Zeman v Lánech zrežíroval normalizační retro

Jiří Pehe

Ochota členů vlády, která má mít vůči prezidentovi kontrolní pravomoci, účastnit se politického představení, kterým se prezidentovi fakticky podvolují a staví se vůči němu do podřazené role, v sobě nese ducha normalizační přetvářky.

To, co se před našima očima odehrává s pomocí televizních přenosů ze setkávání ministerských kandidátů s prezidentem a jejich následných vyjádření pro média, nese mnohé znaky normalizační lži. Všichni zúčastnění vědí, že jde jen o prázdný rituál, který nemá žádné opodstatnění v ústavě, ale účastní se ho, protože vzpoura by mohla ohrozit příslib rychlého sestavení vlády. Koláž BEUywube

Pohovory prezidenta Miloše Zemana s jednotlivými kandidáty na ministry ve vládě Petra Fialy se odehrávají v bizarním aranžmá, v němž je covidem nakažený prezident uzavřen v plexisklové kukani. Jsou především ukázkou toho, jak jsou česká společnost a politika i dvaatřicet let po pádu bývalého režimu i nadále v zajetí normalizační mentality.

Václav Havel ji mistrně popsal ve svém eseji Moc bezmocných. Jako příklad toho, že normalizační režim je založen na lži, použil postavu zelináře. Ten, aby měl od režimu pokoj, vyvěšuje do výlohy svého obchodu heslo Proletáři všech zemí, spojte se.

Stejně jako většina ostatních lidí podvolujících se různým rituálům, jimiž se vyjadřovala formální loajalita k režimu, je i zelinář nepochybně přesvědčen, že konformita vůči normalizační lži mu umožňuje zachovat si v soukromé sféře jakousi míru svobody, snad dokonce režim přelstít, dosáhnout svých soukromých cílů. Jenže toto podvolení se moci nakonec pokřivuje i mnohé z toho, co snad zelinář chtěl vyvěšením hesla ubránit jako vlastní sféru, kam režim nemůže.

To, co se před našima očima odehrává s pomocí televizních přenosů ze setkávání ministerských kandidátů s prezidentem a jejich následných vyjádření pro média, nese mnohé znaky normalizační lži. Všichni zúčastnění vědí, že jde jen o prázdný rituál, který nemá žádné opodstatnění v ústavě, ale účastní se ho, protože vzpoura by mohla ohrozit příslib rychlého sestavení vlády.

Od leckoho, i mezi ministerskými kandidáty, dokonce slyšíme, že si dobře uvědomují, že jde jen o hru, ale té se je prý nutné účastnit, aby se nekomplikovala cesta k nástupu „vlády změny“. Koneckonců celá šaráda prý bude trvat jen dva týdny, a na jejím konci snad prezident jmenuje novou vládu.

Nahlíženy z pozice prezidenta jsou rozhovory s ministerskými kandidáty, které obsahově k ničemu nepotřebuje, a na které formálně nemá z hlediska ústavy právo, nástrojem pro stvrzení jeho dominantní pozice na politické scéně. Ukazuje, že i když byl před několika týdny blízko smrti a nyní je nakažen covidem, nikdo by si neměl myslet, že bude jednat tak, jak by podle ústavy v procesu tvorby vlády jednat měl.

Tedy, že by měl být v nejlepším případě moderátorem, jehož ústavní povinností je jmenovat ty členy vlády, které mu navrhne premiér, bez toho, že by někoho mohl „vetovat“, jak hrozí. Nebo bez toho, že by všechny ministerské kandidáty vystavoval jakémusi přezkušování. Jde z jeho strany o rituál, který má ukázat, v rozporu s ústavou, kdo je na politické scéně pánem.

V této prolhané frašce bohužel hrají ochotně svou roli i média. Všech ministerských kandidátů se hned po skončení jejich schůzek s prezidentem přičinlivě ptají, jak uspěli, nebo v jaké formě byl prezident.

Kandidáti přičinlivě odpovídají, že pan prezident je při smyslech, ve formě, dobře informovaný. A někteří poníženě dodávají, že snad před panem prezidentem uspěli.

Jsou to přitom ministři vlády, která, pokud ji svévolně si počínající prezident vůbec jmenuje, celý proces se může zaseknout na jeho neochotě jmenovat jednoho z ministrů, má ústavně neodpovědného prezidenta takříkajíc „kontrolovat“. Premiér nebo příslušný ministr vlády musí, většinou v podobě kontrasignace, vyslovit souhlas s výkony prezidentských pravomocí podle článku 63 ústavy.

Jinými slovy: ochota členů vlády, která má mít vůči prezidentovi kontrolní pravomoci, účastnit se politického představení, kterým se prezidentovi fakticky podvolují a staví se vůči němu do podřazené role, v sobě nese ducha normalizace. Bohužel názory, že je to „nutné vydržet“, protože je to údajně nejrychlejší cesta ke jmenování vlády, slyšíme i od některých jinak osvícených komentátorů.

Ústavní demokracie nefunguje tak, že bychom měli v zájmu dopracování se k nějakému ústavnímu postupu, nejprve „vydržet“ frašku, kterou její režisér inscenuje mimo meze ústavy. Přijetí takového postupu je ponížením celé společnosti. Rozmazává pravidla ústavní demokracie i do budoucnosti.

I předchozí prezidenti se chtěli před jmenováním celé vlády sejít s některými ministerskými kandidáty, čemuž lze rozumět jako aktu vyjasnění si případné dělby práce zejména v případech kandidátů, jejichž pravomoci se výrazně překrývají s těmi prezidentskými — tedy těch na posty ministra zahraničí a obrany. Proč se ale prezident setkává s ministerskými kandidáty, kteří budou mít na starosti životní prostředí, digitalizaci nebo zemědělství, je záhada. Prezident v oblastech, které budou spravovat, nemá žádné pravomoci.

Zeman místo toho zinscenoval komplexní představení, v němž se setkává s navrženými ministry podle abecedy, jako by to byli žáci ve škole, a naznačuje, že si je soukromě i známkuje. O některých už dopředu prohlásil, že asi nemají pro výkon funkce potřebné zkušenosti, jednoho hodlá vetovat, „nejede přes to vlak“.

Premiér Fiala jen nečině přihlíží. Nejen od něj slyšíme opatrné komentáře ve stylu, že pan prezident má na pohovory s navrženými ministry právo, a že tak činí vlastním tempem, které musíme respektovat. Až bude s pohovory u konce, snad jmenuje vládu.

Ponechme stranou, že prezident, který v době krize takto záměrně zdržuje jmenování vlády kvůli svým vlastním cílům, může klidně postupovat neústavně i poté, co budou pohovory u konce. Už si vyzkoušel, že „vláda změny“ je ochotná se vůči němu chovat stejně poníženě jako před ní Andrej Babiš.

Jde přitom o víc, než jen o to, kdy bude nakonec vláda jmenována v době, kdy se země potýká s monumentálními problémy, a vládu by potřebovala co nejdřív. Jde o ponížení celé společnosti v podobě zlomyslného aktu z rezervoáru českého postkomunismu, který v postavě Zemana sice ví, že byl ve sněmovních volbách — i generačně — poražen, ale dokud má svého zástupce na Hradě, chce ukázat, že neodejde bez toho, aniž by způsobil ještě nějaké škody.

Slyšíme, že se proti této zvůli nedá nic dělat. Zeman může odmítnout se řídit i rozhodnutím Ústavního soudu, pokud by Fiala kupříkladu poslal prezidentovi seznam navržených ministrů s tím, že trvá na tom, aby je prezident bez zbytečných průtahů — tedy i bez absurdního divadla v Lánech — jmenoval, a podal by kompetenční žalobu, pokud by Zeman vše dál protahoval: nebo dokonce tvrdil, že nic nemusí. A jelikož není jisté, že by se k následné ústavní žalobě — impeachmentu s cílem prezidenta odvolat — připojilo hnutí ANO, jsme prý v pasti.

Jenže některé bitvy je pro zdraví demokracie dobré vybojovat, i když nemusí vést k požadovaným výsledkům. Navíc nová vládní koalice má stále ještě možnost aktivovat článek 66, protože lze argumentovat, že Zemanovo jednání může být výsledkem jeho vážného zdravotního stavu. A může také pohrozit přijetím zákonů, které by výrazně omezily manévrovací prostor prezidentské kanceláře.

Místo toho se „koalice změny“ rozhodla do pomyslné výkladní skříně českého zelinářství vyvěsit postup a výroky, kterými se rituálně podvoluje prezidentově lži, přičemž stejně jako Havlův zelinář naivně doufá, že to Zeman ocení a bude hrát po skončení frašky podle pravidel. Dá se skoro jistě říct, že nebude, a že se dosavadní poníženost vůči němu vrátí nové vládní koalici jako bumerang.

Diskuse
PK
December 4, 2021 v 10.39
Četl jsem už několik přirovnání

Četl jsem už několik přirovnání, co komu připomíná Zeman v kukani z plexiskla, co koho spontánně napadne při tom pohledu. Všechno přirovnání velmi trefná.

Já jsem si třeba spontánně vzpomněl na soudní proces s Eichmannem v Tel Avivu.

MP
December 4, 2021 v 14.13
Zelí dvakrát ohřívané

Kolik variací na stejné téma je ještě schopen Pehe zplodit a DR publikovat?

Zeman prostě důsledně ukázal meze, ke kterým může zlý a zavilý člověk překroutit Ústavu. Pro Poslaneckou Sněmovnu a Senát z toho plyne jasné zadání:

1) Otevřít diskusi o změně prezidentských pravomocí a postavit prezidentského kandidáta, který z a) vyvolává důvěryhodné očekávání, že nebude ústavu kreativně ohýbat a z b) ve svém prezidentském programu bude mít podporu potřebné revize pravomocí.

2) Potřebnou změnu ústavy prosadit.

Ani k jednomu z těchto bodů nijak nepřispěje zbytečná konfrontace s nemocným a věcné komunikace neschopným obyvatelem akvária.

Příklad z Moci bezmocných je použit nesmyslně, Fiala a koalice v daném okamžiku mají moc a volí její strategické použití -- upřednostňují přetrpění prázdného ceremoniálu před aktivací čl. 66. Časově je to úspornější a v pandemii možná ta trocha šaškování před akváriem stojí za to, že se neotevře další trhlina společenské koheze -- možná, osobně si tím vůbec nejsem jist, ale nejsem si jist ani opakem.

Podstatné je, že po jmenování vlády Zeman bude mít jen tu moc, kterou mu poskytne Fialova ochota ustupovat. A pokud tato ochota nebude nulová, pak se sluší vládě nadávat, ale teprve pak.

PM
December 4, 2021 v 16.15
A pokud ochota ustupovat nebude nulová.......

Také doufám ve zdárný konec epochy prezidenta destruktora. Jenže na druhé straně je znám prezidentův charakter natolik, že by obavy o způsobilost nové vlády nemusely vyznívat jako nadávky.

Zatím nervózně přihlížíme ostudnému pokračování hradní operety "Jedna republika a jeden antidemokrat". A to s nadějí, že ochota nové vlády ustupovat nebude nulová.

Abychom teprve poté a jak se sluší začali nad vládou lomit hůl a sobě nadávat.......bych dodal.

PK
December 4, 2021 v 17.56
Určitě ne

"sobě nadávat", pane Petrásku.

To dodáváte špatně, troufám si tvrdit.

MP
December 5, 2021 v 10.25
Milanu Petráskovi

Pokud pomineme články pane Pehe -- kde je ovšem obraz přece jen trochu posunuty: “Jeden antidemokrat a žádoucí jedna republika, kterou by Fialova vláda reprezentovala, jen kdyby dělala zbytečná spektakulární gesta podle komentátorova gusta" -- není ta hradní opereta zrovna příliš hrána a navštěvována.

Vesměs v kýčovitých kusech vystupují i další antidemokratičtí padouši -- přivandrovalý Bán Biš, takto zlý oligarcha na Hrad mířící, Okamura Pápulus a ovšem nemůže chybět ani Bolševník Houževnatý.

Podle toho, zda se kus hraje ve vesnické hospodě nebo v městské kavárně alternují politické šmíry ve svých představeních další postavy: Korektníka Dobroserného spolu s Vegenou Zelenou nebo Mačouna Řvavého, Svatou Dalu (ztělesnění interiorizace ženského útlaku v patriarchální společnosti) a nověji též Johanu Terf.

A pak tu jsou rafinovanější kusy, kde se alternuje podle návistí a nenávistí uvnitř pětihlavé koalice -- ale to jsou složité a zamotané kusy, které vesměs píší seniorní Šmokové Presstitutní a chodí na ně totéž publikum, které zná Švejka jen z inscenace Divadla Hrdinů.

Celkově platí, že my, čeští občané, si umíme kromě poměrů a bezvýchodného patu pozdního kapitalismu vždy najít dost figur, na které nadávat, abychom nemuseli nadávat sobě.

PK
December 5, 2021 v 10.33
Jenom pro zajímavost

Je tady někdo, kdo si nadává, že volil Zemana? Existuje někdo takový?

PK
December 5, 2021 v 10.47
Ono je to totiž tak

Ano, jsou lidé, kteří si nadávají, že volili Zemana v r. 2013.

Od lidí, kteří ho volili v r. 2018, už žádnou sebereflexi či dokonce lítost očekávat nelze. Ti totiž volili Zemana právě proto, aby dělal to, co dělá, protože přesně to se jim líbí, a přesně to obdivují.

PK
December 5, 2021 v 11.2
Dominik Hašek

napsal:

"Velké % jejich voličů se “ministrům” snažíme slušně vysvětlit, že jejich povinností není jít k Zemanovi na přijímací pohovor a že s tím, včetně těch servilních vyjádření, nesouhlasíme.A když už tam jdete, tak mu nenoste ty hujerovské dárky,či se tím aspoň nechlubte. "

PM
December 5, 2021 v 14.52
Zavání text pana Pehe odstátým zelím,

když energicky odmítá strategii servility nové vlády a doporučuje Poslanecké Sněmovně a Senátu okamžité otevření diskuse, a to nejen o změně prezidentských pravomocí......bych se otázal coby sympatizant nejen odéru textu J.P., ale i jeho bez úmorné aktivity.

Apropó Eichmann - tedy H.Arendt:

"Každý z nás od shora dolů, ať chce či nechce, je kolečkem společenského soukolí. Znamená to snad, že nikdo mimo vůdce osobně nemůže být volán ke zodpovědnosti??".

PK
December 5, 2021 v 16.21
Dobře, že se o tom tak přímo zmiňujete

Ale myslím, že jsem to dal jasně najevo, pane Petrásku. Zodpovědni jsou samozřejmě všichni Zemanovi voliči.

Melduju to tady horem dolem od začátku - tedy od těch neblahých voleb.

PM
December 6, 2021 v 12.7
Nadávat na poměry a milovat poměry

M.P.: "Celkově platí, že my, čeští občané, si umíme kromě poměrů a bezvýchodného patu pozdního kapitalismu vždy najít dost figur, na které nadávat, abychom nemuseli nadávat sobě".

Jak tisk dnes uvádí tak američtí občané utrácejí letos rekordně horentní částky za konzum vánočního zboží. Namísto nadávek na coronavirus je pro poměry milující pomstou shopping.

A liberté, konzumité, revenge shopping, záštitou patu pozdního kapitalismu...bych dodal.

.

PK
December 6, 2021 v 13.18

"Jak tisk dnes uvádí tak američtí občané utrácejí letos rekordně horentní částky za konzum"

Ano, to je absolutně k věci, že. Přesně pro tohle se ujalo označení "trollení".

PM
December 7, 2021 v 12.47
Globální řešení krize konzumní společnosti extrémním konzumem

byl záměr mého upozornění pane Kolaříku.

Rozhodně jsem neměl v úmyslu nešikovně argumentovat a devastovat argument Hannah Arendt o osobní zodpovědnosti každého z nás v kterékoliv politické situaci.

Příkladně cítit se spoluzodpovědný za současnou krizi danou rozšířenou neschopností racionálně posuzovat/soudit a nesledovat při tom touhou pouze obhájit vlastní prospěch.

H.A. záměr je společenský diskurz ochudit o jednoduchou diskvalifikaci, o nadávky...bych taky rád vzal za své.

PK
December 7, 2021 v 17.7

Pane Petrásku, vy si možná zakládáte na zaobaleném vyjadřování, já zase na vyjadřování maximálně srozumitelném.

A farář dvakrát nekáže. A pokud jste volič Zemana, tak vlastně s vámi nemám o čem dále mluvit.

+ Další komentáře