Příliš benevolentní limity, nedostatečné odůvodnění, nadsazené náklady na opatření proti dalšímu znečišťování. Zejména pro tyto důvody zrušilo ministerstvo životního prostředí emisní výjimku pro hnědouhelnou elektrárnu Chvaletice.

Povolení k vypouštění nadlimitního množství oxidů dusíku a rtuti žádali zástupci energetické společnosti Sev.en Pavla Tykače, jež elektrárnu vlastní a provozuje, u krajského úřadu v Olomouci. Ten sice loni na podzim vyšší emise škodlivin umožnil, podle ministerstva k tomu však ani u jedné z látek neměl důvod.

V rozhodnutí se středečním datem, které má Deník Referendum k dispozici, úředníci uvádějí, že v případě oxidů dusíku „nebyly nade vší pochybnost splněny podmínky pro udělení výjimky“. Pro vypouštění rtuti pak provozovatelé elektrárny žádali o neúměrně vysokou povolenou hodnotu a rovněž nedokázali vysvětlit, proč se jim nevyplatí do opatření na ochranu životního prostředí a zdraví lidí investovat.

Zástupci Tykačovy elektrárny se snažili úřady přesvědčit, že náklady na splnění limitů pro rtuť jsou pro ně příliš vysoké, a proto téměř čtyřnásobnou výjimku oproti zákonným hodnotám potřebují. Podle ministerstva životního prostředí však nepředložili dostatečně podrobné propočty, které by povolení k nadměrnému znečištění zdůvodnily. Elektrárnou vypočtené náklady na provoz byly navíc o několik milionů nadhodnocené.

„Znovu a znovu se elektrárna Chvaletice vlastněná Pavlem Tykačem domáhá práva poškozovat naše zdraví a životní prostředí. Přitom stále nedokáže odůvodnit, proč nechce svůj negativní vliv alespoň trochu redukovat, tedy kromě toho, že by to stálo moc peněz.“ okomentoval pro novináře zamítnutí výjimky Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.

Jeho organizace je jednou z těch, které proti překračování limitů v Chvaleticích dlouhodobě bojují. Spolu s obcí Veltruby, regionálními občanskými spolky z okolí chvaletické elektrárny a právnickou organizací Frank Bold se proto proti loňskému udělení emisní výjimky k resortu životního prostředí odvolaly a jeho aktuální rozhodnutí tedy vítají.

„Ministerstvo dalo za pravdu většině našich námitek,“ uvedla právnička Laura Otýpková z Frank Bold. „Výhrady ministerstva přitom nejsou jen formální. Z rozhodnutí je zřejmé, že pokud bude provozovatel dále žádat o takto nepřiměřeně vysokou výjimku o stejné délce, nemůže v dalším řízení uspět,“ doplnila.

Zamítnutí výjimky oslavoval i Robert Hrdina ze spolku Zastavme elektrárnu Chvaletice: „Pokud by elektrárna měla dostat výjimku na vypouštění několikanásobného množství rtuti a oxidů dusíku nad limit, musel by ji provozovatel opravdu dobře zdůvodnit, což se nestalo. Ministerstvo životního prostředí zcela po právu jeho žádost smetlo ze stolu,“ řekl.

Tykačova elektrárna může provoz omezovat už v létě

Řízení se teď znova vrací ke krajskému úřadu v Olomouci. Zástupci chvaletické elektrárny u něj o mimořádné zvýšení povolených hodnot toxických emisí musejí znovu žádat a důsledně při tom vysvětlit, co po dobu trvání výjimky vykonají pro to, aby emise v co nejkratší době snížili.

Další postup Tykačově společnosti nicméně nejspíš zkomplikují nové emisní limity, které Evropská unie schválila v roce 2017. Začnou totiž platit už letos v srpnu a pokud je provozy nedodrží, musejí podle směrnice buď získat výjimku, nebo své fungování omezit či úplně zastavit. Vzhledem k úředním lhůtám a rozsahu chyb, které Sev.en musí v žádosti napravit, však Chvaletice do léta nejspíš povolení k překračování limitů nezískají. Elektrárna tak bude muset alespoň dočasně utlumit výkon, aby se vyhnula pokutám.

„Tenhle vabank jim nevyšel. Teď je velmi pravděpodobné, že za pouhých pět měsíců elektrárna přestane splňovat podmínky zákona a budou muset její stávající provoz přerušit,“ uvedl Jan Rovenský z organizace Greenpeace, která patřila do skupiny spolků rozporujících udělení výjimky. Upozornil rovněž na to, že o schválení nadlimitních emisí usilují Chvaletice už několik let: „Provozovatel elektrárny strávil poslední dva roky hledáním právních kliček, jak se novým pravidlům ochrany ovzduší vyhnout,“ shrnul.

Otázkou rovněž zůstává, jak dlouho bude fungování elektrárny v Chvaleticích udržitelné i z hlediska financí. Ceny emisních povolenek totiž v současnosti opět překonávají rekordy. Ve čtvrtek se obchodovaly už za dvaačtyřicet eur za tunu CO2, zmíněný hnědouhelný provoz přitom ročně vypustí do ovzduší přes čtyři miliony tun oxidu uhličitého.

Společnost Sev.en uhlobarona Pavla Tykače koupila chvaletickou elektrárnu v roce 2013 od ČEZu, který původně počítal s jejím uzavřením. Od roku 2016 se korporace snaží navzdory protestům místních sdružení i ekologických organizací provoz elektrárny dál prodlužovat.

O výjimku požádala už předloni úřad Pardubického kraje, na jehož území se elektrárna nachází. Ten ji sice schválil, avšak ministerstvo životního prostředí následně jeho postup zvrátilo a kvůli podjatosti se řízení přesunulo k úředníkům kraje Olomouckého. Provozovatelé Chvaletic jim loni předložili žádost novou, podle aktuálního rozhodnutí resortu životního prostředí nicméně opět nedostatečnou.