Souhlasím s panem Pehe.

Z toho, že dnes ráno ve Sněmovně nikdo z poslanců nové vládní většiny nenavrhl na program jednání zařazení mimořádného bodu aktivace článku 66, lze vyvodit jediné - mimořádnou zaslepenost a/nebo zbabělost všech přítomných.

Efektivně to je odmítnutí převzít zodpovědnost, o kterou se ve volbách hlásili.

Navíc tito lidé nejsou schopní veřejnosti vysvětlit, že povinnost očkování neznamená honit lidi po ulici s jehlou nebo je zavírat do kriminálu, ale má sloužit jako právní opora pro omezení, jimž jsou neočkovaní už beztak podrobováni.

Právní stát leží v ringu K.O., ve společnosti roste demoralizace, ale politici mektají nesmysly o svobodě a zvyšují zmatek, místo aby konečně lidem jasně ukázali směr, kudy ven ze šlamastyky a zjednali pořádek v souladu s Ústavou a podle pro všechny platných pravidel.

Navrhuji, aby každý, kdo to vidí podobně, zkusil co nejvíce politiků pěti koaličních stran přímo oslovit.

Zeptejte se jich, jestli to s tou svojí novou vládou myslí vážně, a pokud ano, proč se už DNESKA nechopili díla, když k tomu měli tak nádhernou příležitost. Na webu Sněmovny a Senátu jsou jejich mailové adresy.

Až do včerejška největší zpoždění ve změně vlády znamenalo Zemanovo svolání Sněmovny až v nejzazším možné termínu. Tomu se nebylo při neustanovené Sněmovně možné bránit aktivací čl. 66. Pak Zeman slíbil jmenovat Fialu.

A jmenování premiéra do 26. 11. by se při dodržení procedury aktivace čl. 66 a následném procesu jmenování premiéra předsedkyní Sněmovny prostě nestihlo. Právě v tomto případě by bylo nutné dodržet lhůty.

Jiná věc bylo Zemanovo zdržování v případě jmenování ministrů, ale to mohl nově jmenovaný premiér při jen nejmenší možné vstřícnosti staré vlády zcela ignorovat. O tom, že je takticky mnohem produktivnější bojovat o jednoho ministra, kterého by se možná Zeman pokusil protiústavně vetovat, než o jmenování premiéra ani nemluvě.

Zemanův covid byl nepředvídatelný. Varianta aktivace čl. 66 se opět stala aktuální -- ale ani ta by neumožnila nástup nové vlády před očekávatelným vyvrcholením současné vlny epidemie.

Takže sečteno a podtrženo: nechyběla větší rozhodnost politiků, ale od počátku chybí schopnost Babišovy vlády chovat se při předávání moci k budoucí vládě partnersky.

Možná to pramení z blbosti současných vládnoucích panáčků, spíše se ale jedná o nepříliš rafinované intrikaření (česky "vyčůranost") -- ono se dá spolehnout na to, že vždy vyskytne nějaký Pehe a bude chtít být nestranný. Jinými slovy, rozloží vinu současné vlády za stávající marasmus také na nově přícházející a vezme si komicky jako záminku jednu tiskovou konferenci, ve které se budoucí ministr zdravotnictví nechtěl jasně vyjádřit -- pochopitelně, vždyť neví v jaké fázi maléru převezme ten zdevastovaný cirkus, který býval ministerstvem zdravotnictví, a ani neví, co půjde vůbec rychle revitalizovat. Ale protože nehlásá silná slova, chybí Pehemu leadership (což nemá odvahu přeložit do češtiny, protože by to pak znělo ostudně).

Dobrý den pane Profante,

já myslím, že nutně nemusíme vždycky všechno překládat 1:1.

Připouštím, že ohledně lhůt atd. nemusím mít pravdu. Mám jen obavu, že jmenování Petra Fialy nemusí přijít ani příští týden, ani ten následující, ani ten po něm, ani...

Proto jsem apeloval na to, aby pokud možno tento akt přestal záviset na nepředvídatelných okolnostech.

Ohledně přípravy na vládní roli mám ale bohužel obavu, že pan Pehe nové koalici příliš nekřivdí.

Přijít po půl roce vesměs dobrých zkušeností s očkováním (vedlejší účinky sice často nepříjemné, ale snesitelné, benefit nesporný / prokázaný) a po spoustě času na vyjasnění

(i) všech právních aspektů včetně například záruk na odškodnění při opravdu závažných vedlejších účincích a

(ii) souvislosti očkovací povinnosti s legalitou případných omezujících opatření nutných při podzimní vlně epidemie

s jasným a konzistentním návrhem na zavedení očkovací povinnosti jako součásti krizového řešení bez ideologického balastu by mělo být v možnostech a schopnostech stran, které mají vládní ambice, i když nemohly disponovat ministerským aparátem.

Pan Pehe rovněž není jediný, kdo se vyjádřil kriticky.

Komentáře pana Kašpárka zaměřené výslovně na problematiku epidemie a jejího zvládání se mi zdají dost fundované, a chválou konceptů předkládaných novou koalicí také nepřetékají.

Nemohu si pomoci, ale předem vyloučit seberozumněji zformulovanou očkovací povinnost jako nepřípustné "omezení svobody" už neumím jinak než jako ideologický balast označit.

Konfrontace existující situace s představami a recepty nastupující vlády-nevlády je zde

https://denikreferendum.cz/clanek/33375-ma-tedy-vubec-nekdo-nejaky-plan-proti-covidu

Ještě bych rád dodal, že politiky nevyviňuje ani to, že informační smog tady po celou dobu epidemie produkuje početná a hlasitá skupina specializovaných lékařů (Pirk, Pollert, Šmucler,..), imunologů (Drbal, Thon..) a jiných odborníků, kteří z hlediska své osobní filozofie a/nebo své úzké specializace předkládají někdy zcela subjektivní, někdy specificky motivované a třeba i potenciálně užitečné pohledy, které ale míjejí celkový kontext.

To právě má být práce politiků a jejich služba veřejnosti, aby dokázali parciální a omezené pohledy vstřebat, posoudit a do kontextu zapracovat.

Prezidentu Zemanovi a jeho trabantům (nebo vodičům?) se podařil podle dnešních zpráv další opravdu nezapomenutelný kousek.

Petra Fialu obsadili do role Kašpárka, který má za nemocným prezidentem v karanténě přijít své odložené jmenování premiérem převzít do nemocnice, případně do Lán, asi aby se mohl také nakazit.

Nikdo se nediví, proč prezident, pokud může držet propisku a zvednout ruku, nemohl jmenovací dekret podepsat a poslat dopisem, a hlavní hygienička přináší napínavou zápletku, že osobním jednáním to asi opravdu nepůjde (a máme si z toho vyvodit, že dalších čtrnáct dní se tedy bude čekat).

Poslanecká sněmovna té šaškárně poslušně přikyvuje, a obyvatelstvu se celá fraška servíruje s vážnou tváří jako závažný ústavní proces.

Do určitého druhu ústavu by se takové postupy skutečně hodily.

Pomiňme fakt, že ve vlastním covidu je Zeman nevinně a že zatím není důvod k podezření, že by nedělal vše pro to, aby dodržel svůj slib. Jinými slovy, že v tomto případě nedělal zatím kašpara ani sám ze sebe.

Rozhodující je, že záleží pouze na Fialovi, aby dokázal převzít vládu z rukou starého, nemohoucí muže tak, že přitom nebude kašparem.

A pak může jako premiér mluvit o povinném očkování s potřebnou váhou a autoritou, nikoli jako jeden z hastěřivých hlasů mezi fňukajícím Babišem, bezradným Vojtěchem a bláznivým Klausem. Samozřejmě, není to tak, že komu dal Bůh rozum, dal mu i úřad, pokud se správce svěřeného úřadu chová rozumně, může pro něj získat i tu autoritu.

Nevím, zda to Fiala, Válek, Rakušan a Bartoš (budoucí ministerstva těch tří později mají v probíhající vlně rozhodující roli a mimochodem, kdy jste naposledy slyšel o vnitru a jeho stále ještě úřadujícím ministrovi v souvislosti s covidem?) , ale přijde mi kontraproduktivní jejich šanci předem podrývat.

Aktivace článku 66 by za daných okolností byla především prázdným teatralismem. Ano, v jednu chvíli byl Zeman zcela evidentně neschopen vykonávat svůj úřad - ale poté se jeho stav nesporně viditelně zlepšil.

Jistě, Zeman je i nadále nemocný; ale (bohužel) už ne natolik, aby nebyl schopen se znovu cíleně vměšovat do provozu české politiky.

Představme si jenom, k čemu by to vedlo kdyby se za daných okolností opravdu aktivoval článek 66: tím by se fakticky vytvořil precedens, že každý prezident který je postižen jen trochu závažnějšími zdravotními problémy může být kdykoli parlamentem zbaven své funkce! Něco takového by naprosto rozvrátilo celý ústavní pořádek, s jeho dělbou moci. (A ostatně je krajně nepravděpodobné, že tento akt obstál před Ústavním soudem.)

Připomeňme si jenom, v jakém zdravotním stavu byl Masaryk v posledních dobách své funkce; jen s největšími potížemi se dokázal podepsat (pokud vůbec). V novější době francouzský prezident Mitterrand svou funkci vykonával i ve finálním stadiu rakoviny; a to i přesto že mnohdy také celé dny nebyl vůbec schopen věnovat se své funkci.

Zkrátka: pokus zbavit Zemana výkonu jeho funkce prostřednictvím aktivace článku 66 ústavy by nakonec vedl jenom k posílení jeho reálné moci; on by se pak mohl postavit do pózy hrdinného bojovníka za ústavní pořádek, proti kterému jeho političtí nepřátelé osnovali protiústavní puč.

Ono to není zbavení, ale pozastavení. Jistě, jak v případě článku 66 tak v v jiných situacích by byla rozumnější varianta, která by předávala v případě neschopnosti celý výkon funkci prezidentský úřad na potřebnou dobu náhradníkovi -- osobně bych považoval za logické, aby to byl předseda Senátu.

Platíme tu daň historickému původu našeho prezidentování z konstitučního monarchy. Absurdní daň -- prezident svévolně rozhoduje o správě národní kulturní památky, vrací národní katedrálu církvi apod., provozujeme mu zámek v Lánech, jako dědictví práv koruny je prezident ozdoben nesmyslnou funkcí vrchního velitele vojsk atd.

A při řešení toho, že je to lidská bytost, která může onemocnět, to působí jakoby byl ve hře předsudek o pomazaném panovníkovi.

Ostatně soudím, že funkce prezidenta je v naší unitární parlamentní demokracii zbytečná.

Mockrát Vám, pane Profante, i panu Poláčkovi, děkuji za odpověďi, protože se díky nim vyjasnilo, že nemluvíme o odvolání prezidenta, ale dočasném pozastavení výkonu jeho pravomocí a jejich dočasném předání jiným ústavním činitelům.

Chválabohu události mezitím pokročily řádoucím směrem a usvědčily mě z přehnaného pesimismu ohledně zdravotního stavu a/nebo nevst59cnosti preyidenta Zemana.

Tímto se tedy všem zúčastněným omlouvám, děkuji Petru Fialovi a celému budoucímu vládnímu týmu za trpělivost, a držím jim palce.

možná nepostačí blahovolně uštěpačné držení palců.

Oba děje se nadále neoddiskutovatelně odehrávají v režii zástupců dosavadní politické rutiny. Stačí jen nahlédnout do programu přicházející německé vlády a .........škoda slov.