Třináct vědců a umělců odeslalo otevřený dopis adresovaný předsedům představenstev českých energetických společností majících zájem na koupi podílu těžební společnosti Vattenfall. Ta totiž plánuje rozšířit hnědouhelné povrchové doly také na území, kde sídlí zhruba tři tisíce Lužických Srbů. Přesídlení menšiny by téměř jistě znamenalo zánik jejich kultury.

Vědci: Hrozí ztráta kulturních tradic a jazyka

Lužice je území na východě Německa blízko českých a polských hranic. Od sedmého století zde žije národ zvaný Lužičtí Srbové, jehož kultura zde od té doby přežívá. Obyvatelé byli vždy pod silnými tlaky germanizace, nejtěžší zkouškou pro menšinu byla druhá světová válka. Současná vláda se paradoxně opírá o zákon o přesídlení, který pochází z dob nacistického Německa.

Podle vědců bylo za posledních sto let přesídleno 25 tisíc lidí ze 136 sídel. Plány saské vlády a společnosti Vattenfall počítají s vymazáním vesnic Mułkecy, Miłoraz a Rowno z mapy. Ohrožena by také byla obec Trjebin a městečko Slepo. Kvůli těžbě by bylo potřeba přesídlit zhruba tři tisíce lidí. Zásadní je to, že kultura Lužických Srbů je silně spjata s vesnickým prostředím. Přesídlení by tedy mohlo vést ke ztrátě kulturních tradic a jazyka, kterým je lužická identita charakteristická.

Mezi Čechy a Lužickými Srby panují úzké vztahy

V otevřeném dopise vědci a umělci popisují také úzké vztahy Čechů a Lužických Srbů. Lužice dlouho patřila do zemí Koruny české, v roce 1728 v Praze založili Lužický seminář. „Již v roce 1907 byla v Praze založena Společnost přátel Lužice, která účinně podporovala Lužické Srby zvláště po nástupu nacismu v Německu ve 30. letech minulého století a která ve své kulturní, vzdělávací a další činnosti pokračuje i v současnosti,“ stojí v otevřeném dopise.

Ministerstvo zahraničí dokonce uvádí Svaz lužických Srbů Domowina jako krajanský spolek České republiky. Podle autorů dopisu by proto bylo paradoxní, kdyby se na likvidaci této etnické menšiny podílely právě české firmy. O koupi podílu ve společnosti Vattenfall má zájem polostátní ČEZ, Energetický a průmyslový holding a společnost Czech Coal.

„Chápeme důležitost elektrické energie pro tu část lidstva, která ráda zdůrazňuje svoji vyspělost. Připouštíme, že i my každodenně elektrickou energii využíváme. Chceme však zároveň upozornit, že výroba elektrické energie z hnědého uhlí má mimořádně drastické následky na lidské životy, přírodu a krajinu,“ upozorňují vědci a umělci v otevřeném dopisu.

Ten je adresovaný předsedům představenstev českých energetických firem, konkrétně Danielu Benešovi (ČEZ), Danielu Křetínskému (EPH) a Vladimíru Štístkovi (Czech Coal). Pod dopisem jsou podepsaní historici, teologové, etnologové a umělci.