Současná, celkově již pátá epidemická vlna covid-19 rozvíjející se zhruba od začátku října vygradovala na dosud nejvyšší hodnoty. Centrální protiepidemická opatření zůstávají nad rámec pravidel pro certifikáty minimální. Co je nejhorší, na zcela nedostatečných opatřeních by prý nic neměnila ani budoucí vláda.

Do vývoje může zasáhnout ministerstvo zdravotnictví, potažmo vláda. Na čtvrtek chystá nová opatření, která slovy premiéra Andreje Babiše (ANO) „pravděpodobně omezí nějaké kontakty lidí, ale nebude to lockdown“. Některým nemocnicím v nejzasaženějších regionech docházejí kapacity intenzivní péče, od začátku listopadu zemřelo přes patnáct set lidí. Stále trpně čekáme, zda vlna konečně dostoupí vrcholu. Kdy se tak stane, ale nejde s jistotou říct. Není tedy možné přesvědčivě vyloučit ani vyloženě katastrofický vývoj.

Úterní bilance pozitivních, skoro 26 tisíc, je opět celopandemicky rekordní. Sedmidenní průměr každodenně odhalených případů překonal 16 tisíc (viz informace v datové liště v záhlaví DR). Lze jej ale pokládat za podhodnocený. Vzhledem k tomu, že míra pozitivity diagnostických PCR testů překročila v úterý 44 procent (a u všech indikací PCR činí necelých 28 procent), velká část epidemie zřejmě probíhá mimo systém, nezachyceně.

Jde o fenomén, který se vzhledem k astronomickým číslům očekával. Kapacity jsou zkrátka napjaté a část lidí na test nejde.

Geograficky se Česká republika s výjimkou několika okresů stává jedním velkým ohniskem s incidencí 1060 na týden a 100 tisíc obyvatel — což znamená, že za poslední týden měl pozitivní test každý asi pětadevadesátý člověk. Nejhorší čísla vykazuje stále osa Šumperk — Vyškov, zhruba od 1500 do 1700. Velmi vysoko zůstává Praha (1060 až necelých 1400), Brno (1300 až 1380) i Ostrava (skoro 1160) a široké okolí.

Reálné šíření viru — jež navíc v čase předchází i pozitivní testy, neboť infekce logicky není odhalena hned po nákaze, ale často až po nástupu příznaků — se tedy zřejmě promítne až v tlaku na nemocnice. V těch k pondělku leželo 5757 osob s covidem, z toho téměř 800 ve velmi těžkém stavu.

Úterní pokles je zřejmě dán mezerami v hlášeních. Na to lze usuzovat i z revize pondělních dat: v úterý statistiky přisuzovaly pondělku 5434 hospitalizovaných, druhý den o tři sta více. Můžeme odhadnout, že reálný počet pacientů je nyní kolem šesti tisíc.

Jakkoli jsou čísla šokující, nelze hrát překvapené. Řadu týdnů po sobě jsme pozorovali, jak se počty hospitalizací dvojnásobí každých asi deset až třináct dní a stínují exponenciální růst nakažených. Exponenciála v nemocnicích ovšem nemůže růst tak bezuzdně, protože naráží na fyzické limity systému: nejen dostupná lůžka a přístroje, ale hlavně možnosti specializovaného personálu.

Prudkost růstu může být tedy zpomalena i tím, jak se posune práh pro přijetí do nemocnice. Například Jihomoravská záchranná služba již zvažuje aktivaci „traumaplánu“, který v praxi znamená, že k ne zcela akutním případům dorazí pomoc později a poradí se jim, jak mají do té doby vydržet. Nemocnice v Kyjově na Hodonínsku v úterý vyhlásila kvůli zahlcení stav „hromadného postižení osob v resuscitační péči“, vyškovská nemocnice potom stav krajní nouze. Na hraně kapacit jsou i další zařízení.

Počty hospitalizovaných omezuje ještě jeden důvod. „Řeknu to natvrdo, velká část pacientů zemře, a proto ten nárůst není tak vysoký,“ vysvětlil novinářům primář ARO zlínské nemocnice Tomáš Gabrhelík. Průměrně poslední dobou umírá na covid-19 přes devadesát lidí denně. Jen od začátku listopadu novému koronaviru podlehlo přes patnáct set Čechů.

V úhrnu jsme svědky prakticky nekontrolovaného růstu, který se vyznačuje prudkou exponenciálou a rekordní incidencí. I z toho důvodu je pravděpodobné, že si velká část veřejnosti — a zřejmě i politiků — zdaleka neuvědomuje, do jakých počtů hospitalizovaných a zemřelých můžeme směřovat.

Takzvaně rizikový scénář dřívějšího modelu Ústavu zdravotnických informací a statistiky uváděl, že by kolem Vánoc mohlo nemocniční pomoc potřebovat přes deset tisíc osob — z toho až šestnáct set intenzivní péči. Kolik lidí vlivem aktuální vlny zemře, jde odhadovat jen velmi hrubě.

Po měsících vládní nečinnosti začínají jednat kraje

Nynější epidemická vlna je bezprecedentní v tom, že probíhá vskutku nekontrolovaně, za minimálních epidemiologických intervencí — nepočítáme-li takzvaně režimová opatření typu respirátorů v hromadné dopravě a zřejmě jen polovičatě dodržovaná pravidla s certifikáty OTN, potažmo ON (očkování — test — [prodělaná] nemoc).