„Chyť ho za čelist a půjde.“ Policie v Bílině lámala žebra a sbírala i novináře
Radek KubalaAktivisté i kontrolní orgány policie vyhodnocují jednání jednotlivých policistů. Aktivisté popisují bití i špatné podmínky na stanicích. Policisté při zásahu zadrželi také novináře, mezi nimi i fotografa DR Petera Tkáče.
Policie při zásahu v lomu Bílina zajistila dvě stě osmdesát lidí, většinu propustila již během noci, některé nad ránem. Přestože zásah se podle aktivistů obešel bez velkých excesů, upozorňují na některé policejní přešlapy. Policisté během akce zadrželi také dvě desítky novinářů, včetně fotografa Deníku Referendum Petera Tkáče. Jednoho z dánských aktivistů mlátili pěstmi do krku.
„Snažil jsem se utéct ze zadržení směrem dále do dolu. Po chvíli mne policisté dohnali a jeden z nich mne začal mlátit pěstí do krku. Bylo to velmi bolestivé, musel jsem do nemocnice na rentgeny. Kromě modřin si však domů asi nic jiného nepovezu,“ řekl Deníku Referendum dánský aktivista Thor Noe.
Jenomže nakonec to bylo jinak. Rentgen mu odhalil dvě zlomená žebra. Dánský ochránce klimatu tak zvažuje, že podá na zasahujícího policistu trestní oznámení. Podle informací DR má incident natočený Česká televize.
Podle zadržených pak panovala rozdílná nálada na různých policejních stanicích. Na stanici v Teplicích policisté lidem sprostě nadávali, naopak v Chomutově všechny zadržené propustili už po hodině. Na většině stanic, kde protestující zůstali přes noc, museli přespávat na chodbách.
„Snažili jsme se s policií vyjednat, že na vlastní náklady lidem zajistíme karimatky a deky. Ale odmítli nás,“ uvedl v online přenosu přímo ze stanice na facebookové stránky ekologický aktivista Jan Rovenský. Někteří ze zadržených také upozornili, že v policejním autobuse převážejícím zadržené do Chomutova byly nálepky krajně pravicové rasistické organizace Islám v ČR nechceme a podobně zaměřené kapely Ortel.
Přešlapy policie v současnosti analyzuje právní tým Limity jsme my. „Určitě se budeme právně bránit. Lidé nám nosí různé záběry či fotografie, které chceme použít pro případné správní žaloby, pokud budeme schopní doložit porušení zákona. Oproti loňskému roku však lidé dostali včas vodu i jídlo, někteří i veganské,“ řekl Deníku Referendum David Pfann z právního týmu.
Tisková mluvčí ústecké policie Jana Slámová Deníku Referendum sdělila, že kontrolní orgány budou postup jednotlivých policistů vyhodnocovat. Než se tak stane, nebudou poskytovat novinářům informace týkající se případných prohřešků policie při zásahu.
Přidej mu plyn a půjde
Jeden ze zadržených aktivistů také natočil na skrytou kameru záběry, na kterých jeden z policistů nabádá své kolegy k používání tvrdších prostředků při vyklízení sedící blokády. Popisované chvaty jsou podle policejní mluvčí v souladu se zákonem.
„Chyť ho za čelist, přidej mu plyn a půjde sám. Vem ho po zádech, nebudeme se tu s něma tahat jak s kočkama. Já ti ho klidně odtáhnu sám,“ řekl policista na záběru.
Policisté během sobotního zásahu také zatýkali novináře, kteří byli označení reflexními vestami. Zároveň se všemi prostředky snažili zabránit, aby novináři z místa přinášeli záběry.
Podle našich informací ve chvíli, kdy se jedna část demonstrace odpoutala od domluvené trasy pochodu, začala policie cíleně bránit novinářům i zdravotníkům v přístupu do lomu. Někteří přesto proběhli dovnitř, aby pokryli dění přímo zevnitř Bíliny. Do lomu se dostal také fotograf Deníku Referendum Peter Tkáč.
„Dokumentoval jsem zatýkání demonstrujících na hraně dolu, když mi jeden z policistů řekl, že jsem taky zadržen. Přestože jsem měl na sobě reflexní novinářskou vestu. Spolu se mnou zadrželi také dokumentaristy ze Švédska i Rakouska. Navíc nás do autobusů odvedli jako první, abychom nemohli dokumentovat zatýkání lidí,“ řekl Peter Tkáč po návratu do kempu.
Fotograf Deníku Referendum nebyl jediný, kterého policie během akce zadržela. „Myslím, že by policie měla umožnit novinářům dělat jejich práci. Neskrýváme svou identitu, ani se nepodílíme na protestech. Jen děláme svou práci, kterou je dokumentovat jak činnost aktivistů, tak těžařů, ale i samotné policie. Postup policie nedává smysl,“ řekl Deníku Referendum přímo z policejního antonu Martin Marek, novinář pracující pro redakci Nedej se České televize.
Tisková mluvčí Jana Slámová Deníku Referendu sdělila, že o žádných zadržených novinářích neví, a tudíž se k situaci nemůže vyjádřit. „Nemáme hlášeného žádného zadrženého novináře, který by se jakkoliv prokázal,“ sdělila Jana Slámová.
Česká republika podstatně přispívá ke změnám klimatu
Ekologové z hnutí Limity jsme my pořádali protestní Klimakemp již podruhé. Upozorňují na něm, že Česká republika ke změnám klimatu přispívá výraznou měrou. V přepočtu na počet obyvatel patří k pěti největším producentům oxidu uhličitého v Evropě. Zároveň každoročně vyveze přes třináct terawatthodin elektřiny do zahraničí, což se rovná množství spotřebovanému všemi českými domácnostmi.
„Česká republika neustále provozuje flotilu starých uhelných elektráren, které slouží pouze pro výrobu elektřiny na vývoz do zahraničí a jsou zdrojem velkých příjmů pro uhlobarony,“ řekli zástupci iniciativy Limity jsme my. Dopady zbytečně prodlužovaného provozu českých uhelných elektráren, v podobě důsledků klimatických změn, odhadují experti z Karlovy univerzity na 375 miliard. Tyto náklady ale budou hrazeny prakticky výhradně z veřejných rozpočtů.
Akce podobné českému Klimakempu se letos konají i v jiných evropských zemích. Na konci května se uskutečnil klimatický kemp u Vídně. Souběžně s českým kempem upozorňují na dopady změn klimatu také ekologové ve Velké Británii. Tři klimakempy se nyní konají také v Německu a po jednom ve Švýcarsku a v Nizozemsku.
Bylo by hezké, kdyby Radek Kubala citoval zdroje. Formulace „odhadují experti z Karlovy univerzity" je jen obměnou slavného bulvárního „doslechli jsme se“.
Přitom se touto floskule uvádí dosti problematické tvrzení. Jde o 375 miliard (Kč?, V běžných cenách?), které představují vyčíslitelnou část externích dopadů? A opravdu jde v té částce jen o ty klimatické? A to ti dotyční experti mají k dispozici nějakou křišťálovou kouli, která jim umožnila spolehlivě predikovat změny české a evropské legislativy, které povedou k tomu, že "tyto náklady ... budou hrazeny prakticky výhradně z veřejných rozpočtů"? Protože dnes tomu tak není, náklady neseme převážně my jako jednotlivci v zmrzačení svých životů (ze kterého je sice část poměrně přesvědčivě kalkulovatelná jak ztráty), včetně podílu na nákladech ze zničeného zdraví (i v tomto případě platíme v ryze ekonomickém smyslu víc než veřejné rozpočty -- ztráta výkonu, předčasné ukončení pracovní a ekonomické aktivity, ušlý zisk, spoluúčast na hradě léčby atd.)
Chápu, téma policejní brutality se čtenářky lépe prodává, ale nestálo by přesto za to, věcně mluvit i o tom, proč účastníci Klimakempu riskovali střet s policií a neodbývat to polovičatými frázemi?