Češi rádi protestují proti všem, kteří je okrádají. Ať už to jsou Romové, muslimové nebo třeba občanské organizace. Problém je v tom, že zprávy o parazitech jsou vycucané z prstu a většinou vznikají tak, že si naštvaný chlápek sedne k počítači, začne hlavou třískat do klávesnice a pak k výsledku přilepí titulek: „Muslimové vysávají vaše peníze.“ Pak jen očekává tisíce sdílení na facebooku.

Naštěstí v neděli večer přišlo odhalení skutečných vyžírků. Světová média přinesla analýzy tajných materiálů Panama Papers. Odhalují stovky významných lidí, kteří své peníze převádí do daňových rájů. Jsou mezi nimi fotbalisté, princezny, hollywoodští herci i politici. Výčet osobností připomíná ansámbl té nejbizarnější talk show: fotbalista Messi, herec Jackie Chan, argentinský prezident Marci, režisér Almodóvar, prezident Spojených arabských emirátů Chalífa bin Saíd a další a další.

Stovky jedinců se tak přidaly k ekonomickým uprchlíkům, které před rokem odhalily Luxembourg Leaks. Jednalo se o tři sta čtyřicet nadnárodních korporací, které s lucemburskou vládou uzavřely smlouvy poškozující chod hospodářské soutěže. Danit odmítl například Amazon, Pepsi nebo Ikea.

Daňoví kouzelníci žijí na účet střední a nižší třídy

Zatímco se totiž obyčejní lidé dohadují, komu dalšímu zakázat vstup do „pevnosti Evropa“, korporace a nadmíru „pracovití“ úspěšně rabují vnitřek. Členské země EU ročně přijdou kvůli daňovým únikům a manipulacím o celý bilión eur — to je pětadvacet českých státních rozpočtů. Právě Česká republika patří mezi země s nejméně kontrolovaným zdaněním: od roku 2000 do roku 2008 od nás odteklo sto čtyřicet miliard korun.

V jedenácti milionech materiálů Panama Papers se tedy pochopitelně objevují také Češi, konkrétně například miliardář Petr Kellner nebo velkopodnikatel Daniel Křetínský. Peníze ukryté daleko za mořem by jinak putovaly do veřejného prostoru, zdravotnictví, sociální péče a podobně.

↗

Kvůli informacím z Panama Papers protestovalo  v pondělí  před budovu parlamentu v Reykjavíku dvaadvacet tisíc lidí. Podobně i Češi mají nyní šanci prokázat, že jim nejde o rasistické bojůvky, ale o skutečně spravedlivé nastavení pravidel. Foto Ásta Helgadóttir

Únik dokumentů ovšem přišel týden po odevzdání daňových přiznání, které jsou výjimečným koncentrátem frustrace a dadaistických formulací. Pro mnoho Čechů tak budou zloději z Panama Papers hrdinnými Robiny Hoody, kteří státu berou a sobě nadělují. Kdo by o tom nesnil? Až budou bohatí obyčejní Češi — protože to se samozřejmě dříve nebo později stane každému -, také se velkopansky přesídlí do offshoru.

Jenže člověk žije, pracuje, bydlí, miluje a umírá v konkrétním společenství, nikoli ve vakuu. Využívá služeb této společnosti, ať už to jsou školy, zákony nebo třeba silnice. Velké firmy a podnikatelé využívají stát, ale na jeho chod nechají přispívat méně úspěšné, kteří nemají cash na zakoupení destinace v daňovém ráji. A pokud tolik movitých nepřispívá na společnou správu, stát si musí půjčovat.

Místo kultivace sdíleného prostředí pak peníze pouze látají stále větší a větší dluh. Schází finance pro potřebné a daňové úniky zmenšují i počet pracovních míst. Jako řešení pak politici nabídnou montovnu, v níž zaměstnanci dřou za pár šupů pro nadnárodní korporaci, která nejspíš daní na Kajmanech. A tak dále a tak dál, kruh je uzavřen. Daňové úniky zkrátka nejsou výrazem svobody, ale rozmazlenou manýrou bohatých, kteří se nechávají sponzorovat střední a nižší třídou.

Vzniklou frustraci pak političtí prospěcháři stáčí na nejslabší, protože řešit daňové úniky vyžaduje pečlivé vyjednávání napříč EU a fundovaný přístup. Absolvent sociologie a školy života Petr Hampl z Bloku proti islámu proto o daňových rájích prohlásil: „Je to naprosto bezvýznamné. Ti, kdo mají dost silnou motivaci vyhnout se zdanění a mají k tomu dostatečné prostředky, v tom budou pokračovat."

Čeští vlastenci tak neustále nadávají na přijímání uprchlíků. „Na ně peníze jsou, ale kdo se postará o naše důchodce, nezaměstnané, opuštěné děti a postižené?“ Panama Papers jsou ovšem brutálním probuzením a výzvou k abstinenci od opíjení se snadnými cíly.

Jsem zvědavý, zda nyní vyrazí do ulic a budou se ptát skutečných zlodějů. „Pane Kellnere, pane Křetínský, kde jsou peníze na stárnoucí a chudé?“ Konečně by se přestali nesmyslně dotazovat přijatých muslimů. Zatímco totiž do listopadu minulého roku získalo azyl jen sedmdesát jedinců, na seznamech Panama Papers figuruje 283 Čechů, kteří systematicky parazitují sdílený prostor.

V pondělí vyšlo před budovu parlamentu v Reykjavíku dvaadvacet tisíc lidí. Protestovali proti premiérovi Gunnlaugssonovi, který rovněž figuruje ve zveřejněných seznamech. Podobně i Češi mají nyní šanci prokázat, že jim nejde o rasistické bojůvky, ale o skutečně spravedlivé nastavení pravidel.