↗

Dosluhující fosilní elektrárny nakupovala mimo jiné česká korporace EPH oligarchy Daniela Křetínského. Takovéto investice spekulující proti politice ochrany klimatu chránila krajně problematická obchodní úmluva známá jako Energetická charta. S tím by teď měl být podle Evropské komise konec. Foto SeptemberWoman, WmC

Evropská komise předložila návrh na koordinované vystoupení všech členských státu unie a unijní agentury Euroatom z Energetické charty. Jedná se o úmluvu, která se schvalovala s argumentem ochrany investic, ve skutečnosti však brání státům ve smělejší energetické politice a chrání zisky fosilních korporací. Odchod od smlouvy bude znamenat, že členské státy Evropské unie nebudou při urychleném přechodu na obnovitelné zdroje energie vystaveny hrozbě mnohamiliardových sankcí ze strany velkých energetických korporací, především těch fosilních.

Rozhodnutí Evropské komise

Rozhodnutí Komise předcházela dlouhodobá kritika úmluvy ze strany expertů a občanské společnosti. Nyní se Energetická charta stala neudržitelnou už i pro Evropskou komisi: „Zastaralá Energetická charta není v souladu s evropským klimatickým právem a našimi závazky z Pařížské dohody,“ řekl první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Dodal, že Charta brání Evropě „v budování efektivního a konkurenceschopného energetického systému, který podporuje a chrání investice do obnovitelné energie“.

Již od roku 2018 probíhala jednání o modernizaci Energetické charty mezi zástupci úmluvy a Evropské unie. Na podzim minulého roku však kompromisní návrh na modernizaci charty odmítly členské státy, a tak Komise přistoupila k návrhu na koordinované a společné vystoupení z kontroverzní dohody. Podle Evropské komise jen takové opatření „zajistí rovné zacházení s investory z unie i mimo ni“.

Je doloženo, že Energetická charta svými institucemi omezuje možnosti států prosazovat energetickou a klimatickou politiku. „Jedná se o nedemokratický paralelní soudní systém sestrojený ve prospěch korporací, který navíc ohrožuje jakoukoliv snahu o účinnou ochranu klimatu,“ napsal tu před časem dřívější klimatický redaktor Deníku Referendum Radek Kubala.

Právě rozhodnutím takového „paralelního soudu“ se chce Evropská komise společným odchodem vyhnout. Pokud by totiž odešly jen některé členské státy, nebezpečí arbitráží by za rozhodnutí odstavovat fosilní infrastrukturu v zájmu naplňování klimatických závazků hrozilo unijním státům i nadále. Evropská komisařka pro energetiku Kadri Simonsonová se nechala slyšet, že „nemodernizovaná verze Energetické charty odporuje udržitelné vizi evropské budoucnosti a brání investicím nutným pro přechod na čistou energii“.

Společný odchod dává smysl i z toho důvodu, že Charta obsahuje takzvanou sunset klauzuli, která chrání energetické investice i dvacet let od případného vystoupení dotyčného státu z charty. Případné koordinované vystoupení by znemožnilo naplnění této klauzule a uvolnilo ruce jednotlivým členským státům v naplňováních jejich klimatických závazků.

O odchodu z Energetické charty uvažuje i britská vláda, která se po mnoho let zastávala modernizace úmluvy. Komise pro klimatickou změnu britské vlády ale doporučila premiéru Rishimu Sunakovi od úmluvy odstoupit, jelikož setrváním „riskuje dosažení klimatických cílů a rovněž i peníze daňových poplatníků“.