Evropské státy by mohly přijít až o 344 miliard eur vinou Energetické charty

Lucie Čejková

Velká panevropská investigace ukázala, že fosilní korporace by mohly na základě bizarní obchodní úmluvy jménem Energetická charta nárokovat miliardové částky z rozpočtů států Evropské unie, Velké Británie a Švýcarska.

Vyřadit plynovody by mohlo země Evropské unie, Velkou Británii a Švýcarsko přijít na 148 miliard eur. Foto Piotr Ścigała, flickr
Vyřadit plynovody by mohlo země Evropské unie, Velkou Británii a Švýcarsko přijít na 148 miliard eur. Foto Piotr Ścigała, flickr

Pokud by se státy Evropské unie, Velká Británie a Švýcarsko rozhodly ihned skoncovat s fosilní energetickou infrastrukturou, soukromé korporace by po nich na základě takzvané Energetické charty mohly požadovat celkem přes 344 miliard eur. Vyplývá to z rozsáhlé investigace novinářů působících ve skupině Investigate Europe, kterou zveřejnili tento týden.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Energetická charta neudává přesnou částku, kterou si mohou společnosti nárokovat. Novináři ji proto museli vypočítat na základě údajů o investičních nákladech, ve kterých zohlednili též stáří jednotlivých provozů. Konkrétně se zaměřili na ropná a plynová pole, uhelné elektrárny, elektrárny a terminály na fosilní plyn a potrubí využívaná pro přepravu fosilních paliv. Z investigace naopak vyřadili těžbu uhlí, ke které se jim nepodařilo získat dostatek kvalitních dat.

Nakonec dospěli k sumě 344,6 miliard eur, což odpovídá dvojnásobku loňského rozpočtu Evropské unie. Částka navíc nezohledňuje skutečnost, že korporace mohou v mezinárodních arbitrážích požadovat také kompenzace za budoucí ušlý zisk. Ve skutečnosti by tedy mohla být ještě řádově vyšší.

Z investigace rovněž vyplývá, že konkrétně v České republice podléhá Energetické chartě fosilní infrastruktura v celkové hodnotě 4,4 miliard eur, tedy necelých 115 miliard korun. Pokud by se takováto částka rozpočítala mezi obyvatele, na každého občana České republiky včetně dětí a seniorů by připadalo asi 10 700 korun.

Jak Energetická charta, poměrně neznámá, avšak značně kontroverzní obchodní úmluva, chrání zájmy investorů na úkor států, jsme v Deníku Referendum popsali již dříve. Soukromým společnostem umožňuje, aby požadovaly miliardové náhrady za údajně ušlý zisk v důsledku politických rozhodnutí. Náhrady mohou navíc nárokovat v mezinárodních arbitrážích, a tudíž mimo soudní systémy.

Ačkoli se Energetická charta při svém vzniku v 90. letech zdůvodňovala snahou přilákat investice do rozvoje energetiky v bývalém východním bloku, její nástroje na ochranu před regulacemi nyní spíše překážejí státům v přijímání a naplňování regulací v oblasti ochrany klimatu.

Příkladem může být nedávná žaloba korporace RWE na Nizozemsko, ve které německá energetická skupina požaduje od státu odškodné ve výši 1,4 miliard eur za rozhodnutí ukončit spalování uhlí do roku 2030. I kdyby nakonec ve sporu zvítězila nizozemská vláda, už jen právní poplatky za jeho vedení mohou podle Investigate Europe dosáhnout výše v řádech milionů eur. Stále se však čeká na rozsudek Soudního dvora Evropské unie, zda lze vůbec podobné arbitráže vyvolat mezi zeměmi uvnitř Evropské unie.

Evropská komise navrhuje vyjmout z Energetické charty fosilní paliva

Od loňského roku se rovněž vedou jednání o reformě Energetické charty. Podle Evropské unie je její aktualizace nutná, aby bylo možné uskutečnit „globální energetický přechod v souladu s cíli Pařížské dohody,“ jak uvádí v dokumentu zveřejněném minulý týden. Text obsahuje návrhy na změnu úmluvy, jež Komise na začátku března předloží k projednání signatářským státům, kterých je téměř šest desítek.

Konkrétně unijní exekutiva navrhuje, aby Energetická charta ihned přestala poskytovat ochranu novým investicím do uhlí a ropy. Fosilní plyn by zůstal součástí úmluvy do konce roku 2030, avšak s výjimkou případů, kdy by nahradil energetické využívání uhlí. V takové situaci by ho Charta chránila dalších deset let od přijetí navrhovaného dodatku, nejdéle však do roku 2040.

Podle informací serveru Politico nicméně není příliš pravděpodobné, že státy podepsané pod Energetickou chartou návrhy na její reformu přijmou. Aby vešly v platnost, musely by je signatáři schválit jednomyslně. Například Japonsko přitom už při loňských jednáních uvedlo, že o žádné změny nestojí.

Shody zatím nedosáhly ani členské státy Evropské unie. Zatímco Francie a Španělsko navrhují, aby unijní státy ze závazků Charty koordinovaně vystoupily, pokud se nepodaří dosáhnout posunu v jednáních, Lucembursko či země střední Evropy dál prosazují aktualizaci úmluvy.

Reformu Energetické charty zastává také Česká republika. Na dotaz Deníku Referendum, zda schvaluje současné změny navrhované Evropskou komisí, odpověděl Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu: „Česká republika modernizační proces Energetické charty podporuje, zvlášť modernizaci investiční ochrany považuje za žádoucí. Současné standardy jsou zastaralé a je vhodné je upravit v souladu s aktuálními trendy v mezinárodním investičním právu, především s přístupem Evropské unie, který Česká republika na jednáních podporuje.“

Reforma nestačí, shodují se občanské organizace

Podle občanských organizací, které se Energetickou chartou zabývají, není návrh Evropské komise dostatečný. „Posun by to byl jen nepatrný. Skutečnost je totiž taková, že uhlí díky tlaku veřejnosti a růstu ceny emisních povolenek krachuje. Fosilní korporace se snaží zachránit právě přechodem z uhlí na plyn, jako vidíme například u nás, kde Severní energetická chystá miliardové investice do nových elektráren, z nichž některé mají být právě plynové,“ uvedl pro Deník Referendum Mikuláš Černík z platformy Re-set.

Pokračující ochrana infrastruktury pro fosilní plyn by tak podle něj dál překážela v naplňování klimatických cílů. „Pokud se chceme vyhnout nejhorším dopadům klimatické krize, musíme být nejpozději do roku 2040 klimaticky neutrální. Představa, že ještě v té době budou mít investice do plynu mezinárodní ochranu a bude díky ní možné žalovat státy u mezinárodních arbitráží, je naprosto neslučitelná se snahou udržet oteplení planety na přijatelné úrovni,“ řekl Deníku Referendum Černík.

Obdobně se ke změnám prosazovaným Evropskou komisí vyjádřila i Cornelia Maarfieldová z evropské pobočky organizace Climate Action Network. Zkritizovala rovněž unijní plán nově zařadit mezi materiály a zdroje, na které se úmluva vztahuje, některé formy vodíku, biomasu a bioplyn.

„Takto rozpačitý návrh bude dál umetat cestu uhelným, plynárenským a ropným korporacím k tomu, aby vytahovaly kompenzace z vlád prosazujících energetickou politiku v souladu s Pařížskou dohodou. A co hůř, Komise zamýšlí rozšířit nebezpečnou ochranu investic také na vodík a biomasu, které samy o sobě čisté nejsou a zatím neexistuje důkaz, že napomáhají transformaci k čisté energii,“ uvedla v prohlášení Cornelia Maarfieldová.

Evropská Climate Action Network též podpořila petici odsuzující mechanismy Energetické charty, kterou tento týden zveřejnila bruselská organizace Corporate Europe Observatory. Apeluje v ní na evropské vlády, parlamenty a unijní instituce, aby od úmluvy odstoupily a aby zamezily jejímu rozšiřování do dalších zemí. Prozatím nasbírala už 230 tisíc podpisů, tedy necelou polovinu z půlmilionového cíle.

Další informace