Podle materiálů získaných serverem Politico považuje Evropská komise vystoupení členských států Evropské unie z Energetické charty za „nevyhnutelné“. Klíčový orgán Unie tak uznal, že evropské státy nesmí svazovat smlouva, která nahrává velkým fosilním korporacím.

V interních dokumentech Evropské komise se konstatuje, že po odstoupení několika evropských států je dohoda z roku 1994 neudržitelná. Mnohostranná a závazná mezinárodní smlouva měla chránit zahraniční investice v energetice, ale dnes slouží především k ochraně fosilního průmyslu. Více než pěti desítkám států tak hrozí sankce a mezinárodní arbitráž v případě, že se rozhodnou plnit své klimatické cíle a omezovat provozy vypouštějící vysoké množství emisí.

Jak na stránkách Deníku Referendum upozorňujeme dlouhodobě: „Energetická charta zavádí novou netransparentní strukturu, která obchází demokraticky ustanovené právní mechanismy států.“ Brání tím v dosahování klimatických cílů, k jejichž plnění se mezinárodní společenství zavázalo. Státy, které chtějí omezit nebo ukončit využívání fosilních zdrojů v energetice, jsou permanentně vystaveny riziku arbitráže a vysokých sankcí.

Evropská komise má jasno

V reakci na zjištění serveru Politico potvrdil mluvčí komise, že v úterý doporučila členským státům „provést koordinované vystoupení“ z Energetické charty. Samostatně už odstoupila Itálie, a to již v roce 2016 po soudních sporech s britskou ropnou společností Rockhopper, které musela zaplatit dvě stě padesát milionů eur. Záměr vystoupit z charty oznámila Francie, Polsko, Nizozemsko a naposledy německý ministr hospodářství Robert Habeck.

Možné vystoupení z kontroverzní dohody již komentovali zástupci Evropského parlamentu. „Není divu, že Evropská komise nyní přichází se závěrem, že unijní vystoupení z charty je v daném politickém kontextu nevyhnutelné. Je nejvyšší čas z Charty odejít,“ řekla Anna Cavazziniová, poslankyně Evropského parlamentu za Zelené.

Vystoupení z Energetické charty ale není jednoduchý proces. Takzvaná sunset clause, restriktivní výstupní klauzule, chrání fosilní investice i dvacet let po odstoupení. Nadto samo zahájení takové lhůty trvá celý jeden rok od oznámení záměru dané země vystoupit.

Cestou by mohlo být zneplatnění všech mezinárodních arbitráží vedených na základě Energetické charty ve všech členských státech EU. Logickým krokem by tak bylo vystoupení unie jako celku.

Podle vyjádření tiskového zástupce je koordinované vystoupení všech členských států Evropské unie součástí návrhu Evropské komise. Na půdě Evropského parlamentu se potřebná většina zřejmě nalezne, otázkou zůstává podpora jednotlivých členských států a jejich zástupců v Evropské radě.

Česká republika otálí

Do procesu tak může významně promluvit i Česká republika. Na otázku, zda zahájila vláda Petra Fialy proces vystoupení z Energetické charty, odpověděla mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová záporně: „V současné době Česká republika nepodala oznámení o záměru odstoupit.“

Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě prosazovalo „modernizaci“ Energetické charty a v době českého předsednictví Radě EU podpořilo i návrh Evropské komise. Součástí návrhu bylo například zkrácení výstupní klauzule z deseti let na devět měsíců. Ve stejné době však o záměru vystoupit informovalo například Německo, Nizozemí, Polsko nebo Francie a česká pozice obrany charty se stala prakticky neudržitelnou.

Do debaty o setrvání České republiky v Energetické chartě zasáhla i listopadová univerzitní stávka za klima. „Nepotřebujeme dokument, který chrání obří korporace. Potřebujeme dokument, který chrání klima,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas student Marek Soška, jeden z účastníků listopadové univerzitní stávky za klima.

Konec členství České republiky v kontroverzní dohodě bylo jedním ze stěžejních požadavků stávkujících studentů z hnutí Univerzity za klima. Podle studentky Marie Skalkové ještě v listopadu odpovědělo ministerstvo životního prostředí na požadavek o vystoupení z charty, lapidárně: „K dotazu zatím nemáme žádné relevantní informace.“

O několik měsíců je situace jiná. „Dnes můžeme slavit. Ukázalo se to, co tvrdíme již od stávky — Energetická charta musí skončit,“ řekla Skalková.

Jedná se o velký úspěch hnutí za klimatickou spravedlnost

O konci Energetické charty se dlouhá léta mluvilo i v evropském klimatickém hnutí. „To, co bylo fakticky nevyhnutelné vždy, se nyní stalo nevyhnutelným i oficiálně: EU konečně dospěla k závěru, že koordinované odstoupení z Energetické charty je tou nejlepší cestou vpřed!“ tvrdí nizozemská ekologická ekonomka Sara Murawskiová.

„Je ostudné, že i dnes chráníme fosilní byznys,“ řekla k tomu Greta Thunbergová, zakladatelka světového studentského hnutí Fridays For Future, která záměr Evropské komise usilovat o koordinované vystoupení evropských států z Energetické charty podpořila.

Energetická charta zajišťuje v Evropě investice v hodnotě kolem 345 miliard eur. V minulosti proběhla řada velkých arbitráží v Itálii, Španělsku, Velké Británii a v posledních letech na základě ustanovení Energetické charty žalovaly německé fosilní giganty RWE a Uniper Nizozemsko o bezmála dvě a půl miliardy eur. Vše za údajné ušlé zisky.

Pokud by Charta zůstala v platnosti a evropské státy by se držely vytyčených klimatických cílů, podobných arbitráží by přibývalo.

Další zdroje:

Euronews: In U-turn, Brussels recommends EU-wide exit from controversial Energy Charter Treaty

Investigate Europe: ECT data analysis: Results and Methods

Politico: LEAK — POLICY DOC SAYS EXIT FROM ENERGY CHARTER TREATY ‘UNAVOIDABLE’