↗

Koláž neznámého autora využívající obrazu Edwarda Hoppera Noční ptáci z roku 1942 přesně vystihuje naprostou bezohlednost společnosti vůči kolabujícím zdravotníkům. Bohužel ani nastupující vláda zatím nepůsobí dojmem, že by si uvědomovala vážnost situace a hodlala ji řešit na základě faktů. Repro DR

Současná, celkově již pátá epidemická vlna covid-19 rozvíjející se zhruba od začátku října vygradovala na dosud nejvyšší hodnoty. Centrální protiepidemická opatření zůstávají nad rámec pravidel pro certifikáty minimální. Co je nejhorší, na zcela nedostatečných opatřeních by prý nic neměnila ani budoucí vláda.

Do vývoje může zasáhnout ministerstvo zdravotnictví, potažmo vláda. Na čtvrtek chystá nová opatření, která slovy premiéra Andreje Babiše (ANO) „pravděpodobně omezí nějaké kontakty lidí, ale nebude to lockdown“. Některým nemocnicím v nejzasaženějších regionech docházejí kapacity intenzivní péče, od začátku listopadu zemřelo přes patnáct set lidí. Stále trpně čekáme, zda vlna konečně dostoupí vrcholu. Kdy se tak stane, ale nejde s jistotou říct. Není tedy možné přesvědčivě vyloučit ani vyloženě katastrofický vývoj.

Úterní bilance pozitivních, skoro 26 tisíc, je opět celopandemicky rekordní. Sedmidenní průměr každodenně odhalených případů překonal 16 tisíc (viz informace v datové liště v záhlaví DR). Lze jej ale pokládat za podhodnocený. Vzhledem k tomu, že míra pozitivity diagnostických PCR testů překročila v úterý 44 procent (a u všech indikací PCR činí necelých 28 procent), velká část epidemie zřejmě probíhá mimo systém, nezachyceně.

Jde o fenomén, který se vzhledem k astronomickým číslům očekával. Kapacity jsou zkrátka napjaté a část lidí na test nejde.

Geograficky se Česká republika s výjimkou několika okresů stává jedním velkým ohniskem s incidencí 1060 na týden a 100 tisíc obyvatel — což znamená, že za poslední týden měl pozitivní test každý asi pětadevadesátý člověk. Nejhorší čísla vykazuje stále osa Šumperk — Vyškov, zhruba od 1500 do 1700. Velmi vysoko zůstává Praha (1060 až necelých 1400), Brno (1300 až 1380) i Ostrava (skoro 1160) a široké okolí.

Reálné šíření viru — jež navíc v čase předchází i pozitivní testy, neboť infekce logicky není odhalena hned po nákaze, ale často až po nástupu příznaků — se tedy zřejmě promítne až v tlaku na nemocnice. V těch k pondělku leželo 5757 osob s covidem, z toho téměř 800 ve velmi těžkém stavu.

Úterní pokles je zřejmě dán mezerami v hlášeních. Na to lze usuzovat i z revize pondělních dat: v úterý statistiky přisuzovaly pondělku 5434 hospitalizovaných, druhý den o tři sta více. Můžeme odhadnout, že reálný počet pacientů je nyní kolem šesti tisíc.

Jakkoli jsou čísla šokující, nelze hrát překvapené. Řadu týdnů po sobě jsme pozorovali, jak se počty hospitalizací dvojnásobí každých asi deset až třináct dní a stínují exponenciální růst nakažených. Exponenciála v nemocnicích ovšem nemůže růst tak bezuzdně, protože naráží na fyzické limity systému: nejen dostupná lůžka a přístroje, ale hlavně možnosti specializovaného personálu.

Prudkost růstu může být tedy zpomalena i tím, jak se posune práh pro přijetí do nemocnice. Například Jihomoravská záchranná služba již zvažuje aktivaci „traumaplánu“, který v praxi znamená, že k ne zcela akutním případům dorazí pomoc později a poradí se jim, jak mají do té doby vydržet. Nemocnice v Kyjově na Hodonínsku v úterý vyhlásila kvůli zahlcení stav „hromadného postižení osob v resuscitační péči“, vyškovská nemocnice potom stav krajní nouze. Na hraně kapacit jsou i další zařízení.

Počty hospitalizovaných omezuje ještě jeden důvod. „Řeknu to natvrdo, velká část pacientů zemře, a proto ten nárůst není tak vysoký,“ vysvětlil novinářům primář ARO zlínské nemocnice Tomáš Gabrhelík. Průměrně poslední dobou umírá na covid-19 přes devadesát lidí denně. Jen od začátku listopadu novému koronaviru podlehlo přes patnáct set Čechů.

V úhrnu jsme svědky prakticky nekontrolovaného růstu, který se vyznačuje prudkou exponenciálou a rekordní incidencí. I z toho důvodu je pravděpodobné, že si velká část veřejnosti — a zřejmě i politiků — zdaleka neuvědomuje, do jakých počtů hospitalizovaných a zemřelých můžeme směřovat.

Takzvaně rizikový scénář dřívějšího modelu Ústavu zdravotnických informací a statistiky uváděl, že by kolem Vánoc mohlo nemocniční pomoc potřebovat přes deset tisíc osob — z toho až šestnáct set intenzivní péči. Kolik lidí vlivem aktuální vlny zemře, jde odhadovat jen velmi hrubě.

Po měsících vládní nečinnosti začínají jednat kraje

Nynější epidemická vlna je bezprecedentní v tom, že probíhá vskutku nekontrolovaně, za minimálních epidemiologických intervencí — nepočítáme-li takzvaně režimová opatření typu respirátorů v hromadné dopravě a zřejmě jen polovičatě dodržovaná pravidla s certifikáty OTN, potažmo ON (očkování — test — [prodělaná] nemoc).

Na tom se zatím nic nemění. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (nestr. za ANO) chtěl sice vyhlašovat nouzový stav, z plánů ale sešlo. Další zavedení ale není vyloučeno, probíhá mnoho jednání a situace se může rychle měnit.

Vláda o možném nouzovém stavu jednala s hejtmany, kteří vyhlášení nepožadují. Někteří přesto žádají alespoň zpřísnění dosavadních opatření. „Nemocnice to nezvládnou, jestli se vláda a hygiena rychle neprobere a nezačne dělat razantnější opatření. Nemocnice přetékají a my se nemůžeme tvářit, že se nic neděje,“ uvedl na Twitteru jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Hygienici v sousedním Zlínském kraji se chystají na dva týdny omezit maximální kapacitu všech akcí na sto osob. K témuž zřejmě sáhne i Moravskoslezský kraj. Po středečním jednání hygieniků s resortem zdravotnictví se spekuluje, že opatření vyhlásí plošně ministerstvo. Kraj jihočeský vyzývá obyvatele, hlavně starší pětašedesáti let, aby zásadně omezili mezilidský kontakt.

Do vývoje možná zasáhnou hygienici a ministerstvo zdravotnictví. „Víceméně to vypadá tak, že ministerstvo na centrální úrovni bude zavádět opatření, nikoliv že by se zaváděla v regionech,“ sdělila ve středu ředitelka moravskoslezské hygieny Zuzana Babišová SeznamZprávám. Konkrétní opatření zatím ale nejsou známa.

↗

Incidence na týden a 100 tisíc obyvatel ukazuje další rozvoj epidemie podle dříve vymezených ohnisek. Trpí hlavně Morava. Relativně nízké hodnoty nadále vykazuje pouze několik okresů v pohraničí. Mapa Covdata.cz

Průlom nepřineslo ani poslední zpřísnění systému očkování-testy- prodělaná nemoc vládou, ani pondělní jednání Ústředního krizového štábu. Ministr vnitra v demisi Jan Hamáček (ČSSD) na shrnující tiskové konferenci uvedl, že některé regiony žádají povinné nasazení mediků v zahlcených nemocnicích.

Ti, kteří mohou a chtějí, pomáhají už teď, zatímco ostatní spolu s lékařskými fakultami své znovunasazení na hašení covidového požáru odmítají. Medici odvedli mnoho práce již v minulých vlnách, studium medicíny je navíc samo o sobě náročné a vyžaduje maximum času.

Dále se vyslovil pro povinné očkování zvlášť exponovaných profesních skupin, jako jsou zdravotníci, zaměstnanci sociálních služeb, policisté a vojáci. Opatření podpořila i vládní rada pro zdravotní rizika, jež počítá i s plošně povinným očkováním pro starší šedesáti let.

Podrobnosti mají být známy do konce týdne. Budoucí vláda SPOLU a PirSTAN ovšem jakoukoli povinnou vakcinaci proti covid-19 odmítá. to je přitom v rozporu s odpovědí zástupce SPOLU pro červencovou covidovou anketu Deníku Referendum.

Opatření končící vlády tedy epidemickou vlnu přímo nezastavují, snad jen částečně omezují míru přenosu tím, že do nejrizikovějších kontaktů v barech a podobně vpouští méně neimunizovaných. Zvyšování proočkovanosti je jistě důležité, bezprostředně se ale nepromítne.

Víceméně nulové intervence do míry mezilidských kontaktů jsou nadále v ostrém rozporu s incidencí, rapidně se horšící situací nemocnic, počty zemřelých i stanoviskem České lékařské komory, která otevřeně volá po plošném lockdownu. Důležité tedy bude, s čím přijde ministerstvo zdravotnictví a hygienici.

Co je vůbec nejhorší: příští vláda nežádá o moc víc

Nejen postoj k očkování, ale i celkovému řešení epidemie představila pětikoalice SPOLU a PirSTAN na středeční tiskové konferenci za účasti předních politiků včetně budoucího ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). „Covid tu s námi bude, musíme se s ním naučit žít a situaci zvládat. (…) Je zřejmé, že vlnu, kterou procházíme, už nelze zastavit (…), maximálně omezit její dopady,“ shrnul společný názor předseda ODS, budoucí premiér Petr Fiala. Uvedl, že koalice za žádných okolností nechtějí zavřít školy, zdůraznil ovšem i potřebnost očkování.

Válek by chtěl v nynější krizi podpořit nemocnice a dosáhnout „lepší distribuce pacientů už ve fázi přijímání k hospitalizaci“. Chce také apelovat na studenty, vojáky a možné dobrovolníky, aby pomáhali v oblastech, „kde ty potíže jsou“.

Skutečně přímá epidemiologická řešení by budoucí ministr nechal na krajských hygienách — nyní přetížených, zatopených přívalem tisíců nově pozitivních k trasování. Místní stanice má podle Válka metodicky vést hlavní hygienička. Té by chtěl pomoci zvýšením trasovacích kapacit.

Pětikoalice chce proticovidová opatření stavět na co největší dobrovolnosti. „Vyzýváme občany, aby minimalizovali počty sociálních kontaktů, je to na každém z nás,“ apeloval Válek — byť současně doplnil, že je třeba stávající restrikce důrazně vymáhat a za porušování častěji udílet pokuty.

Budoucí ministr opět vyzdvihl očkování, respektive hlavně přeočkování seniorů třetí dávkou. Do toho se mají podle něj co nejmasivněji zapojit praktičtí lékaři.

Válek požaduje i navýšení kapacit pro přesné PCR testy — tu podle něj jde zvednout až na více než 200 tisíc denně. Výsledky PCR testů by nadále uznával jako jednu z forem covidového cerfitikátu, testoval by i očkované s pěti až šesti měsíci od podání vakcíny.

Představená opatření jsou tragicky nedostatečná. Jedná se o návrhy na dílčí vylepšení, která se aktuální epidemické krize v podstatě netýkají.

Konkrétně zmíněné bezprostřední kroky, jako je obezřetný přístup v domovech pro seniory, jsou veskrze samozřejmé. Zmiňovaný přesun odpovědnosti na hygieniky je v rozporu jak s jejich nynější kapacitou, tak faktickou situací plošné krize.

Česká republika se nachází ve stavu masivního komunitního přenosu nákazy a pozitivity testů, jež ukazuje, že se systém blíží limitům. Míra infekcí hlavně mezi školáky dosahuje až absurdně vysokých hladin. Apely na rychlejší trasování se tedy zcela míjejí s nynější realitou.

↗

Tisková konference budoucí vládní pětikoalice žádné řešení akutní epidemické vlny nepřineslo. Výroky politiků se dlouhodobě drží mylné populistické linie, podle níž se nemají opatření centrálně zpřísňovat. Repro DR

Podivuhodná česká cesta: Čekání na kulminaci

Nárůst hospitalizací a zahlcení nemocnic v některých regionech, stejně jako dramatické počty zemřelých logicky plynou z extrémní incidence. I kdyby se růst nově nakažených ihned zastavil, tvrdá data a počty těžkých průběhu ještě nějakou dobu budu stoupat.

Vývoj, zdá se, dává za pravdu dřívějším varováním odborníků, podle nichž přísnější pravidla certifikátů nebudou stačit, pokud se nesáhne k omezení kontaktů a omezení mobility. Jestli se lidé plošně omezí z vlastní iniciativy, je krajně diskutabilní.

Fialovi lze dát částečně za pravdu, když říká, že aktuální epidemickou vlnu již nejde zastavit. To je dáno tristní skutečností, že končící vláda a její odpovědné orgány narůstající epidemické křivky zhruba měsíc a půl ignorovaly. Z toho ale epidemiologicky nijak nevyplývá, že se má ponechat prostor dalšímu nekontrolovanému růstu.

Pokud totiž šíření brzy nenarazí na přirozený limit daný mírou kolektivní imunity, bude zkrátka dál gradovat a promítat se do nemocnic i bilance zemřelých. Ve chvíli, kdy se zahltí testovací systém a data přestanou odpovídat realitě, navíc půjde jen hrubě odhadovat, kolik lidí bude potřebovat odbornou pomoc.

Přetížení nemocnic povede k dalšímu omezení plánované, takzvaně elektivní péče, k němuž musela ostatně některá zařízení již sáhnout. Škody na veřejném zdraví tedy nezpůsobí „jen“ nový koronavirus, ale také odložení ostatních vyšetření a léčby.

Dopady nebudou pouze zdravotní, ale také společenské. Zdravotníci a lékaři se již nyní v mnohých případech netají frustrací i únavou, často uvádějí, že nejsou zdaleka tak při síle jako před loňskou podzimní vlnou. Kolik jich obor výhledově opustí, si jde jen domýšlet.

Pocity mnohých zřejmě shrnul ředitel Nemocnice Slaný v aktuálním „Covid reportu“. Je politováníhodné, že vinou neočkovaných, kteří tvoří drtivou většinu všech vážných případů, budou trpět ti, kteří si svou nemoc nezavinili a na operaci budou opět, často v bolestech čekat. Je politováníhodné, že vinou neočkovaných naše sestry, lékaři a další personál stráví další advent a Vánoce na covidových odděleních (…) Je stěží pochopitelné, kam až dosluhující vláda nechala situaci dospět a že jsme ani od budoucí vlády zatím neslyšeli nic, co by se alespoň vzdáleně podobalo návrhu účinného řešení,“ napsal.

Ani případné zavedení razantních opatření, po jakém volá Česká lékařská komora, tedy lockdownu po vzoru například Rakouska či zavedení alespoň dílčích, leč důrazných omezení, by zákonitě nevedlo k okamžitému poklesu. Ale alespoň by mělo zastropovat možnosti růstu, zabrzdit jej a umožnilo následná opatření řídit podle tempa poklesu. Teoreticky by tak šlo zachránit množství životů a situací probruslit na hranicích nemocničních kapacit.

Na základě dřívějších odborných vyjádření lze také doufat, že vlna v dohledné době kulminuje sama od sebe, byť počty hospitalizovaných a mrtvých ještě vygradují do strašných hodnot. Stejně tak je ale možné, že limit epidemie leží tak vysoko, že může nadále růst, přestože to na — již nyní velmi orientačních — hodnotách pozitivních testů nemusíme jasně vidět.

V takovém případě bude česká cesta minimálních přímých omezení při jedné z největších incidencí na světě téměř unikátní. Stejně tak jako již je unikátní náš počet zemřelých ku počtu obyvatel.

Vývoj se bez přehánění vymyká zdravému rozumu, jeho hodnocení nelze provést v mezích slušného jazyka. Pokud ministerstvo zdravotnictví či hygienici nepřistoupí k okamžitému účinnému zásahu, lze na individuální úrovni — nad rámec obligátních bodů, jako je očkování či přeočkování, respirátory a omezení kontaktů — doporučit víceméně jediné: udělejte maximum pro to, abyste v příštích týdnech nepotřebovali akutní lékařskou pomoc jakéhokoli typu.

Další informace:

• Ministerstvo zdravotnictví ČR: Otázky a odpovědi k očkování
• Iniciativa Sníh: Nejčastějších 83 otázek kolem očkování
• Ministerstvo zdravotnictví ČR: Proč se nechat očkovat posilovací dávkou?

Očkování můžete prokonzultovat se svým lékařem. Otázky praktického charakteru zodpoví i centrální infolinka ke koronaviru na čísle 1221. Pro odkazy na další zdroje (nikoli však konzultace zdravotního charakteru) se lze obrátit na autora textu přes e-mail jkasparek@denikreferendum.cz.