Šejkové klimatickými diplomaty? Klimakonference COP 28 se má konat v Emirátech
Matěj MoravanskýSpojené arabské emiráty budou letos na podzim hostit světovou konferenci o změně klimatu, známou pod zkratkou COP. Předsedat jí bude Sultán Al Džábir, šéf ropné korporace ADNOC, která právě oznámila rapidní zvýšení těžby ropy.
Spojené arabské emiráty oznámily jméno předsedy nadcházející klimatické konference COP 28. Bude jím ředitel jedné z největších fosilních korporací na Blízkém východě a ministr průmyslu SAE Sultán Al Džábir. Konferenci, jejímž cílem je udržet oteplování planety pod 1,5 stupně Celsia a rapidně omezit produkci skleníkových plynů, tak bude předsedat šéf firmy, která ohlásila úmysl od roku 2025 produkovat pět milionů barelů ropy za den, tedy zhruba o milion více než nyní.
Spojené arabské emiráty mají pomyslnou štafetu v pořádání konference o klimatické změně Organizace spojených národů (COP) převzít od Egypta. Delegáti se mezi 30. listopadem a 12. prosincem tohoto roku sjedou do země, která je osmým největším producentem ropy a jejíž vláda podle Amnesty International závažně porušuje lidská práva — například násilím na vězních, zadržováním novinářů nebo výkonem trestů smrti.
Sama korporace Sultána Al Džábira Abu Dhabi National Oil Company (ADNOC) je ve Spojených arabských emirátech majoritním producentem ropy s denní produkcí kolem čtyř milionů barelů. Heslem společnosti je „maximum energie, minimum emisí“. V praxi to znamená, že firma na jedné straně oznámila enormní navýšení produkce ropy a zemního plynu do roku 2030 a na druhé straně investuje do výstavby solárních elektráren, výzkumu technologií na zachytávání uhlíku z atmosféry nebo buduje „udržitelná“ města uprostřed pouště jako projekt Masdar City.
Představa ropného giganta ADNOC, jemuž Al Džábir šéfuje, o řešení klimatické krize tak stojí na tezi o „bezpečné“ transformaci světové ekonomiky na obnovitelné zdroje energie a udržitelný růst. Bezpečnost takové transformace má zajistit stabilní přísun fosilních paliv kompenzovaný závratnými investicemi do výsadby stromů a rovněž příslibem pětisetprocentního nárůstu v zachytávání a skladování již vypuštěných emisí uhlíku z ovzduší. Snaží se tak o vybudování image „realistické“, ale zároveň environmentálně uvědomělé fosilní korporace — bezprecedentnímu navyšování těžby ropy navzdory.
Pořadatelství COP 28 budí kontroverze nejen kvůli stavu lidských práv a produkci ropy Spojenými arabskými emiráty, ale i v celkovém kontextu mezinárodní klimatické politiky. Na poslední konferenci v egyptském Šarm aš-Šajchu byl zpochybněn klíčový závazek Pařížské dohody udržet nárůst teploty oproti předindustriální éře o 1, 5 stupně Celsia.
Obavy o jeho dosažitelnost vyjádřil v Egyptě i vrchní klimatický vyjednavač Evropské unie Frans Timmermans: „Nechceme, aby tu dnes cíl 1, 5 stupně zemřel. To je pro nás zcela nepřijatelné.“ Egypt, ale rovněž i další „ropné“ státy, mezi které se Spojené arabské emiráty řadí, odmítly do finálního znění dohody COP 27 zařadit závazek ukončit spalování fosilních paliv, bez nějž je udržení oteplení pod 1,5 stupněm Celsia prakticky neuskutečnitelné.
Podle řady vědeckých zpráv a studií by přitom překročení hranice zvýšení globální teploty o 1,5 stupně znamenalo řádově větší riziko výskytu jevů extrémního počasí a zásadně by se zvýšila hrozba kolapsu klíčových klimatických systémů. Před nedodržením závazku z Pařížského COPu varují experti z Mezivládního panelu pro změny klimatu, celá řada studií a prakticky celá odborná i občanská veřejnost, která se tématem zabývá.
Proti COPu 28 ve Spojených arabských emirátech se bouří i rozvíjející se země globálního Jihu. Na poslední konferenci o změnách klimatu totiž po dlouhých jednáních uspěl požadavek na zřízení Fondu ztrát a škod, z nějž by měly chudší státy globálního Jihu — valnou většinou státy jen s minimálním podílem na produkci světových emisí — čerpat finance na zvládání důsledků klimatické krize a transformaci k zelené ekonomice. Fond mají financovat bohatší, rozvinuté státy, které jsou zároveň hlavními producenty emisí skleníkových plynů.
A právě Spojené arabské emiráty jsou zemí, která by jako relativně rozvinutá ekonomika, a především jako jeden z největších producentů ropy, musela do takového fondu ukládat značné množství finančních prostředků. Problémy ve vyjednávání Fondu ztrát a škod by podle Farah Naureenové, pákistánské ředitelky charitativní organizace Mercy Corps, „ohrozilo celkovou důvěru v další jednání a nechalo by země, jako je Pákistán, platit za změny klimatu neadekvátní cenu“.
Panují obavy, že na COP 28 v Dubaji se ještě posílí vliv lobbistických struktur napojených na zájmy fosilního průmyslu. Na konferenci v Glasgow před dvěma lety bylo přítomno více než pět set lobbistů, kteří zastupovali zájmy fosilních a energetických korporací. V Egyptě bylo číslo ještě větší — bylo jich tu asi 640.
Jednání COP 28 ve Spojených arabských emirátech bude jeden takový zástupce fosilní korporace přímo předsedat jednání. Emeritní profesor geofyziky a klimatu Bill McGuire z University College London označil tento fakt za „dárek, o kterém se fosilní lobby mohlo jen zdát“.
Své rozpaky vyjadřují i další zástupci vědecké komunity a členové organizací zabývající se ochranou přírody a řešením klimatické krize. Tasneem Essopová, ředitelka Climate Action Network International, je přesvědčena, že „Al Džábir nemůže předsedat COPu 28, jehož cílem má být řešit klimatickou krizi, je-li zároveň šéfem firmy, která se na vzniku krize podílí“.
Naopak příznivé reakce se jmenování Sultána Al Džábira setkalo u vrchního klimatického vyjednavače Spojených států Johna Kerryho, který ocenil „Dr. Sultána“ jako „zkušeného diplomata a byznysmena, který vede projekt Masdar a spojuje v sobě vše potřebné pro získání všech nezbytných partnerů k jednání o rychlejší a širší klimatické akci“. COP 28 v Dubaji má mít na programu řadu zásadních bodů, které nesnesou odkladu, ale dosavadní přípravy provází skepse a obavy.
Již nyní se jedná o detailech další každoroční světové konference o změnách klimatu — COP 29. Tentokrát volba připadne na některou ze zemí střední a východní Evropy. Mezi vážnými kandidáty je Česká republika. Na nedávné konferenci Akademie věd České republiky prohlásil Michal Nekvasil, český zástupce na Generálním ředitelství pro oblast klimatu Evropské komise, „že by stálo za to, aby Česká republika o pořádání COP 29 usilovala“.
Podle Nekvasila by mohlo jít o příležitost k uskutečnění „obratu českého veřejného mínění“ v oblasti klimatické krize prostřednictvím velké informační kampaně a rovněž o příležitost pro českou diplomacii. Je totiž velmi nepravděpodobné, že se fosilnímu magnátovi Al Džábirovi podaří dovést jednání COP 28 k dohodě o klíčovém Fondu ztrát a škod a tím pádem se tato zásadní agenda stane úkolem pro další hostitelskou zemi. O pořádání COP 29 se rozhodne na jaře tohoto roku a přihlásila se o něj již bulharská vláda výrazně podporovaná prezidentem Rumenem Radevem.
Další informace:
BBC COP28: Why has an oil boss been chosen to head climate summit?