Klimakempy jako učebnice právního vědomí. Policie dostala od soudů dvakrát přes prsty
Robert MaleckýAktivismus za záchranu klimatu není žádným „ekoterorismem“ a policie tak k němu nesmí v žádném případě přistupovat. Nyní jí to potvrdily i dva rozsudky, které zdůraznily zachování svobody shromažďování a ochranu novinářské profese.
Stručně a jasně, ve dvou větách: Policie nesmí chtít po účastnících shromáždění občanku preventivně, aby je od účasti odradila. A dále — policie nesmí bránit novinářům v jejich práci, i když je zajistí a omezí na svobodě. Na první pohled jde o jasná sdělení, v České republice na ně ale potřebujeme soudní verdikty.
První je několik dní starý a jeho autorem je Ústavní soud. Druhý pak pochází z konce září a týká se Městského soudu v Praze, který rozhodoval o žalobě novinářky A2larmu Saši Uhlové. Obě úspěšné žaloby spojují severočeské Klimakempy, které jsou už od roku 2017 jakousi učebnicí právního vědomí v zemi.
Ústavní soud v říjnu vyhověl stížnosti jednoho z návštěvníků Klimakempu v Louce u Litvínova z roku 2018. V jeho případě konstatoval, že policie nesmí preventivně zjišťovat totožnost účastníků shromáždění, dokud pro to nemá objektivní důvod. A ten musí kontrolovanému vysvětlit, a to nejen řečí paragrafů, ale právě s ohledem na konkrétní situaci.
Stěžovatel cestoval před třemi lety do obce Louka u Litvínova kvůli účasti na akci Klimakemp 2018. Ihned po svém příjezdu byl ještě v prostorách nádraží hlídkou policie vyzván, aby prokázal svou totožnost. Výzvě vyhověl a současně se ptal na její důvody. Policie svůj postup odůvodnila obecným odkazem na ustanovení, které policistu opravňuje vyzvat k prokázání totožnosti „při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné k ochraně bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku nebo pro předcházení trestné činnosti.“
Jeden z policistů provádějících ztotožnění kromě odkazu na zmíněné ustanovení dále uvedl, že „je to k zabezpečení bezpečnosti veřejného pořádku, bezpečnosti osob a majetku“ a že není povinen stěžovateli sdělovat, jaký úkol v dané chvíli policie plní. Stěžovatel se pak obrátil na Městský soud v Praze s žalobou na určení nezákonného postupu.