Evropě v prvním lednovém týdnu hrozil masivní blackout, tedy rozsáhlý výpadek elektřiny. Uhelná společnost Severní energetická začala s rakouskými firmami Wien Energie a EVN šířit informaci, že za výpadek mohou obnovitelné zdroje energie, a že hrozbu odvrátily naopak uhelné a jaderné elektrárny. Takovouto interpretaci událostí však pro Deník Referendum vyvrátil jak provozovatel české přenosové sítě ČEPS, zahraniční energetičtí experti, ale dokonce i sama firma Wien Energie.

Interpretaci rakouských firem i Severní energetické převzalo ČTK, odkud se zpráva šířila českými médii, s čestnou výjimkou Hospodářských novin a Týdeníku Hrot. Na Idnesu dokonce vyšel rozhovor se zástupcem ředitele Severní energetické Pavlem Farkačem, který rovněž házel vinu na obnovitelné zdroje. ČTK sice z původní zprávy mystifikační pasáž o obnovitelných zdrojích z dalších verzí vypustila, ale nevydala opravu, v níž by uváděla věc na pravou míru.

Přesnou příčinu situace z 8. ledna, která mohla přerůst v největší kontinentální výpadek elektřiny od roku 2006, dosud neznáme. Všichni odborníci oslovení Deníkem Referendum se však shodují, že za to může blíže nespecifikovaná porucha na Balkánském poloostrově, nejspíše v Rumunsku nebo Chorvatsku.

Provozovatel evropské sítě přenosových soustav ENTSO-e popsal, že v síti poklesla frekvence o 0,25 hertzů, což vyústilo ve velký a hlavně neočekávaný výkyv. Vznikla situace, kdy na jihovýchodě Evropy byl přebytek elektřiny a na severozápadě nedostatek.

Mluvčí ČEPS Lukáš Hrabal Deníku Referendum řekl, že na takovou situaci jsou dispečeři připravení a pravidelně na ni trénují. „Jelikož evropské elektroenergetické přenosové sítě jsou propojeným organismem, způsobila tato událost krátkodobé rozdělení synchronní zóny na dvě samostatné části s rozdílnou odchylkou frekvence neboli kmitočtu oproti normálnímu stavu. Bezpečnost provozu a dodávek elektřiny nebyla ohrožena nikde v Evropě, většina zákazníků poruchový stav ani nezaznamenala,“ popsal celou situaci Hrabal.

Christoph Maurer, ředitel konzultační společnosti zaměřené na energetickou stabilitu Consentec GmbH a zároveň poradce německého ministra hospodářství Petera Altmaiera (CDU), pak pro Deník Referendum dodal, že podobné situace se již v minulosti staly, konkrétně v letech 2003 a 2006, kdy na několik hodin zůstalo bez elektrického proudu patnáct milionů lidí ze západní Evropy.

„Přesným příčinám musíme ještě porozumět, protože něco takového by se nemělo dít. Na druhou stranu bezpečnostní mechanismy zafungovaly výborně, právě tak, jak jsme v takových situacích očekávali,“ uvedl Maurer.

Obnovitelné zdroje nepředstavují riziko

Interpretaci, že za hrozící výpadek může větší podíl obnovitelných zdrojů v síti, oslovení odborníci označili za lež. Pravdou však je, že ke stabilizaci významně přispěly uhelné a plynové zdroje, menší mírou i jaderné elektrárny, z nichž některé jsou i v České republice. Vyplývá to z prostého faktu, že jich je v síti většina. Usuzovat z toho, že se bez nich v budoucnu neobejdeme, je však podle odborníků nesmysl.

„Není pochyb, že obnovitelné zdroje ve střední a východní Evropě tuto krizovou situaci nezpůsobily. Potvrdil to na svých webových stránkách i provozovatel rakouské přenosové soustavy APG,“ odmítá argumenty Severní energetické Maurer.

Asistent generálního ředitele APG Florian Pink pak Deníku Referendum řekl, že podobné diskuze o roli obnovitelných zdrojů se vedou i v Rakousku. „Firmy Wien Energie a EVN situaci zneužily k tomu, aby prosazovaly své projekty. V současnosti totiž usilují o podporu státu pro výstavbu baterií pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů, případně na výrobu elektřiny z plynu. Obavy ze stability sítě jim tak pomáhají,“ řekl Pink.

Společnost Wien Energy pak po zaslání dotazů od Deníku Referendum svá dřívější slova mírnila s tím, že přesné příčiny krizové situace nyní analyzují. „Z našeho dnešního pohledu obnovitelné zdroje 8. ledna nezpůsobily situaci blížící se blackoutu,“ odpověděla stroze mluvčí firmy Lisa Grohsová.

Tiskový mluvčí ČEPS Hrabal dodal, že ani provozovatel české přenosové soustavy obnovitelné zdroje jako hrozbu nevnímá. Pro zajištění bezpečnosti dodávek je však podle něj nutné modernizovat síť v České republice i v Evropě a spolu s nutným útlumem uhelných elektráren investovat do akumulace energie, která by právě měla řešit případné výkyvy. Pomoct v budoucnu mohou velkokapacitní baterie a mezinárodní propojení vedení velmi vysokého napětí.

„ČEPS rozvoj obnovitelných zdrojů podporuje v souladu s evropskou legislativou i strategií vlády. V současné době pro řízení soustavy využíváme především velké zdroje se stabilním provozem, tedy uhelné, plynové či vodní elektrárny, které nám pomáhají při řešení poruch. Přenosovou soustavu však postupně přizpůsobujeme éře nové energetiky spojené mimo jiné s decentralizací a dekarbonizací,“ dodal Hrabal.

Tezi o nestabilních obnovitelných zdrojích vyvracejí i data organizace CEER, která sdružuje evropské energetické regulační orgány. Podle nich nejméně výpadků v elektrické síti zažívají právě státy, které zvyšují svůj podíl čisté energie.

Jaderné elektrárny moc nepomohly

Kromě uhelných společností se na celé situaci pokoušely přiživit i společnosti provozující jaderné zdroje. Na webu Aktivní zóna, což je online časopis jaderné elektrárny Dukovany, vyšel článek s titulkem „Blackout ve střední Evropě odvracely manipulacemi i české jaderné elektrárny.“

Článek už však není k dohledání a na dotaz Hospodářských novin, proč Aktivní zóna článek stáhla, zástupci webu odpověděli, že připravují aktualizaci. Pravdou však je, že jaderné elektrárny jsou pro podobné krizové situace nejméně vhodným nástrojem regulace elektrické sítě.

„Jaderné elektrárny bezpochyby pomohly, ale nezachránily to. Na náhlý pokles frekvence se musí reagovat okamžitě, a na to jsou jaderné zdroje příliš pomalé,“ vysvětlil Týdeníku Hrot energetický expert Jiří Gavor z poradenské společnosti Ena.

Navíc jaderný gigant Francie má v současnosti v odstávce dvanáct z šestapadesáti jaderných zdrojů, které neprošly kvůli koronaviru jarní údržbou. Příspěvek jaderné energie ke stabilizaci sítě byl v onen krizový den tedy minimální, navzdory nafukování jejich role českými podporovateli jaderné energie.

Pavel Farkač není analytik, ale lobbista

Není to poprvé, kdy uhelná firma Severní Energetická v zájmu zachování vlastního byznysu mystifikovala veřejnost strašením z výpadků elektřiny. V létě roku 2019 se zástupci firmy chlubili, že jejich elektrárny Chvaletice odvrátila hrozbu blackoutu na Pardubicku. Už tehdy tvrzení Severní Energetické musel vyvracet ČEPS.

Na vytváření představy, že bez uhelných elektráren nebude možné zajistit stabilitu sítě, se v českých médiích nejvíce podílel zástupce ředitele Severní energetické Pavel Farkač. O něm jsme v Deníku Referendum psali v souvislosti s jeho střetem zájmů, kdy byl za Ústecký kraj nominovaný do jedné z pracovních skupin Uhelné komise. Ta měla rozhodovat o útlumu uhlí, na jehož těžbě a spalování je právě Farkačův zaměstnavatel závislý.

Označení energetický analytik, které v současné diskuzi Pavlu Farkačovi přiřkla některé média v čele s Idnesem, je falešné. Ve skutečnosti totiž dlouhodobě zastupuje zájmy Pavla Tykače a Jana Dienstla a je to lobbista sloužící firmě Sev.en. Do jeho náplně práce tak patří i manipulování veřejnosti, jako právě v případě smyšlených příčin novoroční hrozby evropského blackoutu.