Vyšší správní soud v západoněmeckém Münsteru nařídil uhelné korporaci RWE, aby se zdržela kácení dvanáct tisíc let starého Hambašského lesa, jež stojí v cestě rozšiřování největšího uhelného dolu v Evropě. Firma nesmí kácet, dokud soudy nerozhodnou o žalobě, již proti ničení lesa podal Svaz ochrany přírody a životního prostředí (BUND), němečtí Přátelé Země, partnerská organizace českého Hnutí DUHA.

Kácení mělo začít naplno 14. října. V lese v posledních týdnech tvrdě zasahovala policie proti lidem, kteří jej před šesti lety obsadili a na protest proti těžbě si v něm stavěli domky v korunách stromů.

Boj o les se stal impulsem k mimořádnému vzepětí celé německé občanské společnosti. Obránce přijížděly podpořit tisíce lidí z celého Německa i zahraničí, konaly se masové demonstrace. Petici proti kácení podepsalo víc než osm set tisíc lidí. Proti kácení a za co nejrychlejší konec těžby uhlí se u našich západních sousedů staví až pětasedmdesát procent obyvatel.

Podle BUNDu představuje nařízení bod obratu v celé kauze. Münsterský soud zvrátil předchozí rozhodnutí nižšího soudu v Kolíně nad Rýnem s argumentem, že kauza je příliš složitá, aby ji dokázal rozhodnout v zrychleném řízení, a musí proto kácení zastavit.

RWE podle něj dostatečně nedoložila, že je uhlí pod lesem skutečně nezbytné k zajištění dodávek elektrické energie do německé sítě. Odpůrci kácení argumentují právě tím, že uhlí nezbytné není.

Protesty budou pokračovat

Les navzdory rozhodnutí čekají další masové protesty. Mírnější i radikálnější ekologické organizace žádají, aby kácení lesa zastavila přímo společnost RWE a vláda spolkové země Severní Porýní — Vestfálsko, kde se důl nachází. Protože se policii v posledních dnech podařilo většinu obsazených stromů vyklidit, poskytuje rozhodnutí pro obránce lesa přinejmenším cenný odklad.

Ekologové požadují současně po vládní „uhelné komisi,“ která má do konce letošního roku rozhodnout o definitivním datu konce těžby a spalování uhlí v zemí, aby odchod od špinavého paliva naplánovala tak, že uhlí pod lesem — víc než jedna a půl miliardy tun — nebude potřeba. Podle ekologických organizací je vyloučené, aby Německo dané zásoby spálilo a přitom snižovalo emise dostatečně rychle vzhledem k plnění cíle pařížské klimatické dohody udržet oteplení planety pod jedním a půl stupněm Celsia.