanovala celou zemi. Na rozdíl od Polska, kde vše válcuje Právo a Spravedlnost, a Maďarska s dominancí FIDESZ na Slovensku klid vystřídal zmatek.

Před týdnem byla v Praze představena kniha Politické hry. Jejím autorem je přední slovenský politolog Michal Horský. Prokázal odvahu: vydal se proti proudu času, posbíral a oglosoval rozhovory pro slovenská média, především pro deník Pravda. Jeho postřehy jsou ale zajímavé i dnes.

Horský radí, aby podstatné politické spory nebyly překrývány napěněnými aférami s minimální přidanou hodnotou — jako kdysi byla Gorila, jež se podepsala na diskreditaci pravice. Velmi otevřeně se též staví ke Směru. Nevidí v něm strašáka jako mnozí jiní. Pokládá jej za levicovou stranu odpovídající středoevropskému standardu, jež se ovšem dokázala opřít o politický marketing.

Pokud mu něco vyčítá, tak to není přerod z proudu odštěpeného od Strany demokratické levice nejprve ve stranu „třetí cesty“, kterou druhdy Robert Fico odmítal zařadit na levici či pravici, a poté v pokračovatele sociální demokracie. Horského kritika se týká manicheismu, tendence dělit svět kolem na dobro a zlo, oslabené schopnosti se domlouvat a navrtávání politické kultury. Jeho několik let staré texty obsahují i varování před arogancí moci, orbánovským komplexem a stinnými stránkami korporativistického modelu uspořádání společnosti. Jím otevřeně popisované i naznačované chyby Směru se podepsaly také na čerstvém volebním výsledku.