Podzimní Ende Gelände: vzpoura proti destrukci planety Danielem Křetínským

Radek Kubala

Autor přibližuje atmosféru podzimních akcí občanské neposlušnosti Ende Gelände, které se zaměřily na uhelnou infrastrukturu u německého Lipska a v Lužici. V těchto regionech těží a vydělává miliardy český uhlobaron Daniel Křetínský.

„Argumenty o nepolitickém a neideologickém prostředí na univerzitách u nás používají konzervativci a pravice. Naštěstí akademici jsou z velké většiny liberální levičáci. Což dává smysl, protože je to v dnešní době nejracionálnější přístup ke světu,“ vysvětluje kamarád z německého klimatického hnutí, kterého znám pod přezdívkou Pepo.

Diskutujeme o tom, jak je možné, že vedení Univerzity v Lipsku oficiálně poskytlo prostory Fridays for Future a radikálnímu klimatickému hnutí Ende Gelände (volně přeloženo jako Konec zvonec či Dál ni krok) pro týdenní okupační stávku. Na univerzitě se po celou tuto dobu shlukovali lidé, diskutovali, přednášeli a společně vařili. Celá akce vyvrcholila v pátek 29. listopadu studentskou stávkou na podporu ochrany klimatu s účastí deseti tisíc lidí a následnými víkendovými nenásilnými blokádami lipských a lužických uhelných dolů a elektráren.

Ve světle debat, které vyvolala okupační stávka za klima v Praze, případně její podpora akademickým senátem Fakulty sociálních studií v Brně, je prostě vidět, že jsme se ocitli v jiném světě. A to jsme od Prahy vzdálení jen lehce přes dvě stě kilometrů. „Je možné, že Saská konzervativní vláda, případně krajně pravicová strana AfD (Alternativa pro Německo) to využije k útoku na vedení univerzity. Nicméně pozice univerzity je v regionu silná, a to i mezi studenty. Řekl bych, že vláda nemá moc šancí uspět,“ dodává Pepo.

Křetínský v Německu ničí klima, krajinu a domovy lidí

V pátek večer se na univerzitě koná velké plénum před víkendovými akcemi občanské neposlušnosti. Přibližně tisícovka lidí se přes telemost spojuje s dalšími tisíci lidí, kteří se sešli v Drážďanech a Berlíně. Všichni požadují rychlejší konec uhlí, než jaký dojednala německá uhelná komise.

Rok 2038, na kterém se komise shodla, je podle vědců i aktivistů příliš pozdě na odvrácení katastrofy, kterou by způsobilo oteplení planety o více než 1,5 stupně oproti předindustriální době. Německo, ale i Česká republika a Polsko musí skončit s uhlím nejpozději v roce 2031.

Aktivistům vadí také miliardové kompenzace, které vláda nabídla uhelným firmám, stejně jako hrozící bourání vesnic po celém Německu kvůli rozšiřování lomů. Z Berlína a Drážďan proto budou vyrážet na blokády do lužického hnědouhelného revíru, z Lipska se jede do středoněmeckého uhelného revíru, který je vzdálený jen desítky kilometrů.

×