Pokud by se státy Evropské unie, Velká Británie a Švýcarsko rozhodly ihned skoncovat s fosilní energetickou infrastrukturou, soukromé korporace by po nich na základě takzvané Energetické charty mohly požadovat celkem přes 344 miliard eur. Vyplývá to z rozsáhlé investigace novinářů působících ve skupině Investigate Europe, kterou zveřejnili tento týden.

Energetická charta neudává přesnou částku, kterou si mohou společnosti nárokovat. Novináři ji proto museli vypočítat na základě údajů o investičních nákladech, ve kterých zohlednili též stáří jednotlivých provozů. Konkrétně se zaměřili na ropná a plynová pole, uhelné elektrárny, elektrárny a terminály na fosilní plyn a potrubí využívaná pro přepravu fosilních paliv. Z investigace naopak vyřadili těžbu uhlí, ke které se jim nepodařilo získat dostatek kvalitních dat.

Nakonec dospěli k sumě 344,6 miliard eur, což odpovídá dvojnásobku loňského rozpočtu Evropské unie. Částka navíc nezohledňuje skutečnost, že korporace mohou v mezinárodních arbitrážích požadovat také kompenzace za budoucí ušlý zisk. Ve skutečnosti by tedy mohla být ještě řádově vyšší.

Z investigace rovněž vyplývá, že konkrétně v České republice podléhá Energetické chartě fosilní infrastruktura v celkové hodnotě 4,4 miliard eur, tedy necelých 115 miliard korun. Pokud by se takováto částka rozpočítala mezi obyvatele, na každého občana České republiky včetně dětí a seniorů by připadalo asi 10 700 korun.

Jak Energetická charta, poměrně neznámá, avšak značně kontroverzní obchodní úmluva, chrání zájmy investorů na úkor států, jsme v Deníku Referendum popsali již dříve. Soukromým společnostem umožňuje, aby požadovaly miliardové náhrady za údajně ušlý zisk v důsledku politických rozhodnutí. Náhrady mohou navíc nárokovat v mezinárodních arbitrážích, a tudíž mimo soudní systémy.