Premiér Andrej Babiš (ANO) čelí novému podezření — tentokrát z přeposílání stovek milionů přes takzvané offshory, anonymní firmy v daňových rájích. Peníze přeposílané mezi různými zámořskými společnostmi se zřejmě nastrčenými řediteli odhalil mezinárodní investigativní projekt pracující s dokumenty z panamské právní kanceláře Alcogal. Novináři, analytici i opoziční politici upozorňují, že Babišovy někdejší transakce působí jako praní špinavých peněz. Pro celosvětovou kauzu zasahující desítky politiků z různých zemí se již vžilo označení Pandora Papers.

Podle zjištění investigativních novinářů, které v České republice reprezentuje redakce Investigace.cz, nechal Babiš roku 2009 vytvořit řetězec takzvaně offshorových firem, přes které následně přeposlal patnáct milionů eur, podle dobového kurzu 381 milionů korun. De facto půjčil sám sobě peníze na nákup šestnácti nemovitostí včetně přepychových letního sídla Château Bigaud na francouzském Azurovém pobřeží.

Experti citovaní Investigací.cz uvedli, že Babišovy transakce působí jako praní peněz. Přestože pro využití anonymních firem v daňových rájích mohou existovat různé důvody a většina podobných akcí je legální, komplikované přeposílání financí mívá obecně za cíl zamaskovat skutečného vlastníka, respektive vyvést na konci řetězce pochybně získanou částku tak, aby působila dojmem normální investice. Odborník na boj proti finanční kriminalitě Kamil Kouba investigativcům sdělil, že „žádná normální obchodní transakce“ by jako ta Babišova nikdy nevypadala.

Kauza má potenciálně právní přesah. Investigace.cz uvádí, že se premiér dopustil přestupku, když pominul offshorové firmy v majetkových přiznáních vyplňovaných po vstupu do politiky. Společnosti přitom měly existovat až do roku 2015, potažmo 2018. Premiér by se mohl ocitnout i v hledáčku policistů pro podezření z praní peněz. Policie zatím oznámila, že se českou částí Pandora Papers bude zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu. Z formulace vyplývá, že šetření zahrne i Babiše.

Investigace.cz popisuje také možnost vyšetřování ve Francii. Francouzské úřady mohou požadovat, aby premiér prokázal původ peněz, a pokud tak neučiní, stíhat jej s hrozbou zabavení nakoupených nemovitostí. Transakce se týká, stejně jako případné šetření, i Spojených států amerických, kde sídlila jedna z firem.

Za jednu ze stěžejních otázek se pokládá, odkud nynější premiér roku 2009 vzal skoro 400 milionů korun. Podobná částka do bilance jeho osobního majetku podle některých propočtů nepasuje. A komentátoři i opoziční politici se ptají, proč Babiš ještě v době, kdy se politicky neangažoval, volil nezvykle složitou a netransparentní cestu platby, pokud bylo s penězi vše v pořádku.

„Andrej Babiš musí doložit, že na transakci použil zdaněné peníze. Pokud ne, nemá právo být v politice a starat se o peníze daňových poplatníků,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.

Lídr Pirátské strany Ivan Bartoš hovoří přímo o praní peněz. „[Babiš] vypral přes firmy v daňových rájích 400 milionů a koupil si nemovitosti na riviéře včetně zámku a směje se nám do obličeje. Tvrdil, že jde do politiky bojovat proti kmotrům z ODS, a je horší než oni,“ kritizoval na sociálních sítích.

Podle premiéra jde o spiknutí, novináře od něj odstrkovala policie

Babiš jakékoli pochybení odmítá. „Já jsem ty peníze poslal z české banky jako půjčku, byly zdaněné a ty peníze byly vráceny, než jsem šel do politiky,“ uvedl v pondělí pro Novinky.cz s tím, že žádný offshore ani nemovitost ve Francii nevlastní. Nákup skrze řetězec firem mu prý doporučila realitní kancelář.

Investigace.cz popsala, že Babiš v údajně nevlastněném Château Bigaud tráví dovolené a na poštovních schránkách rezidencí visí názvy firem spadajících pod premiérův svěřenský fond. O tom Babiš dlouhodobě tvrdí, že jej nemá pod kontrolou.

Premiér mezinárodní investigativní projekt, který kromě něj odhalil podezřelé praktiky u veřejně činných osobností z dalších asi devadesáti států, označuje za štvavou kampaň. „Čekal jsem, co na mě těsně před volbami vytáhnou, aby mě poškodili a ovlivnili české volby. Neexistuje žádná kauza, kterou by na mě mohli vytáhnout za dobu, co jsem v politice. Nikdy jsem neudělal nic nezákonného ani špatného,“ napsal v neděli.

Podobně se vyjadřuje ministryně spravedlnosti Marie Benešová (nestr. za ANO). Na premiérovu obranu vyrazil i Pražský hrad prostřednictvím mluvčího Jiřího Ovčáčka. Ten investigativce pokládá za „pátou kolonu, která chce uvrhnout naši vlast do otroctví“.

Babiš s některými médii včetně Investigace.cz odmítal komunikovat, některým jeho tým ztěžuje i odpírá přístup k tiskovým konferencím. Minulé úterý se v Ústí nad Labem na konferenci „nevešli“ redaktoři listů pracujících na Pandora Papers. Když se Babiše snažil na offshory zeptat reportér britské BBC, příslušník Babišovy policejní ostrahy jej hrubě odstrčil.

Policejní prezident Jan Švejdar postup neoznačeného bodyguarda hájí. Proti premiérovu jednání s tiskem se ale minulý týden vymezil Mezinárodní tiskový institut i Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Zmínky o offshorových aktivitách českého premiéra se již dostaly na stránky největších zpravodajských agentur, do prestižních světových médií i portálů doslova na druhé straně světa. Není to poprvé, co Babišovo jméno v souvislosti s podezřelými praktikami zmiňují. Především západní listy se opakovaně věnují premiérově střetu zájmů a sporům s Evropskou unií o peníze pro firmy z Babišových svěřenských fondů.

Na Pandora Papers spolupracovalo přes 600 investigativních novinářů z řady předních médií a více než stovky zemí. V kauze kromě Babiše figuruje i jordánský král Abdalláh II., ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kyperský prezident Nicos Anastasiades, prezident Keni Uhuru Kenyatta, pákistánský ministr či vlivní hráči z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina. Offshory využívaly i celebrity a kriminálníci.

Kauza navazuje na Panama Papers z roku 2016, kdy unikly dokumenty panamské společnosti Mossack Fonseca. Ta pomáhala prominentům skrývat skutečné vlastnictví peněz, obcházet daně, či přímo legalizovat výnosy z trestné činnosti. V Panama Papers se objevilo i asi 300 Čechů v čele s tehdy nejbohatším oligarchou Petrem Kellnerem či uhlobaronem Danielem Křetínským.

Kauza svého času mimo jiné svrhla islandského premiéra Sigmundura Gunnlaugssona — rezignoval poté, co média odhalila jeho offshorové investice do krachujících bank. Křesla stála i ministry ve Španělsku, Pákistánu či Mongolsku.