Před dvěma dny jsem po více než šedesáti hodinách slezl z chladicí věže kondenzační elektrárny ve Chvaleticích. Jde o zařízení, která je zhruba o deset let starší než já. Česká republika vyváží čtyřikrát více elektrické energie, než se v Chvaleticích vůbec vyrobí. ČEZ elektrárnu původně sliboval odstavit v roce 2020. Její noví vlastníci, uhlobaroni Pavel Tykač a Jan Dienstl, se rozhodli její provoz prodloužit nejméně do roku 2030. To mi bude pomalu táhnout na padesátku. Rozhodl jsem se jim v tom zabránit. Díkybohu nejsem sám.

Úřady — konkrétně ministerstvo průmyslu a obchodu a krajský úřad Pardubického kraje — oběma výtečníkům ochotně pomohly. Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo stavební povolení k přestavbě elektrárny poté, co ministerstvo životního prostředí spolu s úředníky Pardubického kraje vyhodnotilo investici za tři miliardy v rozporu se zákonem jako takzvaný podlimitní záměr. Elegantně se tak zcela vyhnuli posouzení vlivů na životní prostředí.

Zde se sluší připomenout, že tímto postupem zároveň znemožnili lidem, jejichž životní prostředí záměr významně ovlivní, aby se k věci mohli vyjádřit či se o ní alespoň oficiálně dozvědět. Sám hejtman Pardubického kraje Martin Netolický mi na osobní schůzce přiznal, že o tom, že se má prodlužovat životnost největšího zdroje znečištění v Pardubickém kraji, se dozvěděl až z mého emailu, který jsem mu poslal letos v květnu.