Zeman v Lánech zrežíroval normalizační retro
Jiří PeheOchota členů vlády, která má mít vůči prezidentovi kontrolní pravomoci, účastnit se politického představení, kterým se prezidentovi fakticky podvolují a staví se vůči němu do podřazené role, v sobě nese ducha normalizační přetvářky.
Pohovory prezidenta Miloše Zemana s jednotlivými kandidáty na ministry ve vládě Petra Fialy se odehrávají v bizarním aranžmá, v němž je covidem nakažený prezident uzavřen v plexisklové kukani. Jsou především ukázkou toho, jak jsou česká společnost a politika i dvaatřicet let po pádu bývalého režimu i nadále v zajetí normalizační mentality.
Václav Havel ji mistrně popsal ve svém eseji Moc bezmocných. Jako příklad toho, že normalizační režim je založen na lži, použil postavu zelináře. Ten, aby měl od režimu pokoj, vyvěšuje do výlohy svého obchodu heslo Proletáři všech zemí, spojte se.
Stejně jako většina ostatních lidí podvolujících se různým rituálům, jimiž se vyjadřovala formální loajalita k režimu, je i zelinář nepochybně přesvědčen, že konformita vůči normalizační lži mu umožňuje zachovat si v soukromé sféře jakousi míru svobody, snad dokonce režim přelstít, dosáhnout svých soukromých cílů. Jenže toto podvolení se moci nakonec pokřivuje i mnohé z toho, co snad zelinář chtěl vyvěšením hesla ubránit jako vlastní sféru, kam režim nemůže.
To, co se před našima očima odehrává s pomocí televizních přenosů ze setkávání ministerských kandidátů s prezidentem a jejich následných vyjádření pro média, nese mnohé znaky normalizační lži. Všichni zúčastnění vědí, že jde jen o prázdný rituál, který nemá žádné opodstatnění v ústavě, ale účastní se ho, protože vzpoura by mohla ohrozit příslib rychlého sestavení vlády.
Od leckoho, i mezi ministerskými kandidáty, dokonce slyšíme, že si dobře uvědomují, že jde jen o hru, ale té se je prý nutné účastnit, aby se nekomplikovala cesta k nástupu „vlády změny“. Koneckonců celá šaráda prý bude trvat jen dva týdny, a na jejím konci snad prezident jmenuje novou vládu.
Kolik variací na stejné téma je ještě schopen Pehe zplodit a DR publikovat?
Zeman prostě důsledně ukázal meze, ke kterým může zlý a zavilý člověk překroutit Ústavu. Pro Poslaneckou Sněmovnu a Senát z toho plyne jasné zadání:
1) Otevřít diskusi o změně prezidentských pravomocí a postavit prezidentského kandidáta, který z a) vyvolává důvěryhodné očekávání, že nebude ústavu kreativně ohýbat a z b) ve svém prezidentském programu bude mít podporu potřebné revize pravomocí.
2) Potřebnou změnu ústavy prosadit.
Ani k jednomu z těchto bodů nijak nepřispěje zbytečná konfrontace s nemocným a věcné komunikace neschopným obyvatelem akvária.
Příklad z Moci bezmocných je použit nesmyslně, Fiala a koalice v daném okamžiku mají moc a volí její strategické použití -- upřednostňují přetrpění prázdného ceremoniálu před aktivací čl. 66. Časově je to úspornější a v pandemii možná ta trocha šaškování před akváriem stojí za to, že se neotevře další trhlina společenské koheze -- možná, osobně si tím vůbec nejsem jist, ale nejsem si jist ani opakem.
Podstatné je, že po jmenování vlády Zeman bude mít jen tu moc, kterou mu poskytne Fialova ochota ustupovat. A pokud tato ochota nebude nulová, pak se sluší vládě nadávat, ale teprve pak.
Také doufám ve zdárný konec epochy prezidenta destruktora. Jenže na druhé straně je znám prezidentův charakter natolik, že by obavy o způsobilost nové vlády nemusely vyznívat jako nadávky.
Zatím nervózně přihlížíme ostudnému pokračování hradní operety "Jedna republika a jeden antidemokrat". A to s nadějí, že ochota nové vlády ustupovat nebude nulová.
Abychom teprve poté a jak se sluší začali nad vládou lomit hůl a sobě nadávat.......bych dodal.
Pokud pomineme články pane Pehe -- kde je ovšem obraz přece jen trochu posunuty: “Jeden antidemokrat a žádoucí jedna republika, kterou by Fialova vláda reprezentovala, jen kdyby dělala zbytečná spektakulární gesta podle komentátorova gusta" -- není ta hradní opereta zrovna příliš hrána a navštěvována.
Vesměs v kýčovitých kusech vystupují i další antidemokratičtí padouši -- přivandrovalý Bán Biš, takto zlý oligarcha na Hrad mířící, Okamura Pápulus a ovšem nemůže chybět ani Bolševník Houževnatý.
Podle toho, zda se kus hraje ve vesnické hospodě nebo v městské kavárně alternují politické šmíry ve svých představeních další postavy: Korektníka Dobroserného spolu s Vegenou Zelenou nebo Mačouna Řvavého, Svatou Dalu (ztělesnění interiorizace ženského útlaku v patriarchální společnosti) a nověji též Johanu Terf.
A pak tu jsou rafinovanější kusy, kde se alternuje podle návistí a nenávistí uvnitř pětihlavé koalice -- ale to jsou složité a zamotané kusy, které vesměs píší seniorní Šmokové Presstitutní a chodí na ně totéž publikum, které zná Švejka jen z inscenace Divadla Hrdinů.
Celkově platí, že my, čeští občané, si umíme kromě poměrů a bezvýchodného patu pozdního kapitalismu vždy najít dost figur, na které nadávat, abychom nemuseli nadávat sobě.
když energicky odmítá strategii servility nové vlády a doporučuje Poslanecké Sněmovně a Senátu okamžité otevření diskuse, a to nejen o změně prezidentských pravomocí......bych se otázal coby sympatizant nejen odéru textu J.P., ale i jeho bez úmorné aktivity.
Apropó Eichmann - tedy H.Arendt:
"Každý z nás od shora dolů, ať chce či nechce, je kolečkem společenského soukolí. Znamená to snad, že nikdo mimo vůdce osobně nemůže být volán ke zodpovědnosti??".
M.P.: "Celkově platí, že my, čeští občané, si umíme kromě poměrů a bezvýchodného patu pozdního kapitalismu vždy najít dost figur, na které nadávat, abychom nemuseli nadávat sobě".
Jak tisk dnes uvádí tak američtí občané utrácejí letos rekordně horentní částky za konzum vánočního zboží. Namísto nadávek na coronavirus je pro poměry milující pomstou shopping.
A liberté, konzumité, revenge shopping, záštitou patu pozdního kapitalismu...bych dodal.
.
byl záměr mého upozornění pane Kolaříku.
Rozhodně jsem neměl v úmyslu nešikovně argumentovat a devastovat argument Hannah Arendt o osobní zodpovědnosti každého z nás v kterékoliv politické situaci.
Příkladně cítit se spoluzodpovědný za současnou krizi danou rozšířenou neschopností racionálně posuzovat/soudit a nesledovat při tom touhou pouze obhájit vlastní prospěch.
H.A. záměr je společenský diskurz ochudit o jednoduchou diskvalifikaci, o nadávky...bych taky rád vzal za své.