Země, kde se politici bojí rozhodovat

Jiří Pehe

Země je v hluboké krizi, zdravotnická zařízení se otřásají pod covidovým náporem, a politici, kteří vyhráli volby, namísto rozhodných činů — aktivace článku 66, rychlém převzetí moci a zásadních krocích proti pandemii — přešlapují na místě.

Od voleb uplynulo už sedm týdnů a česká politika zůstává hrou na přešlapovanou. Politici, kteří by byli ochotní přijmout odpovědnost za odvážná rozhodnutí, jsou nedostatkovým zbožím sice všude, ale u nás nerozhodnost už dosáhla rozměrů, kdy paralyzuje politiku i chod státu. Foto FB Pirátská strana

Je téměř nepředstavitelné, že by v České republice dokázal významný politik rozhodnout způsobem, jakým to učinil v případě vyhlášení lockdownu a povinného očkování proti nemoci covid-19 rakouský kancléř Alexander Schallenberg. Anebo že by se český politik odvážil vystoupit s projevem, jaký pronesla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, když kritizovala nerozhodný postup vlády v boji s epidemií covidu-19 a pokárala slovenskou společnost za její přístup.

Česká politika je hra na přešlapovanou. Politici, kteří by byli ochotní přijmout odpovědnost za odvážná rozhodnutí, jsou nedostatkovým zbožím sice všude, ale u nás nerozhodnost už dosáhla rozměrů, kdy paralyzuje politiku i chod státu.

Nová vládní koalice vyhrála volby pod praporem změny. Ukázala sice energii a schopnost se dohodnout na programu příští vlády, ale kroky, které by ji ukázaly jako rozhodnou, s tahem na branku, zatím nezvládá.

Prvním selháním bylo opatrné našlapování okolo aktivace článku 66 ústavy poté, co prezident Zeman den po sněmovních volbách skončil ve vážném zdravotním stavu na jednotce intenzivní péče. Politici, jimž se Zeman léta vysmíval, nebo je dokonce dehonestoval — jako třeba předsedu Senátu Miloše Vystrčila — místo aktivace článku, který je v ústavě právě pro případy, jakým je neschopnost prezidenta vykonávat svoji funkci, začali opatrně zvažovat všechna pro a proti.

Aktivaci článku 66 by prý část veřejnosti mohla vnímat negativně, společnost by to rozdělilo ještě více, než už je. Jenže ústava nebyla napsána a schválena s tím, že si je třeba dávat pozor, aby její právoplatné využití nenaštvalo část veřejnosti. Jejím smyslem je, aby stát fungoval podle jasných pravidel hry.

Zpráva o Zemanově zdraví, kterou si vyžádal předseda Senátu Vystrčil, jasně konstatovala, že prezident není schopen pracovní činnosti, a že jeho zdravotní prognóza je nejasná. Lze pochopit, že se vedení Senátu nakonec rozhodlo odložit případnou aktivaci článku 66 na dobu, kdy se ustaví nová Sněmovna, protože ta stávající by ji při svém složení skoro jistě nepodpořila. Navíc bylo možné argumentovat, že prezidentova role při sestavování vlády se stane aktuální, teprve až rodící se koalice uzavře koaliční dohodu.

Několik dní před tím, než se tak stalo, šéf nově vytvořeného lékařského konzilia Tomáš Zima prohlásil, že prezident je nadále neschopný vykonávat plně pracovní činnost, a že jeho prognóza zůstává nejasná. Jenže mezitím Zeman poskytl rozhovor radiu Frekvence 1, takže politikům rodící se koalice definitivně došla odvaha článek 66 aktivovat.

Ač je dodnes nejasné, do jaké míry se Zemanovi vrátily všechny kognitivní funkce, vznikající koalice mu přenechala iniciativu. Výsledkem je, že nová vláda nemusí být jmenována ještě týdny. Zvláště poté, co se musel vrátit do nemocnice jen pár hodin po návratu do Lán.

Zeman sice po návratu do Lán, což byl krok, jejž mu lékaři nedoporučovali, slíbil, že jmenuje Petra Fialu premiérem, ale vše ostatní je takříkajíc ve hvězdách. Země je v hluboké krizi, ale prezident chce v příštích dvou týdnech hovořit se všemi ministerskými kandidáty, přičemž už dopředu avizoval, že jedno jméno má v plánu „vetovat“, a že přes toto veto „nejede vlak“. Co se bude dít dál, je nejasné. Pokud by se Fiala obrátil s kompetenční žalobou na Ústavní soud, může se vše protáhnout o další týdny.

Mezitím v zemi panuje částečné bezvládí. Odcházející vláda jede „na půl plynu“ a na strmě rostoucí počet nakažených nemocí covid-19 reaguje stejně jako v minulost — chaoticky.

Když se nakonec odhodlá pod tlakem katastrofálních údajů o šíření nemoci k radikálnějším krokům, které by měly donutit neočkované k vakcinaci, tedy zavedení vstupu do většiny veřejných prostor jen s potvrzením o očkování nebo prodělané nemoci a povinné očkování pro některé profese a lidi nad šedesát let, prohlásí nová vláda, že znovu zavede uznávání PCR testů, a že povinné očkování pro některé věkové kategorie zruší. A že nevyhlásí lockdown.

Jsme tedy zpět v bramboračce polovičatosti. Je přitom skoro jisté, že se plošné uzávěře, tedy lockdownu, vláda — ať ta Babišova nebo ta Fialova — stejně nevyhne. A že se skoro jistě nevyhne ani nařízení povinného očkování, protože apely na to, aby se neočkovaní nechali dobrovolně očkovat, už byly vyčerpány.

Bohužel ani v současné vládě, jakož ani v té — bůhví kdy — přicházející, není nikdo, kdo by měl odvahu hájit rozhodná stanoviska. Nová vláda ještě ani nebyla jmenována, a tiskové konference designovaného ministra zdravotnictví Válka, už si vysloužily posměch pro jejich mnohoslovnost a argumentaci ve stylu „na jednu stranu, na druhou stranu“.

Demokracie samozřejmě potřebuje deliberaci a hledání kompromisů. Ale zejména v krizi potřebuje také „leadership“ — kompetentní a rozhodné vedení. Toho se u nás zoufale nedostává. Výsledkem je, že i dvaatřicet let po pádu bývalého režimu to vypadá, jako bychom si prostě neuměli vládnout.

advertisment
advertisment
Diskuse
TK
November 26, 2021 v 11.27
Nová vládní většina ve Sněmovně se rozhodla schovat za vládu v demisi a takto krizi v klidu přečkat. Možná až do příštích voleb.

Souhlasím s panem Pehe.

Z toho, že dnes ráno ve Sněmovně nikdo z poslanců nové vládní většiny nenavrhl na program jednání zařazení mimořádného bodu aktivace článku 66, lze vyvodit jediné - mimořádnou zaslepenost a/nebo zbabělost všech přítomných.

Efektivně to je odmítnutí převzít zodpovědnost, o kterou se ve volbách hlásili.

Navíc tito lidé nejsou schopní veřejnosti vysvětlit, že povinnost očkování neznamená honit lidi po ulici s jehlou nebo je zavírat do kriminálu, ale má sloužit jako právní opora pro omezení, jimž jsou neočkovaní už beztak podrobováni.

Právní stát leží v ringu K.O., ve společnosti roste demoralizace, ale politici mektají nesmysly o svobodě a zvyšují zmatek, místo aby konečně lidem jasně ukázali směr, kudy ven ze šlamastyky a zjednali pořádek v souladu s Ústavou a podle pro všechny platných pravidel.

Navrhuji, aby každý, kdo to vidí podobně, zkusil co nejvíce politiků pěti koaličních stran přímo oslovit.

Zeptejte se jich, jestli to s tou svojí novou vládou myslí vážně, a pokud ano, proč se už DNESKA nechopili díla, když k tomu měli tak nádhernou příležitost. Na webu Sněmovny a Senátu jsou jejich mailové adresy.

MP
November 26, 2021 v 14.2
Jednoduché počty, pane Kaliszi

Až do včerejška největší zpoždění ve změně vlády znamenalo Zemanovo svolání Sněmovny až v nejzazším možné termínu. Tomu se nebylo při neustanovené Sněmovně možné bránit aktivací čl. 66. Pak Zeman slíbil jmenovat Fialu.

A jmenování premiéra do 26. 11. by se při dodržení procedury aktivace čl. 66 a následném procesu jmenování premiéra předsedkyní Sněmovny prostě nestihlo. Právě v tomto případě by bylo nutné dodržet lhůty.

Jiná věc bylo Zemanovo zdržování v případě jmenování ministrů, ale to mohl nově jmenovaný premiér při jen nejmenší možné vstřícnosti staré vlády zcela ignorovat. O tom, že je takticky mnohem produktivnější bojovat o jednoho ministra, kterého by se možná Zeman pokusil protiústavně vetovat, než o jmenování premiéra ani nemluvě.

Zemanův covid byl nepředvídatelný. Varianta aktivace čl. 66 se opět stala aktuální -- ale ani ta by neumožnila nástup nové vlády před očekávatelným vyvrcholením současné vlny epidemie.

Takže sečteno a podtrženo: nechyběla větší rozhodnost politiků, ale od počátku chybí schopnost Babišovy vlády chovat se při předávání moci k budoucí vládě partnersky.

Možná to pramení z blbosti současných vládnoucích panáčků, spíše se ale jedná o nepříliš rafinované intrikaření (česky "vyčůranost") -- ono se dá spolehnout na to, že vždy vyskytne nějaký Pehe a bude chtít být nestranný. Jinými slovy, rozloží vinu současné vlády za stávající marasmus také na nově přícházející a vezme si komicky jako záminku jednu tiskovou konferenci, ve které se budoucí ministr zdravotnictví nechtěl jasně vyjádřit -- pochopitelně, vždyť neví v jaké fázi maléru převezme ten zdevastovaný cirkus, který býval ministerstvem zdravotnictví, a ani neví, co půjde vůbec rychle revitalizovat. Ale protože nehlásá silná slova, chybí Pehemu leadership (což nemá odvahu přeložit do češtiny, protože by to pak znělo ostudně).

PK
November 26, 2021 v 15.19
O tom covidu

máme informaci jenom od Ovčáčka. Není potvrzen z žádného důvěryhodného zdroje. Můžeme tedy hovořit pouze o "údajném covidu".

Zároveň si to můžeme dát do souvislosti s nedávným video-představením , kdy Zeman považoval za dobrý nápad se blýsknout němčinou a vysoukal ze sebe větu "Zeit gewonnen, alles gewonnen".

TK
November 26, 2021 v 15.33
Ochota převzít zodpovědnost a schopnost vést

Dobrý den pane Profante,

já myslím, že nutně nemusíme vždycky všechno překládat 1:1.

Připouštím, že ohledně lhůt atd. nemusím mít pravdu. Mám jen obavu, že jmenování Petra Fialy nemusí přijít ani příští týden, ani ten následující, ani ten po něm, ani...

Proto jsem apeloval na to, aby pokud možno tento akt přestal záviset na nepředvídatelných okolnostech.

Ohledně přípravy na vládní roli mám ale bohužel obavu, že pan Pehe nové koalici příliš nekřivdí.

Přijít po půl roce vesměs dobrých zkušeností s očkováním (vedlejší účinky sice často nepříjemné, ale snesitelné, benefit nesporný / prokázaný) a po spoustě času na vyjasnění

(i) všech právních aspektů včetně například záruk na odškodnění při opravdu závažných vedlejších účincích a

(ii) souvislosti očkovací povinnosti s legalitou případných omezujících opatření nutných při podzimní vlně epidemie

s jasným a konzistentním návrhem na zavedení očkovací povinnosti jako součásti krizového řešení bez ideologického balastu by mělo být v možnostech a schopnostech stran, které mají vládní ambice, i když nemohly disponovat ministerským aparátem.

Pan Pehe rovněž není jediný, kdo se vyjádřil kriticky.

Komentáře pana Kašpárka zaměřené výslovně na problematiku epidemie a jejího zvládání se mi zdají dost fundované, a chválou konceptů předkládaných novou koalicí také nepřetékají.

Nemohu si pomoci, ale předem vyloučit seberozumněji zformulovanou očkovací povinnost jako nepřípustné "omezení svobody" už neumím jinak než jako ideologický balast označit.

TK
November 26, 2021 v 16.8
Abych byl zcela konkrétní

Konfrontace existující situace s představami a recepty nastupující vlády-nevlády je zde

https://denikreferendum.cz/clanek/33375-ma-tedy-vubec-nekdo-nejaky-plan-proti-covidu

Ještě bych rád dodal, že politiky nevyviňuje ani to, že informační smog tady po celou dobu epidemie produkuje početná a hlasitá skupina specializovaných lékařů (Pirk, Pollert, Šmucler,..), imunologů (Drbal, Thon..) a jiných odborníků, kteří z hlediska své osobní filozofie a/nebo své úzké specializace předkládají někdy zcela subjektivní, někdy specificky motivované a třeba i potenciálně užitečné pohledy, které ale míjejí celkový kontext.

To právě má být práce politiků a jejich služba veřejnosti, aby dokázali parciální a omezené pohledy vstřebat, posoudit a do kontextu zapracovat.

TK
November 26, 2021 v 18.33
Jako v pimprlové komedii

Prezidentu Zemanovi a jeho trabantům (nebo vodičům?) se podařil podle dnešních zpráv další opravdu nezapomenutelný kousek.

Petra Fialu obsadili do role Kašpárka, který má za nemocným prezidentem v karanténě přijít své odložené jmenování premiérem převzít do nemocnice, případně do Lán, asi aby se mohl také nakazit.

Nikdo se nediví, proč prezident, pokud může držet propisku a zvednout ruku, nemohl jmenovací dekret podepsat a poslat dopisem, a hlavní hygienička přináší napínavou zápletku, že osobním jednáním to asi opravdu nepůjde (a máme si z toho vyvodit, že dalších čtrnáct dní se tedy bude čekat).

Poslanecká sněmovna té šaškárně poslušně přikyvuje, a obyvatelstvu se celá fraška servíruje s vážnou tváří jako závažný ústavní proces.

Do určitého druhu ústavu by se takové postupy skutečně hodily.

MP
November 27, 2021 v 9.14
Panu Kaliszovi

Pomiňme fakt, že ve vlastním covidu je Zeman nevinně a že zatím není důvod k podezření, že by nedělal vše pro to, aby dodržel svůj slib. Jinými slovy, že v tomto případě nedělal zatím kašpara ani sám ze sebe.

Rozhodující je, že záleží pouze na Fialovi, aby dokázal převzít vládu z rukou starého, nemohoucí muže tak, že přitom nebude kašparem.

A pak může jako premiér mluvit o povinném očkování s potřebnou váhou a autoritou, nikoli jako jeden z hastěřivých hlasů mezi fňukajícím Babišem, bezradným Vojtěchem a bláznivým Klausem. Samozřejmě, není to tak, že komu dal Bůh rozum, dal mu i úřad, pokud se správce svěřeného úřadu chová rozumně, může pro něj získat i tu autoritu.

Nevím, zda to Fiala, Válek, Rakušan a Bartoš (budoucí ministerstva těch tří později mají v probíhající vlně rozhodující roli a mimochodem, kdy jste naposledy slyšel o vnitru a jeho stále ještě úřadujícím ministrovi v souvislosti s covidem?) , ale přijde mi kontraproduktivní jejich šanci předem podrývat.

JP
November 27, 2021 v 10.57

Aktivace článku 66 by za daných okolností byla především prázdným teatralismem. Ano, v jednu chvíli byl Zeman zcela evidentně neschopen vykonávat svůj úřad - ale poté se jeho stav nesporně viditelně zlepšil.

Jistě, Zeman je i nadále nemocný; ale (bohužel) už ne natolik, aby nebyl schopen se znovu cíleně vměšovat do provozu české politiky.

Představme si jenom, k čemu by to vedlo kdyby se za daných okolností opravdu aktivoval článek 66: tím by se fakticky vytvořil precedens, že každý prezident který je postižen jen trochu závažnějšími zdravotními problémy může být kdykoli parlamentem zbaven své funkce! Něco takového by naprosto rozvrátilo celý ústavní pořádek, s jeho dělbou moci. (A ostatně je krajně nepravděpodobné, že tento akt obstál před Ústavním soudem.)

Připomeňme si jenom, v jakém zdravotním stavu byl Masaryk v posledních dobách své funkce; jen s největšími potížemi se dokázal podepsat (pokud vůbec). V novější době francouzský prezident Mitterrand svou funkci vykonával i ve finálním stadiu rakoviny; a to i přesto že mnohdy také celé dny nebyl vůbec schopen věnovat se své funkci.

Zkrátka: pokus zbavit Zemana výkonu jeho funkce prostřednictvím aktivace článku 66 ústavy by nakonec vedl jenom k posílení jeho reálné moci; on by se pak mohl postavit do pózy hrdinného bojovníka za ústavní pořádek, proti kterému jeho političtí nepřátelé osnovali protiústavní puč.

MP
November 27, 2021 v 12.41
Josefu Poláčkovi

Ono to není zbavení, ale pozastavení. Jistě, jak v případě článku 66 tak v v jiných situacích by byla rozumnější varianta, která by předávala v případě neschopnosti celý výkon funkci prezidentský úřad na potřebnou dobu náhradníkovi -- osobně bych považoval za logické, aby to byl předseda Senátu.

Platíme tu daň historickému původu našeho prezidentování z konstitučního monarchy. Absurdní daň -- prezident svévolně rozhoduje o správě národní kulturní památky, vrací národní katedrálu církvi apod., provozujeme mu zámek v Lánech, jako dědictví práv koruny je prezident ozdoben nesmyslnou funkcí vrchního velitele vojsk atd.

A při řešení toho, že je to lidská bytost, která může onemocnět, to působí jakoby byl ve hře předsudek o pomazaném panovníkovi.

Ostatně soudím, že funkce prezidenta je v naší unitární parlamentní demokracii zbytečná.

PK
November 27, 2021 v 15.28
Ta hrozba Ústavním soudem je hodně legrační

Za prvé: usnesení paralmentu na základě č. 66 by okamžitě vstoupilo v platnost. I kdyby ho později ÚS (někdy, za několik měsíců, až by na to došla řada) zrušil, veškeré úkony, které by prezidentů náhradník (např. předseda Senátu) mezitím učinil, by zůstala v platnosti.

Za druhé, a to hlavně: dokazovat u Ústavního soudou, že že prezident je plně schopen vykonávat funkci, by opravdu nemohl žádný podržtažka jménem Koudelka nebo Hasenkopf nebo Mynář, zatímco ten, o koho by šlo, by mezitím pendloval v sanitce mezi Lány a ÚVN. To by se musel opravdu dostavit, a účastnit se řízení.

:o))

TK
November 28, 2021 v 12.23
Jeden slib už porušen byl, a nikdo neví, kolik jich ještě bude

Mockrát Vám, pane Profante, i panu Poláčkovi, děkuji za odpověďi, protože se díky nim vyjasnilo, že nemluvíme o odvolání prezidenta, ale dočasném pozastavení výkonu jeho pravomocí a jejich dočasném předání jiným ústavním činitelům.

Chválabohu události mezitím pokročily řádoucím směrem a usvědčily mě z přehnaného pesimismu ohledně zdravotního stavu a/nebo nevst59cnosti preyidenta Zemana.

Tímto se tedy všem zúčastněným omlouvám, děkuji Petru Fialovi a celému budoucímu vládnímu týmu za trpělivost, a držím jim palce.

PM
November 28, 2021 v 16.0
K přihlížení odcházení a přicházení pane Kaliszi

možná nepostačí blahovolně uštěpačné držení palců.

Oba děje se nadále neoddiskutovatelně odehrávají v režii zástupců dosavadní politické rutiny. Stačí jen nahlédnout do programu přicházející německé vlády a .........škoda slov.

PK
November 28, 2021 v 17.17
Zaujal mě ten zvyk mnohých

kteří si netroufnou věcně diskutovat pod článkem, který je přímo věnovaný nějakému tématu, ale neodpustí se jakoby "mimochodem" otřít pod článkem k tématu úplně jinému.

Čím to asi bude, bych se trochu pobaveně zeptal...

https://denikreferendum.cz/clanek/33390-nemecko-priprava-semaforove-vlady-finisuje-zname-uz-program-i-ministry

TK
November 28, 2021 v 22.14
Na závěr

Děkuji také panu Kolaříkovi.

I já mám pocit, že článek 66 by stejně byla lepší varianta než pohovory s kandidáty na ministry vedené přes skleněnou stěnu prezidentem v pracovní neschopnosti a karanténě zároveň.

Ale pan Fiala se v pátek ráno rozhodl na základě znalosti, že prezident skutečně jakžtakž fungovat může, a pocitu, že snad je ochoten i k určité vstřícnosti.

Nic z toho veřejnost nevěděla, naopak znala jen oficiální prohlášení, které prostě oznámilo, že všechny plány prezidenta se odkládají, a mohla si po předchozích zkušenostech myslet opravdu cokoliv.

Prezident naštěstí své slovo napodruhé dodržel a první krůček k nové vládě se tak dnes zaplaťpánbůh jakžtakž podařil.

Nad každým dalším krokem asi budeme trnout podobně jako teď, ale nedá se nic dělat.

+ Další komentáře