Jsem tady dnes proto, abych vám řekla, že nám hoří střecha nad hlavou.

Podle Mezivládního panelu pro změny klimatu IPCC nás od okamžiku, kdy už nebudeme moci napravit své předchozí chyby, dělí pouhých dvanáct let. Během nich je třeba bezprecedentním způsobem ve všech ohledech změnit naši společnost, mimo jiné snížit naše emise CO2 o 50 procent.

A to přitom ani nemluvím o aspektu klimatické spravedlnosti, bez které nebude fungovat Pařížská klimatická dohoda, a o problematice bodů zvratu nebo zpětné vazby, jejichž příkladem může být extrémně vysoké množství metanu, který se uvolňuje z tajícího arktického permafrostu.

Na místech, jako je Davos, lidé s oblibou hovoří o úspěších. Jejich finanční úspěchy jsou ale vykoupeny velmi vysokou cenou. Musíme si přiznat, že z pohledu klimatické změny se nejedná o úspěchy, ale o selhání. Selhala všechna současná politická hnutí, selhala média, která nedokázala u veřejnosti vytvořit všeobecné povědomí o tom, s jakými problémy se potýkáme.