Evropská komise navrhuje koordinovaný odchod zemí EU z Energetické charty

Matěj Moravanský

Platnost neblaze proslulé mezinárodní úmluvy chránící zájmy fosilního průmyslu zřejmě brzy skončí. Evropská komise navrhla koordinované vystoupení členských států. Mezitím odchod jako další země v řadě vyhlásilo Portugalsko. ČR zatím otálí.

Dosluhující fosilní elektrárny nakupovala mimo jiné česká korporace EPH oligarchy Daniela Křetínského. Takovéto investice spekulující proti politice ochrany klimatu chránila krajně problematická obchodní úmluva známá jako Energetická charta. S tím by teď měl být podle Evropské komise konec. Foto SeptemberWoman, WmC

Evropská komise předložila návrh na koordinované vystoupení všech členských státu unie a unijní agentury Euroatom z Energetické charty. Jedná se o úmluvu, která se schvalovala s argumentem ochrany investic, ve skutečnosti však brání státům ve smělejší energetické politice a chrání zisky fosilních korporací. Odchod od smlouvy bude znamenat, že členské státy Evropské unie nebudou při urychleném přechodu na obnovitelné zdroje energie vystaveny hrozbě mnohamiliardových sankcí ze strany velkých energetických korporací, především těch fosilních.

Rozhodnutí Evropské komise

Rozhodnutí Komise předcházela dlouhodobá kritika úmluvy ze strany expertů a občanské společnosti. Nyní se Energetická charta stala neudržitelnou už i pro Evropskou komisi: „Zastaralá Energetická charta není v souladu s evropským klimatickým právem a našimi závazky z Pařížské dohody,“ řekl první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Dodal, že Charta brání Evropě „v budování efektivního a konkurenceschopného energetického systému, který podporuje a chrání investice do obnovitelné energie“.

Již od roku 2018 probíhala jednání o modernizaci Energetické charty mezi zástupci úmluvy a Evropské unie. Na podzim minulého roku však kompromisní návrh na modernizaci charty odmítly členské státy, a tak Komise přistoupila k návrhu na koordinované a společné vystoupení z kontroverzní dohody. Podle Evropské komise jen takové opatření „zajistí rovné zacházení s investory z unie i mimo ni“.

Je doloženo, že Energetická charta svými institucemi omezuje možnosti států prosazovat energetickou a klimatickou politiku. „Jedná se o nedemokratický paralelní soudní systém sestrojený ve prospěch korporací, který navíc ohrožuje jakoukoliv snahu o účinnou ochranu klimatu,“ napsal tu před časem dřívější klimatický redaktor Deníku Referendum Radek Kubala.

Právě rozhodnutím takového „paralelního soudu“ se chce Evropská komise společným odchodem vyhnout. Pokud by totiž odešly jen některé členské státy, nebezpečí arbitráží by za rozhodnutí odstavovat fosilní infrastrukturu v zájmu naplňování klimatických závazků hrozilo unijním státům i nadále. Evropská komisařka pro energetiku Kadri Simonsonová se nechala slyšet, že „nemodernizovaná verze Energetické charty odporuje udržitelné vizi evropské budoucnosti a brání investicím nutným pro přechod na čistou energii“.

Společný odchod dává smysl i z toho důvodu, že Charta obsahuje takzvanou sunset klauzuli, která chrání energetické investice i dvacet let od případného vystoupení dotyčného státu z charty. Případné koordinované vystoupení by znemožnilo naplnění této klauzule a uvolnilo ruce jednotlivým členským státům v naplňováních jejich klimatických závazků.

O odchodu z Energetické charty uvažuje i britská vláda, která se po mnoho let zastávala modernizace úmluvy. Komise pro klimatickou změnu britské vlády ale doporučila premiéru Rishimu Sunakovi od úmluvy odstoupit, jelikož setrváním „riskuje dosažení klimatických cílů a rovněž i peníze daňových poplatníků“.

Bývalý manažer Energetické charty Patrice Dreiski deníku The Guardian řekl: „Hlavním smyslem Energetické charty je chránit a podporovat fosilní investice, což je v rozporu se závazky Pařížské dohody.“ Mluvčí britského ministerstva pro energetickou bezpečnost a uhlíkovou neutralitu řekl, že modernizace charty není schůdná. Přesto prý ale bude britská vláda čekat ještě na další vývoj situace.

V ČR rozhodne ministr Síkela

Nyní putuje návrh Komise k projednání v Radě Evropské unie, kde se k návrhu vyjádří jednotlivé členské státy. Bude tak záležet i na rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, zda se podaří od dohody odstoupit. O návrhu na vystoupení musí po radě hlasovat i Evropský parlament, ten ale myšlenku koordinovaného vystoupení všech členských států již před časem podpořil.

Miluše Trefancová z tiskového odboru Ministerstva průmyslu a obchodu Deníku Referendum sdělila, že Evropská komise zatím svůj návrh členským státům nepředstavila: „Nyní tak čekáme na termín, kdy bude společný postup oficiálním předmětem jednání.“

Ministr Síkela se k Energetické chartě naposledy vyjádřil v květnu, kdy se ho na jeho pozici ptali studenti z hnutí Univerzity za klima. Podle tiskové zprávy zveřejněné studenty ministr Síkela společné vystoupení států Evropské unie z Energetické charty neformálně podpořil.

„Doufáme, že toto vyjádření brzy učiní i veřejně, a že stát brzy podnikne jasné kroky k tomu, aby započala spolupráce s ostatními evropskými zeměmi, které od Charty plánují odstoupit. Tím by totiž Evropa dosáhla důležité výhry nad fosilními lobbisty, kteří bohužel stále výrazně ovlivňují klimatickou politiku v mnoha evropských zemích,“ řekla Deníku Referendum členka Univerzit za klima Tereza Martinovská.

V mezičase jako další z evropských zemí oznámilo svůj jednostranný odchod z Energetické charty Portugalsko. Informoval o tom ministr životního prostředí a klimatu Duarte Cordeiro ve formální odpovědi na dotaz europoslance Rui Tavarese ze zelené strany Livre.