Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského a PPF Investments Petra Kellnera v pondělí oznámily, že kupují uhelnou divizi švédské společnosti Vattenfall. Ekologická organizace Greenpeace upozorňuje na to, že prodej německých hnědouhelných dolů a elektráren oběma skupinám není ještě ani zdaleka konečným rozhodnutím.

Nejprve ho musí schválit dozorčí rada společnosti, ale především švédská vláda, která si pravděpodobně k tomuto kroku vyžádá minimálně konzultativní projednání věci v parlamentu. Podle Greenpeace se v žádném případě nejedná o formalitu — mimo jiné i vzhledem k tomu, že jednou ze dvou švédských vládních stran je Strana zelených, jejíž sjezd prodej firmy loni odmítl.

„Pokud švédská vláda dovolí prodat uhelné doly a elektrárny takovému znečišťovateli, jako je Energetický průmyslový holding, ukáže tím, že nejrespektovanější environmentální vláda na světě selhává právě ve chvíli, kdy by měla jít příkladem,“ zdůraznila ředitelka švédské pobočky Greenpeace Annika Jacobsson a dodala: „Energetický průmyslový holding je firma, která by si přála uhelnou renesanci v Evropě a navíc má ve skříni spoustu kostlivců“.

Ekologická organizace Greenpeace připomíná, že jméno majitele Energetického průmyslového holdingu se objevuje v kauze Panama Papers. Společnost také dostala pokutu od Evropské unie za maření vyšetřování zneužití postavení na trhu. Problémy má navíc i v německém hnědouhelném sektoru, protože generální ředitel její dceřiné firmy MIBRAG je vyšetřován kvůli podezření z daňových úniků.

„Nejhorší není minulost firmy, ale její nejasné plány do budoucnosti. Hlavní problém je, že se Energetický průmyslový holding nikdy nevyjádřil, co v Lužici zamýšlí provádět,“ říká vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský

A pokračuje: „Nikdy veřejně neodmítl plány na otevírání nových dolů či vyvlastňování a demolici domů tisíců místních obyvatel. Nemůžeme uvěřit, že švédská vláda dá této firmě bianco šek na provozování největších evropských dolů, aniž by po ní chtěla jakýkoli závazek vůči budoucnosti regionu či veřejného zájmu,“ říká.

V březnu skupina vědců a umělců odeslala otevřený dopis adresovaný předsedům představenstev českých energetických společností, které měly zájem o koupi podílu v těžební společnosti Vattenfall. Ta totiž plánovala rozšířit hnědouhelné povrchové doly také na území, kde sídlí zhruba tři tisíce Lužických Srbů. Přesídlení menšiny by téměř jistě znamenalo zánik jejich kultury. Mezi adresáty dopisu byl i předseda představenstva Skupiny ČEZ Daniel Beneš. Ta se ale nakonec o koupi hnědouhelných dolů a elektráren Vattenfallu neucházela.