Babiš patří v Pandora Papers k nejexponovanější pětce politiků
Petr JedličkaUniklé dokumenty usvědčují z využívání daňových rájů stovky veřejně působících osobností. Jen pět ale stojí v čele států či vlád a zároveň si pěstuje image napravovatelů systému. Český premiér je jednou z nich.
Může se to zdát jako detail, je to však důležitý fakt: z dosud zveřejněných jmen osobností, jejichž využívání daňových rájů odhalují aktuální Pandora Papers, patří náš premiér Andrej Babiš k nejexponovanější politické pětici. Spolu s ním je v ní ještě ukrajinský prezident Zelenskyj, keňský prezident Kenyatta, jordánský král Abdalláh a ekvádorský prezident Lasso.
Čím je tato skupina tak výjimečná? V Pandora Papers se sice nacházejí i známější osobnosti jako například Elton John či Jacques Villeneuve, ale u hvězd tohoto typu se o využívání offshore společností z Britských Panenských ostrovů apod. všeobecně ví. U mocipánů z režimů, jako je ruský nebo ázerbájdžánský, je to zase irelevantní.
Naproti tomu pět uvedených hlav států a vlád současně:
- disponuje reálnou mocí plynoucí z držení veřejné funkce,
- pochází ze zemí, kde je mínění veřejnosti o nich tak nebo onak důležité,
- profilovalo se v minulosti — anebo stále profiluje — jako lidu-blízké naděje na nápravu sytému.
O Guillermu Lassovi, o tom, co je zač, i o tom, jak vyneslo tohoto pravicového bankéře v Ekvádoru k moci selhání tamní levice, jsme psali podrobně nedávno. Jordánský Abdalláh zase balancuje už od arabského jara ve své zemi v roli zastánce chudé většiny, který však vždycky při nějaké krizi sice někoho vymění či nechá zadotovat benzín, ale v důsledku zajistí udržení starých pořádků.
Keňský Uhuru Kenyatta je u moci přibližně osm let. Za ně nechal krvavě rozehnat několik protestních hnutí, ale opakovaně si pak zas napravil postavení díky stylizaci do role bojovníka s korupcí.
A, jak si snad ještě dobře pamatujeme, Volodymyr Zelenskyj vystřídal na Ukrajině v roce 2019 „staré pořádky“ Petra Porošenka — mimojiné právě i s poukazem na vyvádění peněž do daňových rájů tehdejší politickou elitou.
Budou stát aktuální odhalení dotyčné místa? Moc pravděpodobné to není — tedy alespoň ne hned. U některých z nich by se musela pohnout celá politická scéna. U jiných proběhnout přímo revoluce.
Po starších odhaleních podobného typu v kauze Panama Papers rezignoval premiér na Islandu a odcházeli španělští, pákistánští a mongolští ministři. Na nejtlustší ryby ale nedošlo.
Přesto však mají zveřejněná odhalení velkou cenu. Nikam totiž nezmizí. Na rozdíl od případů Putinovy polooficiální milenky Světlany Krivonogičové či ázerbájdžánského autokrata Alijeva se o těchto bude v dotčených zemích mluvit. Budou zkoumána i připomínána. A až dojde na nějaké další moralistní či protikorupční exhibice, budou po ruce.
Není to valná útěcha, protože změna systému, který umožňuje mocným a bohatým vyhýbat se daním či přímo prát peníze, bude chtít ještě hodně vůle, času a sil — viz vývoj právě po Panama Papers. Ovšem alespoň něco.
Ekvádor plánuje další volby v roce 2025, Ukrajina o rok dřív. V Keni se volí v roce 2022. U nás se bude rozhodovat již tento týden.