V bilanci za rok 2020 se obnovitelné zdroje poprvé vyšvihly jako zdroj elektrické energie v Evropské unii na první místo před fosilní paliva i jadernou energetiku. Česká republika v modernizačním trendu zaostává.

Dle think-tanků Agora Energiewende a Ember podíl elektrické energie vyrobené z fosilních paliv v Evropské unii v loňském roce klesl na sedmatřicet procent, zatímco podíl obnovitelných zdrojů energie vzrostl na rekordních osmatřicet procent. Jaderná energie dodala pětadvacet procent elektrické energie. Jen podíl větrné a solární energie již dnes tvoří pětinu produkce evropské elektřiny.

Cílem Evropské unie je transformovat ekonomiku i společnost na udržitelný, k planetě a životnímu prostředí šetrný způsob fungování. A zdá se, že pokrok je citelný. Nejde přitom o „novinku“. Popsaný trend odstartoval již před lety a starší strategie se nyní rozšířily o novější záměry a cíle.

I. Strategie 2020

V roce 2010 Unie přijala Strategii Evropa 2020. V jejím rámci se Evropská unie zavázala splnit pět cílů, týkajících se různých odvětví od školství až po energetiku. Už zde se Evropská unie zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů o dvacet procent oproti úrovním z roku 1990, ke zvýšení energetické účinnosti o dvacet procent a ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie ve finální spotřebě na dvacet procent — jedná se o součet hrubé konečné spotřeby elektřiny, energie pro vytápění, chlazení a v dopravě.

Evropská unie, v případě podílu obnovitelných zdrojů své cíle splnila — již v roce 2019 pocházelo z obnovitelných zdrojů 19,7 % energie a podíl dále roste. Plnění cíle stojí na tom, že každý členský stát vytvoří Národní akční plán, který průběžně aktualizuje, aby pomohl splnit cíl Unie jako celku.

Nicméně titulek „splněno“, jenž se objevil v některých médiích, je zjednodušující. Podrobnější data stojí za detailní pohled. Mezi evropskými zeměmi jsou totiž diametrální rozdíly v produkci finální energie z obnovitelných zdrojů, neboť každá země si své „cíle“ definovala sama v rámci Národních klimatických a energetických plánů — po analýze Evropskou komisí a dohodě s ní — a to na velmi rozdílných úrovních.

A tak Česká republika sice naplnila své plány, ale hlavně díky tomu, že si sama stanovila jako cíl nízký podíl obnovitelných zdrojů. Cíl České republiky byl jen třináct procent, a již v předstihu jsme ho „překročili“ — v roce 2019 byl podíl okolo šestnácti procent. Oproti sousednímu Rakousku, je to ale o více než polovinu méně, zatímco sousední Slovensko dosáhlo výsledku podobného — 16,8 %.