Jakékoliv řešení klimatické či současné energetické krize není představitelné, aniž bychom pominuli ty, kdož jsou jejími hlavními viníky. Velké fosilní korporace po celou dobu intenzivně brzdí snahy o ochranu klimatu.

Také dnes jsou jednou z hlavních příčin, proč se nemůžeme zbavit závislosti na fosilních palivech, protože na první místo vždy staví své zisky. Právě proto jsme v platformě Re-set sestavili zprávu, která se zabývá špinavým byznysem jednoho z předních viníků klimatické i energetické krize v evropském měřítku, kterým je korporace EPH českého oligarchy Daniela Křetínského.

Zpráva s názvem Fosilní hyena: Jak EPH Daniela Křetínského ničí klima, profituje z energetické chudoby a ohrožuje demokracii komplexně popisuje podnikání jeho korporace. Většina dosavadních kampaní či výzkumů ekologických organizací se totiž věnovala jen jednomu z aspektů působení EPH, nejčastěji uhelnému byznysu.

A proč hyena? V naší zprávě jsme se soustředili na principy, na nichž korporace EPH vyrostla do celoevropského energetického giganta ohrožujícího výhledy evropské klimatické politiky.

Daniel Křetínský se v posledních letech zaměřil mimo jiné na skupování starých uhelných elektráren. Vlastní jich dnes tolik, že v součtu mají větší emise než celé Finsko. Za zavírání elektráren žádá od státu štědré kompenzace, což mu například v případě Německa vyšlo.

Získané peníze plánuje využít na přeměnu svých elektráren z uhlí na plyn. EPH je dnes firmou s největšími plány na rozvoj plynové infrastruktury ze všech evropských energetických firem. Navíc je největším samostatným dovozcem ruského plynu do Evropy, tudíž jeho podnikání roky pomáhalo financovat Putinův režim. Jak ukazují všechny provedené analýzy, naše závislost na plynu je také hlavní příčinou rostoucích cen energií.

V Německu pak EPH zdržuje konec uhlí, jelikož je v současnosti jedinou firmou plánující těžit a spalovat uhlí ještě po roce 2030. Křetínského energetická vize tak spoléhá na cynický kalkul, že se klimatickému kolapsu nevyhneme, a přitom budeme jeho fosilní byznys muset tolerovat ještě další desítky let.

EPH profituje z odumírajícího fosilního byznysu. Právě proto jsme Křetínského impérium označili za fosilní „hyenu“.

Uhlí a plyn však nejsou jedinými problematickými aspekty Křetínského podnikání. Ve zprávě se věnujeme také mediální divizi Křetínského byznysu, podnikání s odpady, neudržitelnému nakládání s biomasou či snahou ukořistit veřejné peníze určené na transformaci energetiky na čisté zdroje.

Téma vlastnictví médií oligarchy v České republice se v posledních letech propíralo hlavně ve spojitosti s bývalým premiérem Andrejem Babišem. V jeho stínu se tak mohlo snáze skrýt, že i Daniel Křetínský má významný podíl na zdejším mediálním trhu a jeho média jako Info.cz nebo Reflex, sdružená pod vydavatelstvím CMI, aktivně vystupují v zájmu vydavatele proti veřejnému zájmu na prosazení klimatické politiky založené na faktech. Otázka, jak Křetínského média píší o klimatu, si zasluhuje samostatnou důkladnou analýzu.

Jako organizace pomáhající koordinovat kampaň Zastavme špinavé prachy jsme do zprávy zařadili také kapitolu popisující propojení mezi EPH a finančními institucemi. Z naší analýzy vyplynulo, že v posledních letech s Křetínského firmou nejvíce spolupracovaly tři v České republice podnikající banky, konkrétně Komerční banka, UniCredit či Česká spořitelna.

Za pozornost stojí rovněž fakt, že s českým oligarchou v posledních dvou letech začala spolupracovat čínská Bank of China. Trpce úsměvné pak je, že například Komerční banka u nás vedla komunikační kampaň na ochranu klimatu.

Zatímco u bank jsme měli poměrně robustní data, u pojišťoven jsme vycházeli z dílčích informací sesbíraných v minulosti. Z nich víme, že v minulosti s EPH spolupracovaly Allianz, Generali Česká pojišťovna a Kooperativa. V rámci kampaně Zastavme špinavé prachy budeme v příštím roce požadovat, aby banky a pojišťovny přestaly EPH financovat.

Změna přístupu finančních institucí může umožnit lépe regulovat moc fosilní oligarchie, sama však nestačí — a proto poslední kapitolu věnujeme možným politickým řešením. Mezi ně bezpochyby patří ukončení dovozu plynu z Ruska, vypovězení Energetické charty, boj proti daňovým skrýším, výrazně větší podíl veřejného vlastnictví elektráren a dolů, zastavení všech dotací fosilnímu průmyslu, omezení vlivu oligarchů na média.

A zejména rychlý přechod na čisté zdroje energie ve vlastnictví obcí, družstev či komunit. Pouze takovým vlastníkům by měla směřovat veřejná podpora — nikoli korporacím spekulujícím proti naší budoucnosti, které by v ní neměly mít vůbec žádné místo.

Zpráva ve skutečnosti nepřináší příliš mnoho nových informací, ale spíš navazuje na dřívější práci ekologických organizací či médií jako Deník Referendum. Smyslem bylo přiblížit klimatickému hnutí i veřejnosti jednoho z hlavních současných viníků klimatické krize a zároveň ukázat cesty, jak je možné začít fosilní oligarchii zbavovat moci. To je totiž podmínkou zvládnutí klimatické krize spravedlivým způsobem.

Inspirací pro nás byla například nizozemská kampaň nazvaná Shell Must Fall! (Shell musí padnout), která podobným způsobem otevírá otázku budoucnosti velkých energetických gigantů pro veřejnou debatu. Věříme, že v tomto ohledu zpráva splní svůj účel a pomůže vyrůst hnutí, které účinně zbaví impérium Daniela Křetínského jeho současné moci, která je nebezpečím pro klima, demokracii i sociální smír.