Opět je tu okamžik vzniku nové vlády a s tím související naděje, že tentokrát se během následujících čtyř let snad alespoň něco podaří v boji s korupcí zlepšit. Vláda Petra Fialy bude mít tu výhodu, že může začít v podstatě kdekoliv, protože předchozí vláda o protikorupčních opatřeních jenom mluvila a ve skutečnosti skoro vůbec nic neprosazovala, i když existují některé hotové návrhy řešení.

Vedle toho zůstalo po vládě Andreje Babiše několik oblastí, které potřebují okamžitý zákrok. Očividně jde o neřešenou problematiku střetu zájmů, ale třeba také o nepřístupná majetková přiznání politiků, kde zasáhl Ústavní soud a poslanci nebyli schopni ani za 2 roky doplnit potřebná ustanovení do zákona.

Další nadějný protikorupční program

Naději vzbuzuje především přímé promítnutí některých priorit, které Transparency dlouhodobě podporuje, do programového prohlášení vznikající vlády. Jde o jednotnou veřejnou evidenci dotací, jíž zmíněné nutné opravy zákona o střetu zájmů, ochranu oznamovatelů, rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu či o reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Významný vliv by mohlo mít také dopracování nových procesních kodexů — z našeho pohledu především trestního řádu, ale i nový občanský soudní řád bude mít obrovský vliv na fungování soudnictví.

Kdyby se podařilo prosadit alespoň část protikorupčních opatření z programového prohlášení vlády Petra Fialy, bude to opravdu dobrá zpráva a zásadní posun pro Českou republiku. Nutno podotknout, že přetavit počáteční ambice do funkčních opatření bude nejen obtížné, ale také časově náročné, a některá z nich se projeví až s odstupem několika let.

O jednotlivých protikorupčních bodech v prohlášení vlády se většinou již i veřejně diskutuje a nejedná se o žádná překvapení. Bohužel se neobjevilo ani žádné překvapení ve formě větších ambicí a systémového přístupu.

Zůstalo tak u shluku opatření, který představuje náhodný výběr z dlouhodobých cílů protikorupčních občanských organizací. Není obsažena žádná dlouhodobější strategie, kam by se měla Česká republika z pohledu prevence korupce posunout. Programové prohlášení tak připomíná spíše návod k sestavení nábytku z IKEA, podle kterého sice dáte dohromady hezké skříně, pokud jste šikovní, ale už není jasné, jak má vypadat celá místnost nebo jestli vlastně nevybavujete ztrouchnivělou kůlnu.

Ucelenější vize chybí koalicím celkově. Nezaznamenali jsme, že by některá z jejich hlavních tváří dokázala takovou vizi zformulovat. Navíc tím hlavním stratégem postupu proti korupci by měl být nastupující ministr spravedlnosti. Tím má ale být Pavel Blažek z ODS, který je paradoxně aktérem několika korupčních afér včetně brněnské kauzy Stoka.

Polovičaté plány

Některé body programového prohlášení nádherně ilustrují, v čem vidíme problém. Například u státního zastupitelství: ano, vymezení podmínek odvolání nejvyššího státního zástupce, zavedení funkčního období a posílení kárné odpovědnosti státních zástupců je správné, ale jde jen o dílčí opatření, která byla takto kouskovitě formulována jen proto, že od vlády Andreje Babiše se neočekávala ochota či schopnost přijmout cokoliv sofistikovanějšího.

Přitom před lety se diskutovalo o úplně novém zákonu o státním zastupitelství. Právě to by znamenalo zásadnější proměnu instituce, jež se potýká i s jinými problémy, než je postavení nejvyššího státního zástupce.

Podobně je to i se zavedením korespondenční volby pro Čechy v zahraničí. To je jednoznačně posun do 21. století, ale není jasné, proč se nová vláda zastavila v prohlášení u „jednoho paragrafu“ a nehlásí se k celkově reformě administrativního zajištění voleb, ve kterém skoro jako jediní volíme dva dny a hlasování už deset kilometrů od bydliště je velký administrativní oříšek.

Opět, návrh zákona o správě voleb je na stole. Vedle toho jsou si jistě všechny strany vědomy nedostatků, které má právní úprava financování volebních kampaní a dohled nad tím, přesto se to do prohlášení nepropsalo.

Podobně bezcílně působí i obecné návrhy na zefektivnění státní správy. Potřebné zeštíhlení agend státních úřadů a digitalizace jsou zohledněny, ale chybí zdůraznění toho hlavního, na co bude třeba se zaměřit: služební zákon, který je na jedné straně příliš rigidní, na straně druhé depolitizaci státní správy nezajistil. Přijetí příznivých změn služebního zákona by přitom mohlo patřit k největším počinům nové vlády.

Budeme něco dělat s nefunkčními úřady?

V České republice máme nejeden úřad, který nefunguje, jak má. Některé nešvary odhalila pandemie COVID — například hygienické stanice bez odpovídajícího zázemí. Jiné pokulhávající instituce ale zůstávají před zraky veřejnosti skryty, protože jejich agenda není v každodenním životě vidět.

Tedy dokud třeba nenastane prudké zdražování energií a krach Bohemia Energy a lidé se nezačnou ptát: Copak neměl stát něčemu takovému předcházet? To asi měl, ale Energetický regulační úřad nezafungoval.

Obdobně je to se zmiňovaným ÚOHS nebo Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, Národní sportovní agenturou nebo Ředitelstvím silnic a dálnic. Není tedy konečně čas na hlubší debatu, proč mnohé instituce nejsou schopny nezávisle a účinně vykonávat své funkce?

Také bychom se mohli zamyslet nad tím, jestli by nestálo za to mít nějakou konkrétní instituci zodpovědnou za boj s korupcí — jakousi Protikorupční agenturu. Nové protikorupční agendy vyžadují, aby se jich také někdo chopil, čemuž se přirozeně stávající úřady brání.

Jedná se například o ochranu oznamovatelů, střet zájmů nebo evidenci skutečných majitelů. Naprosto zásadní by bylo zajištění dostatečných pravomocí, nezávislosti a důvěryhodnosti takové agentury, aby měla také nějaký přínos a neskočila podobně jako výše zmiňované příklady.

Dlouhodobé vize

Vláda by měla znovu brát vážně Radu vlády pro koordinaci boje s korupcí. Ta se pod vedením Andreje Babiše scházela nepravidelně asi jedenkrát ročně a její potenciál zůstal z velké části nenaplněn. Jedná se přitom o efektivní platformu, kde je možné prodiskutovat jak konkrétní opatření, tak především dlouhodobé vize.

Má-li se Česká republika zásadně posunout, je naprosto nezbytné, aby pár náhodných dílů skládačky z programového prohlášení doprovázel systémový přístup k prevenci korupce s patřičnou politickou podporou, ba odvahou. Marketingové řádění protikorupčně impotentní vlády Andreje Babiše musí nahradit odpovědná správa, která má ucelenou představu, čeho a jak by se mělo v boji s korupcí dosáhnout s obzorem delším, nežli je jedno volební období.