↗

Poté, co se boje s korupcí chopil Pavel Blažek, nezbývá než doufat v návrat k legislativnímu návrhu Marie Benešové — ministryně vlády proslulé korupcí nevídaných rozměrů. Foto FB Ministerstvo spravedlnosti České republiky

Zákon chránící oznamovatele protiprávního jednání na pracovišti — anglicky označované jako whistleblowery — se v České republice připravuje už přibližně deset let. Každá snaha ztroskotala na nedostatečné vůli zákonodárců, takže i předposlední počin vlády Andreje Babiše spadl na konci volebního období Sněmovny v prosinci 2021 pod stůl.

Návrh připravený Ministerstvem spravedlnosti pod vedením Marie Benešové (za ANO) byl ale unikátní v tom, že se jednalo o promyšlený a projednaný legislativní text, ke kterému ani protikorupční organizace — Transparency International, Rekonstrukce státu, Oživení — neměly významné výhrady.

Jediná zásadní slabina návrhu spočívala z našeho pohledu ve výběru externího orgánu pro oznamování, kterým se mělo stát samo Ministerstvo spravedlnosti. Přestože je ministerstvo nyní po letech příprav zákona pro práci s oznamovateli odborně vybavené, nikdy jako ústřední orgán státní správy vedený politikem nemůže dosáhnout potřebné nezávislosti a důvěry v očích oznamovatelů.

Jenže ani tehdy, ani nyní nejsou ve státním rozpočtu potřebné desítky milionů korun na institucionální zajištění ochrany oznamovatelů. Logicky tedy žádný vhodnější úřad, například Kancelář veřejného ochránce práv nebo Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, nechce novou agendu přebrat.

Česká republika už rok mešká s transpozicí směrnice

Jelikož už 17. prosince 2021 uběhla dvouletá lhůta pro implementaci evropské směrnice, doufali jsme po změně vlády v rychlé projednávání zákona. Místo toho se téměř rok návrh přepisoval dle zadání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) a předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy.