Od propuknutí kauzy, která dala možnost nahlédnout pod prsty bohatých a často i velmi mocných lidí, již uplynul rok. Kauza Panama Papers zdokumentovala několikaletou snahu těch nejbohatších ukrýt informace o vlastním bohatství pomocí takzvaných „daňových rájů“.

Kauza Panama Papers představovala únik přibližně 11,5 milionu tajných dokumentů, jež přinesly informace o zhruba 214 tisících takzvaných offshorových společností, které byly registrované u panamské korporátní firmy Mossack Fonseca.

V této síti uvízlo zhruba 13 tisíc českých firem a na seznamu se objevilo až 283 jmen českých občanů, mezi kterými nechyběl ani nejbohatší Čech Petr Kellner, dále pak Radovan Krejčíř či Jana Lütken, která dle veřejných zdrojů figuruje v kauzách lobbisty Ivo Rittiga.

V reakci na tuto i na řadu předešlých kauz přišla Evropská komise se svým velice ambiciózním návrhem, který by měl napomoci v boji proti daňovým únikům. V říjnu minulého roku představila směrnici o společném a konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCTB—Common Consolidated Corporate Tax Base).

Návrh spočívá ve stanovení společného daňového základu a harmonizaci daňových výjimek z daně z příjmů právnických osob, což by mělo v konečném důsledku omezit daňovou optimalizaci a zabránit až příliš běžným daňovým únikům v prostoru Evropské unie. Dle záměru Evropské komise by pak měly být až dvě třetiny takto harmonizovaného základu zdaněny v zemi, kde jsou realizovány, což zní oproti současnému stavu rozumně.

V České republice by tato nová pravidla podle veřejných zdrojů dopadla přibližně na tisícovku společností. Směrnice by se vzhledem k omezené platnosti jen na největší korporace týkala například Škody Auto, ČEZu nebo holdingu Agrofert, který donedávna patřil ministrovi financí Andreji Babišovi, jenž ho kvůli tomu, aby Agrofert nepřišel o zemědělské dotace, raději převedl do svěřenského fondu.

Potřebu bruselského návrhu pak potvrdila i nezávislá studie Ústavu účetnictví a daní Mendelovy univerzity v Brně, ve které se mimo jiné máme možnost dozvědět, že přijetí tohoto návrhu by vydělalo České republice každoročně až šest miliard korun navíc.

Pokud by návrh Evropské komise opravdu začal platit, Česká republika by oproti současnosti na firemní dani vybrala část peněz, které jí po právu přísluší vlastně už nyní. V návaznosti na tento fakt se pak jako podezřelý jeví zdrženlivý až negativní postoj ministerstva financí a samotného resortního ministra Andreje Babiše. Vládní ČSSD přitom tento návrh podporuje.