↗

Německá policie zasahuje proti aktivistům bránícím obec Lützerath velmi tvrdě. Je velkým vítězstvím českého ekologického hnutí, že u nás je bourání vesnic kvůli uhlí už více než třicet let tabu. Foto Ina Fassbender, AFP

V posledních dnech celým Německem hýbou zprávy z malé vesnice Lützerath poblíž Kolína nad Rýnem. Vesnice leží na okraji hnědouhelného dolu, který vlastní energetická společnost RWE a v následujících měsících jej chce rozšířit. Tým německých akademiků kolem energetického experta Philippa Herpicha však v nedávné studii došel k závěru, že rozšíření dolu a s tím spojené zbourání vesnice Lützerath je nanejvýš sporné; uhlí pod vesnicí jednoduše není potřeba.

RWE vs. Lützerath

Lützerath byl v posledních letech jedním z center snah o zastavení těžby uhlí v Německu. V roce 2013 totiž německý ústavní soud souhlasil s rozšířením hnědouhelného povrchového dolu Garzweiler a s tím spojenou možností vyvlastnění majitelů pozemků v místech plánované těžby. Těžebním rypadlům mělo podlehnout sedm měst a vesnic s přibližně sedmnácti sty obyvateli. Nakonec bylo přesídleno kolem devíti set místních občanů.

Naprostá většina obyvatel se rozhodla ustoupit tvrdému tlaku energetické společnosti RWE, která jim hrozila vyvlastněním. Tedy až na jednoho. Farmář Eckhardt Heukamp nepřijal nabídky kompenzací a rozhodl se s RWE soudit. „Přál bych si, aby vesnice Lützerath zůstala stát, protože tu moje rodina žije a pracuje již ve čtvrté generaci,“ uvedl v roce 2021. Nakonec však farmář musel své pozemky převést na společnost RWE, stejně jako jeho bývalí sousedi. Podle platného horního práva je totiž možné vyvlastnit majitele pozemků ve chvíli, kdy je v sázce bezpečné zásobování energiemi, a vyvlastnění tím slouží veřejnému prospěchu.

Již od rozhodnutí německého ústavního soudu začalo německé klimatické hnutí organizovat obsazení vesnice. Velké kontroverze vzbudil mnohaletý odpor v Hambašském lese nedaleko Lützerathu. Les zvaný „Hambi“ měl rovněž ustoupit těžbě společnosti RWE, ale po sérii okupací rozhodla zemská vláda Severního Porýní-Vestfálska o zastavení těžby. V roce 2020 se tak část aktivistického kolektivu přesunula do Lützerathu, kde založili hnutí Lützerath žije (Lützerath lebt). Hnutí pořádalo v opuštěné vesnici přednášky, procházky a kulturní události. Někteří členové hnutí se ve vybydlených domech usadili a spolu s dalšími hnutími jako Alle Dörfer bleiben nebo Ende Gelände se snažili nacházet cesty, jak domy a krajinu kolem Lützerathu zachránit.

Naději na záchranu vesnice právní cestou však aktivisté ztratili v posledních týdnech minulého roku. Německá federální vláda včetně německých Zelených uzavřela se společností RWE dohodu o zachování zbylých vesnic a ukončení těžby do roku 2030, tedy o celých osm let dříve, než je plánované celoněmecké ukončení těžby uhlí, výměnou za to, že RWE bude moci vydolovat uhlí pod Lützerathem.

Uhlí pod Lützerathem není nutné spálit

Podle nedávné studie týmu energetických expertů z několika německých univerzit by však stávající rozsah dolu měl stačit. RWE oznámila, že plánuje do roku 2030 spálit 271 milionů tun z dolu Garzweiler. Jde o maximální množství uhlí, které mohou elektrárny v blízkosti dolu spálit v závislosti na zvýšené poptávce po energiích v důsledku výpadku dodávek plynu z Ruska.

Autoři studie však uvádějí, že už ve stávajícím rozsahu může důl poskytnout až tři sta milionů tun uhlí. Tím pádem není nutné vytěžit téměř 30 milionů tun uhlí. Podle autorů tak studie dokazuje, že „neexistuje energetický ani ekonomický důvod pro využití zásob pod vesnicemi a farmami v okolí dolu Garzweiler ani pro další rozšíření těžebních oblastí mimo aktuální těžební plán.“ Stejný argument použila i obhajoba farmáře Heukampa. Ta citovala výpočty inženýra pro těžbu a důlní škody Petera Immekuse, který odhadl, že dodávky energie lze zabezpečit v rozsahu 600 milionů tun uhlí do roku 2038 i bez zásahu do vesnice Lützerath.

Vydolování a spálení hnědého uhlí pod Lützerathem tak nemůže být odůvodněné energetickou bezpečností a nedostatkem plynu v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jak uvádí hnutí Alle Dörfer bleiben!: „Tvrzení, že uhlí pod Lützerathem bude potřeba v příštích dvou zimách kvůli plynové krizi, je vědecky neudržitelné. Neexistuje jediná studie, která by k tomuto závěru dospěla.“ Dodávají rovněž, že uhlí pod Lützerathem by mohla RWE využít nejdříve za dva roky z důvodu pomalé povrchové těžby v hlubších patrech dolu.

Hranice 1,5 °C vede Lützerathem

Spalování dalšího uhlí je problematické i z hlediska mezinárodní klimatické politiky. Závazek na udržení oteplování pod hranicí 1,5 °C, vyplývající z Pařížské dohody, by byl v případě rozšíření těžby pro Německo nesplnitelný, tvrdí Julia Broich ze serveru energiezukunft. Využití dalších 270 milionů tun uhlí, tedy srovnatelného množství, které by potřebovala Česká republika na pokrytí své spotřeby na deset let, bude znamenat i revizi stávajících klimatických cílů Německa. „Těžba uhlí pod Lützerathem znamená, že prolomíme hranici 1,5 °C a porušíme německý zákon na ochranu klimatu,“ tvrdí Catharina Rieve a profesor Pao-Yu Oei z vědecké skupiny FossilExit.

Toho si jsou vědomi i lidé bránící Lützerath před vyklizením. Právě překročení oteplování za hranici stanovenou Pařížskou dohodou chce široká koalice klimatických hnutí zabránit. Hnutí Alle Dörfer bleiben!, BUND, Campact, Fridays For Future, Greenpeace, Klima-Allianz Deutschland, Lützerath Lebt! a mnoho dalších organizují okupaci Lützerathu a jeho obranu před vyklizením.

Od 2. ledna se v okolí vesnice shromažďují speciální policejní jednotky a technika potřebná k demolici vesnice. Desátého ledna spustila policie zásah: zatýkání aktivistů, demolici barikád, domů a kácení stromů. Právě stromy hrají v plánech lidí bránících Lützerath zásadní roli. Ty je možné porážet jen v kácecí sezóně, která v Německu brzy končí. Aktivisté si vytvořili domky na stromech, aby svou přítomností zabránili jejich poražení.

Práce na vyklízení pokračují již několik dní. Na místě je přítomno několik stovek policistů, kteří obklíčili vesnici a odřízli aktivisty od okolního světa. Na záběrech z vesnice lze vidět převážně pasivní odpor aktivistů, popřípadě vrhání kamenů a zapalování dýmovnic. Naproti tomu policie používá desítky reflektorů namířených na vesnici, aby znemožnila bránícím se lidem spánek a přinutila je k odchodu. Ačkoliv již před samotným začátkem vyklízení policie oznámila, že aktivisté mohou bez postihu odejít, nyní je zatýká a používá nedovolené postupy. Protestující jsou například protiprávním způsobem sundáváni ze stromů bez nutného jištění.

Dění takřka v přímém přenosu je možné sledovat na twitterovém kanále Lützerath bleibt! - Tag X seit 3.1. Za posledních několik hodin tento a mnoho jiných kanálů zveřejnily zprávy o tom, že na místo nebyli vpuštěni novináři nebo že policie přerušila kontakty s protestujícími.

Nedaleko Lützerathu v sobotu 14. ledna proběhla velká demonstrace na podporu aktivistů bránících vesnici. Podle odhadů se jí zúčastnilo kolem třiceti pěti tisíc lidí. Svou účastí Lützerath podpořilo mnoho klimatických organizací i mimo Německo. Proti pokojným demonstrantům použila policie vodní děla.

Reakce německé společnosti

Dění v Lützerathu vytváří paradoxní situaci na německé politické scéně. Zdejší Zelení jsou součástí koaliční vlády sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck natočil video, ve kterém ocenil klimatické hnutí, „bez kterého by nebylo mnoho úspěchů na poli ochrany klimatu“, ale jinak obhajoval stávající klimatickou politiku německé vlády. Rozšíření těžby o území Lützerathu prý souvisí s válkou na Ukrajině a ambicióznějším plánem vlády na ukončení těžby uhlí do roku 2030. O takové souvislosti však pochybuje řada studií zmíněných výše.

O Habeckově postupu má jasno i německá veřejnost. Podle průzkumu veřejnoprávní televize ZDF by odpovědělo padesát devět procent obyvatel Spolkové republiky záporně na otázku: „Měl by se v oblastech, jako je Lützerath, rozšiřovat těžba hnědého uhlí?“ Podle průzkumu se Němci domnívají, že vláda měla jednat mnohem dříve, a problémům by se tak vyhnula.

Zdroje:

CoalTransitions: https://coaltransitions.org/publications/gasknappheit-auswirkungen-auf-die-auslastung-der-braunkohlekraftwerke-und-den-erhalt-von-lutzerath/

FossilExit: https://vpro0190.proserver.punkt.de/s/KXsB347DQETJSQD