Ekologické organizace Hnutí DUHA, Greenpeace a Společnost pro trvale udržitelný život spolu s občanskou iniciativou Limity jsme my a místním sdružením Kořeny Litvínov vyzývají vládu, aby ve středu schválila speciální sociální dávky pro horníky propouštěné i z hnědouhelných společností. Požadují zároveň, aby se na sanaci útlumu těžby spolupodílely těžařské firmy.

„Peníze na sanaci útlumu těžby je nutné vybírat od těžařských firem předem. Tedy tak, aby byli zodpovědnými partnery regionu, a ne jako tomu bylo v případě OKD, kdy nyní má být finanční zátěž zcela na bedrech státu. Finančními toky bylo v minulosti z nástupnických firem Mostecké uhelné vyvedeno velké množství prostředků, což jak doufám ještě bude prošetřeno,“ uvedl například Petr Globočník z občanského sdružení Kořeny Litvínov.

Podle Jana Rovenského z Greenpeace hovoří výroční zprávy Severní energetické jasně: „Zatímco horníci i stát dostávají pouhý zlomek z vydělaných peněz, majitelé firmy si vyplácejí tučné dividendy. Pokud český stát za několik let nechce řešit podobný problém, jakým je dnes krach firmy OKD, má nejvyšší čas, aby začal situaci řešit.”

Zavést časově omezenou podporu — zejména pro pracovníky v předdůchodovém věku nejen z krachujícího OKD, ale i hnědouhelných firem z Ústecka — navrhuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Návrh nařízení vlády podporují také odbory a zaměstnavatelé. Rezervovaný postoj zaujímá naopak ministerstvo financí, které upřednostňuje soustředit se raději na pomoc lidem při hledání nového zaměstnání.

Vláda nedávno propásla možnost zásadně zvýšit poplatky z těžby hnědého uhlí, které dlouhá léta činí pouhých 1,5 procenta tržní ceny. Nově sice stoupnou na tři procenta, ale nebudou se moci v příštích pěti letech zvyšovat. Poslanci totiž vládě — přestože má koalice ve sněmovně pohodlnou většinu — udělali čáru přes rozpočet, když v novele horního zákona schválili pětileté moratorium na zvyšování poplatků.

Ekologové zdůrazňují, že si právě kvůli nízkým poplatkům majitelé společností Czech Coal a Severní energetická (zejména Pavel Tykač, Jan Dienstl) v nedávné minulosti odvedli sedmnáct miliard korun během pouhých čtyř let. „Například do neprůhledné mateřské společnosti na Kypru. Stát si přišel za stejnou dobu na pouhých 400 milionů z poplatků za těžbu,“ připomínají.

Naopak škody způsobené těžbou a pálením uhlí v obstarožních elektrárnách jdou dle výpočtů a studií ekonomů z Univerzity Karlovy do desítek miliard korun ročně a platí je stát, firmy i občané zejména v odvodech na zdravotní a nemocenské pojištění a na daních. Jen dvě elektrárny, které spotřebují většinu produkce uhlí společností Czech Coal a Severní energetická (elektrárny Počerady a Chvaletice), způsobí ročně škody za deset miliard korun.

„Vláda tedy nemůže zůstat jen u vyplácení dávek pro horníky, ale také k těmto výdajům získat adekvátní zdroje příjmů. V případě OKD už je nejspíš pozdě, ale v případě prosperujících hnědouhelných těžařů je povinností vlády zvýšit jejich příspěvek do státní kasy,“ nepochybují ekologové.