Greenwashingem proti greenwashingu? EU řeší, jak rozeznat udržitelné investice
Lucie ČejkováEvropská unie rozhoduje o pravidlech, podle nichž bude určovat udržitelné ekonomické aktivity. Zatím je však kritizují některé členské státy i ekologové. Podle části z nich hrozí, že se opatření proti greenwashingu stane spíše jeho oporou.
Oddělit skutečně udržitelné podnikání a investice od těch, které se za ně pouze vydávají — to je cílem nového hodnoticího systému, jenž vzniká v Evropské unii. Zejména kvůli způsobu určení „zelené“ energetiky však už nyní rozděluje evropské státy i unijní politiky. Kritizují ho také ekologické organizace.
Takzvaná taxonomie ustavuje sérii opatření, která mají mimo jiné zamezit greenwashingu, tedy vytváření falešného dojmu, že dané odvětví, firma či investice řeší problematiku klimatické krize. Evropská unie tím chce zvýšit důvěru Evropanů v udržitelnost a přilákat investory na zaručeně „zelené“ projekty.
Unijní představitelé si od systému rovněž slibují, že jim pomůže plnit klimatické závazky a Evropskou zelenou dohodu. „Taxonomie bude mít zásadní význam pro schopnost Evropské unie dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a splnit cíle Pařížské dohody pro rok 2030,“ stojí v prohlášení Rady Evropské unie.
Návrh pravidel pro určení udržitelných činností a investic vytváří Evropská komise. Jeho původní verzi na začátku března předložila Evropskému parlamentu, který ji však hlavně kvůli nesrovnalostem v oblasti energetiky vrátil k dopracování. Zatímco část europoslanců považovala vymezení „zelené“ energie za příliš benevolentní, jiným připadalo až moc přísné.
Fosilní, ne „zelený“ plyn
Aktuální přípravy upravené verze taxonomie nicméně u řady odborníků, politiků i občanských organizací vyvolávají obavy, jestli nástroj k řešení klimatické krize skutečně přispěje. Podle dokumentu, který získal server Euractiv, se totiž unijní exekutiva chystá označit za udržitelný i fosilní plyn.
„Připomínky zainteresovaných subjektů vyzdvihly, že produkce energie z plynu hraje důležitou roli v zajištění spolehlivých dodávek elektřiny,“ uvádějí eurokomisaři v průvodním textu k návrhu změn. Dále také upřesňují kritéria, které by plynové provozy musely splňovat, aby se daly považovat za „zelené“.
Podle vědců a ekologů si ale fosilní plyn takové označení rozhodně nezaslouží. „Taxonomie Evropské unie měla vycházet z vědeckých poznatků a stát se zlatým standardem pro to, jak se vyhnout greenwashingu. Ze současných návrhů to ale vypadá, že se sama stane nástrojem pro greenwashing,“ píše se v dopise více než dvou stovek vědců a občanských organizací směřovaném čelním představitelům Unie.
Za Českou republiku pod něj svůj podpis připojila Klimatická koalice. „Plynařská lobby často hovoří o ‚čistém plynu‘, jako by ani nešlo o fosilní palivo. Plyn však je fosilní zdroj, stejně jako ropa či uhlí, a jeho rozvojem pouze podporujeme staré problémy v novém hávu,“ píšou zástupci organizace spolu s Centrem pro dopravu a energetiku ve vyjádření, které má Deník Referendum k dispozici.
„Evropská taxonomie vytváří klasifikační systém, jímž chce nasměrovat investice do ekologicky udržitelných sektorů. Z našeho pohledu je zahrnutí plynu do Evropské taxonomie problematické,“ uvádějí dále spolu s tím, že by Unie měla spíše vyzdvihnout roli šetrných technologií a bezemisní solární a větrné energie než ustupovat palivu, které přispívá k oteplování planety.
Za vytvoření většího prostoru pro fosilní plyn zkritizovaly Evropskou komisi také vlády Rakouska, Dánska, Irska, Lucemburska a Španělska. Naopak země převážně z východní a jižní Evropy včetně České republiky usilují o výhodnější podmínky pro soukromé i veřejné investice do plynové infrastruktury dlouhodobě. Argumentují především tím, že bez ní nedokážou dostatečně rychle dekarbonizovat vlastní energetiku.
Podle Jiřího Koželouha, vedoucího energetického programu Hnutí DUHA, nicméně plyn za udržitelný zdroj energie ani tak označit nelze. „Zemní plyn je fosilní palivo,“ napsal Deníku Referendum.
„To, co v České republice potřebujeme, je tlačit na co nejefektivnější využívání zemního plynu. Například část uhelných tepláren bude muset přejít na plyn, ale mělo by to probíhat tak, že současně dojde k maximalizaci úspor ve vytápěných budovách, snížení ztrát v rozvodech tepla a využití dalších zdrojů energie,“ popsal.
Udržitelné jádro? Nesmysl, vzkazují ekologové
Zařadit mezi šetrné zdroje energie kromě fosilního plynu i jadernou energetiku navrhuje Evropské komisi její Společné výzkumné středisko. Vyplývá to z podkladů pro další jednání o taxonomii, které v předstihu získala agentura Reuters.
Návrh střediska budou ještě přezkoumávat odborné komise unijní exekutivy. Některé evropské státy v čele s Rakouskem i ekologické organizace ovšem už teď varují, že považovat jádro za udržitelné by bylo jen dalším přešlapem v hodnoticím systému pro „zelené“ ekonomické aktivity.
„Jaderný průmysl zoufale prahne po penězích, protože je jaderná energie drahá a nové projekty se táhnou do ztracena,“ uvedla pro Reuters Silvia Pastorelliová z Greenpeace. Její kolega Jan Haverkamp pak na Twitteru upozornil, že Společné výzkumné středisko pracuje spíše na straně korporátních lobbistů než skutečné vědy.
Že jádro nelze označit za udržitelné, potvrdil Deníku Referendum i Jiří Koželouh. „S jadernou energetikou souvisí neudržitelná produkce jaderného odpadu,“ napsal.
Jak Evropská komise návrhy a námitky do nové podoby pravidel pro určení „zelené“ energetiky zahrne, bude jasné za několik týdnů. První část taxonomie, která vymezí odvětví a investice přispívající k řešení klimatické krize, by měla předložit už příští měsíc. Další ze série opatření zaměřená například na ochranu vod či oběhové hospodářství chce pak Unie zavést do konce roku 2022.
Další informace
- Euractiv: LEAK: EU considers expanding role of gas in green finance
- Reuters: EU experts to say nuclear power qualifies for green investment label: document
- WWF: European Commission trashes science-based recommendations by including fossils fuels in green taxonomy proposal
- Greenpeace: Leak: polluters gut EU green finance rules
#BečvaNevyšumí
Téma otravy řeky Bečvy, jedné z největších ekologických katastrof v českých dějinách, při níž zahynulo na osmdesát tisíc ryb, je jednou z nejdůležitějších investigací Deníku Referendum. Reportéři Jakub Patočka a Zuzana Vlasatá případ sledují od počátku a přinesli v něm řadu nových zjištění. Nyní pokrývají soudní proces se svévolně obviněnou firmou Energoaqua a zpracovávají poznatky, které během něj vycházejí najevo. Podpořte naši další práci!