Nedaleko obce Louka u Litvínova se na konci června odehraje akce nazvaná Klimakemp 2018. Stejně jako v loňském roce bude jejím pořadatelem občanské hnutí Limity jsme my. Ekologové zvou na pětidenní tábor, během kterého účastníky čekají vzdělávací akce.

„Během takzvaného akčního víkendu se navíc odehraje několik protestů proti těžbě a spalování uhlí. Klimatický kemp poskytuje také zázemí pro odvážné a nenásilné akce občanské neposlušnosti proti uhelným infrastrukturám,“ uvádějí organizátoři tábora v pozvánce.

V loňském roce podobná akce vyvrcholila pochodem podél hranice územních ekologických limitů na lomu Československé armády (ČSA) a následnou blokádou uhelného dolu Bílina, do které se zapojilo více než sto čtyřicet lidí z celé České republiky i zahraničí.

Celý tábor začíná ve středu 27. června třídenní sérií přednášek a praktických workshopů. Přednášky jsou tematicky zaměřeny na nerůstovou ekonomiku a budou je vést aktivisté i akademici z České republiky i zahraničí. Mezi nimi například politolog, expert na klimatická práva a energetickou demokracii Tadzio Müller nebo Eva Fraňková z brněnské Masarykovy univerzity.

„Chceme rozpoutat debatu o systémové změně a řešeních, která by společnosti umožnila spravedlivě překonat změnu klimatu,“ uvádějí organizátoři z Limity jsme my.

Důvody konání Klimakempu

Ekologové z Limity jsme my upozorňují, že Česká republika ke změnám klimatu přispívá výraznou měrou. V přepočtu na počet obyvatel patříme k pěti největším producentům oxidu uhličitého v Evropě. Zároveň každoročně vyvezeme přes třináct terawatthodin elektřiny do zahraničí, což se rovná množství spotřebovanému všemi českými domácnostmi.

„Česká republika neustále provozuje flotilu starých uhelných elektráren, které slouží pouze pro výrobu elektřiny na vývoz do zahraničí a jsou zdrojem velkých příjmů pro uhlobarony,“ uvádějí Limity jsme my v pozvánce.

Výzvu k ukončení těžby a spalování uhlí, kterou občanské hnutí Limity jsme my zveřejnilo začátkem června, podpořily čtyři desítky vědců a lékařů i ekologických a lidskoprávních organizací. Mezi signatáři najdeme mezi jinými filosofa Pavla Baršu, historičku umění Milenu Bartlovou, ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Michala V. Marka nebo novináře Petra Uhla.