Vlna pozvolna klesá a nouzový stav skončí. Pod stromeček ale míří omikron
Jan KašpárekCovidové křivky před delší dobou kulminovaly, byť počty nemocných i umírajících jsou stále dosti vysoké. Jakkoli pokles působí přesvědčivě, za rohem je hned několik hrozeb včetně omikronu. Odborníci volají po opatrnosti a třetích dávkách.
Epidemie covid-19 v České republice kulminovala, počty nově nakažených a konečně i hospitalizovaných klesají. Zátěž nemocnic je ale stále značná, vlivem viru pořád umírá kolem sta lidí denně.
Nastupuje nová vláda, jež navzdory odborným radám nechce prodloužit nouzový stav. Vsází patrně na to, že relativně příznivý trend vydrží. Vědci ale razantně varují před nástupem nové virové varianty a volají po včasném přeočkování třetími dávkami.
Týdenní průměr každodenně odhalených případů po zahrnutí dat za pátek klesl na 10 265. To je stále vysoké číslo, ovšem směřování je zřetelně sestupné, stejně jako další ukazatele, například míra pozitivity testů. Geograficky se incidence poněkud posunula z dřívějších ohnisek, nyní vede Vysočina a sever republiky u Frýdlantského výběžku.
Počty hospitalizovaných trpí patrnými odchylkami a pozdním hlášením. Nezdá se příliš pravděpodobné, že by se bilance skutečně snížila od pondělních 6330 do pátku o více než tisíc, byť křivka nemocničních pacientů jako taková zjevně klesá. Ve zvlášť těžkém stavu je asi devět set osob. Nadále platí, že v poměru k velikosti statistického vzorku mnohonásobně převládají neočkovaní.
Dolů by se snad přesvědčivěji měly ubírat i počty úmrtí. Ty se ve srovnání s loňskou vlnou chovají trochu jinak: vrchol sice nastal v podobném odstupu od nejvyššího bodu incidence, křivka má ale zřetelně zploštělejší špici, ležící navíc níže. To, že v týdenním průměru tentokrát nedorostla na 120, je velmi pravděpodobně dáno lehčími průběhy infekce u dříve imunizovaných i zřejmě také možností podávat monoklonální protilátky.
Neznamená to ale, že by šlo vlnu hodnotit jako lehkou: od začátku listopadu zemřelo na covid-19 zhruba 4150 lidí. Nyní v týdenním průměru stále umírá přes sto lidí denně — a to nepřetržitě od 23. listopadu. Ve velmi zpožděných statistikách celopopulační, tedy i necovidové, úmrtnosti se již aktuální vlna začíná promítat. Loňská epidemie si za stejně dlouhý časový úsek od začátku října 2020 vybrala asi šest tisíc životů.
Omikron vzbuzuje velmi vážné obavy
Prošli jsme tedy zjevně vrcholem vlny a očekává se další pokles. Obavy z toho, že vzhledem k mírnosti protiepidemických zásahů ustrneme na vysokých hodnotách v takzvaném plató či stolové hoře, se zatím nepotvrdily. Daný termín může ale z širšího hlediska znamenat i to, že se nám pokles nepodaří dotáhnout do konce, incidence vykreslí jedno či více sedel, a počty hospitalizovaných — zvlášť těch v intenzivní péči — se i v době momentálního poklesu nadále ponesou na velmi vysoké hladině.
Jak jsme již upozorňovali, do situace vnáší nejistotu hned několik faktorů. Zaprvé neznámá míra naší kolektivní odolnosti způsobená jak tím, že nevíme, kolik osob covid-19 reálně prodělalo, tak postupným oslabováním očkovací i postinfekční imunity. Zadruhé vánoční svátky, následný silvestr a změna struktury i intenzity mezilidských kontaktů při minimálních omezeních.
A konečně zatřetí virová varianta omikron. Ta podle množství dosavadních poznatků prakticky s jistotou evolučně překonává dosud dominující „delty plus“. Vykazuje navíc schopnost působit mnohem častěji reinfekce a nákazy očkovaných.
Vlivem zákeřných mutací činí neúčinnými významné typy monoklonálních protilátek. Omikron se v České republice vyskytuje, a jakkoli jsou zatím počty záchytů nízké, ze zahraničních příkladů víme, že mohou bleskově narůst. Podle odborníků je navíc reálný výskyt naprosto podhodnocený.
Mezioborová skupina pro epidemické situace, známější pod zkratkou MeSES, v aktuálním stanovisku „s velkou mírou jistoty“ odhaduje, že se zde omikron již nyní šíří komunitně, tedy nikoli jen v přímé vazbě na cestovatele z Afriky a podobně. „Odhad skutečné incidence je nejistý, ale předpokládáme, že je v řádu stovek (sto až tisíc), nelze vyloučit i nízké tisíce,“ konstatují experti. Jejich dokument se na poměry jejich obvykle velmi uměřených vyjádření nese v silně varovném duchu.
Krom upozornění na přicházející hrozbu opětovného velmi prudkého vzrůstu v počtu infekcí, experti vznášejí i doporučení. Radí zintenzívnit podávání „boosterů“, třetích dávek očkování, zjednodušit byrokracii a umožnit očkování nelékaři, například v lékárnách.
Dále vyzývá k testování i již imunizovaných, sehnání dostatku nových léčiv a přípravě na několik možných scénářů. V nejlepším případě jde o nutnost „režimových opatření“ — opravdu důsledného nošení respirátorů a podobně — a častého testování škol i firem. Horší varianty si mohou vyžádat i různě tvrdá plošná omezení.
Stanovisko Mezioborové skupiny není nijak alarmistické. V podobném, značně varovném duchu se nese i nedávný obsáhlejší dokument Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, zveřejněný v českém překladu Státním zdravotním ústavem. Upozorňuje na možnost brzkého — zhruba novoročního — nástupu omikronu v plné síle. Evropští experti radí jednat v předstihu: „Okamžité posílení NPIs (nefarmaceutických intervencí, tedy „opatření“, pozn. red.) zpomalí šíření varianty, aby země získaly čas na přeočkování a zabránily náhlé vysoké zátěži.“
Dokument uvádí, že má-li se zabránit vysokému nárůstu infekcí omikronem, je potřeba „značné a okamžité“ omezení kontaktů a vyjmenovává obvyklé restrikce, respirátory, trasování a tak dále. Důraz klade na potřebu přeočkování.
To Centrum pokládá za přínosné již po třech měsících od ukončení základního schématu — ale ne dříve. Doporučuje jej každopádně provést co nejmasivněji a nejvčasněji. Celkové riziko pro veřejné zdraví plynoucí z omikronu hodnotí jako velmi vysoké.
„Přesný čas, kdy se varianta omikron stane dominantní, závisí na výhodě oproti variantě delta (…). Odhadujeme, že pokud nebudou nyní přijímána další nefarmakologická opatření, varianta omikron se pravděpodobně stane dominantním kmenem v Evropské unii / Evropském hospodářském prostoru nejpozději do února 2022, ale v některých zemích možná již koncem prosince 2021,“ zdůrazňuje dokument. Upozorňuje také, že při nedostatečné reakci pravděpodobně nastane „bezprecedentní úroveň přenosu nemoci“.
Nouzový stav skončí
Česká republika mezitím střídá vládu. Co čekat od nastupujícího kabinetu Petra Fialy (ODS), potažmo ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), zatím není zcela jasné. Z pátečního jednání zatím vyplynulo, že nová vláda nehodlá žádat poslance o prodloužení nouzového stavu, končícího tak o půlnoci 25. prosince.
Vláda ale je slovy čerstvého premiéra Petra Fialy „připravena rychle jednat, bude-li to potřeba“. Konec nouzového stavu je přinejmenším diskutabilní, MeSES ve středu výslovně radil prodloužit ho.
Válek sice průběžně vyzdvihuje potřebu přeočkování, zatím poslední konkrétní kroky ale učinila ještě bývalá vláda. Přeočkovávání teď nejde nějak otřesně pomalu — za poslední týden dostalo booster každý den průměrně přes 56 tisíc osob denně, celkem je to již skoro 1,85 milionu. Přesto dosavadní řešení třetích dávek nelze pokládat za úspěch. Je zpozdilé.
Minimální interval pro podání boosteru u nás — oproti jiným státům — nadále činí pět až šest měsíců. Kratší je od pátku u osob nad pětačtyřicet let a u chronicky nemocných. Ze čtvrtečního rozhodnutí ministerstva zdravotnictví vyplývá, že se možný rozestup postupně zkrátí u všech, ovšem zdaleka ne hned. Lidé starší pětatřiceti let budou moci jít po pěti měsících od 5. ledna, všichni dospělí pak od 19. ledna.
Jakkoli je prioritizace podle věku logická a dříve ji doporučil i MeSES, krácení intervalu je tak pomalé, že některým lidem z nejmladší skupiny uplyne šest měsíců od původního očkování ještě dříve, než u nich vejde v platnost zkrácení. A i kdyby se pětiměsíční rozestup zavedl včas, vzhledem k míře obav z omikronu jej lze stále pokládat za příliš dlouhý.
MeSES ve stanovisku k nové variantě radí čtyři měsíce u všech nad osmnáct let, byť se samozřejmou předností pro starší. „Maximální rychlost očkování je důležitá teď, za několik měsíců bude pozdě,“ zdůrazňují odborníci.
Lidé, kteří se nepřeočkují, snad neztrácejí úplně všechnu ochranu. Jak jsme rozebírali, i když nová varianta zřejmě mnohem častěji proráží nejvyšší, protilátkové vrstvy imunity, měla by — zřejmě — v nějaké míře zůstat odolnost daná imunitními buňkami. Jinak řečeno, s vysokou pravděpodobností výrazně klesá ochrana vůči infekci jako takové, ale zřejmě trvá v určité míře ochrana proti těžkému průběhu a smrti.
Optimální z individuálního i společenského hlediska je ovšem mít ve stále probíhající epidemii účinné i hladiny protilátek. Výzkum podání třetích látek, stejně jako očkování lidí chráněných dosud jen postinfekční imunitou, to jasně potvrzuje.
Času není nazbyt
Předpovědi MeSES pracují s možností, že omikron převládne „někdy mezi obdobím Vánoc a prvními týdny roku 2022“. Odhady potenciálních počtů těžkých průběhů jsou velmi vysoké, byť krajní póly odhadů se liší mnohonásobně.
Odborníci každopádně pokládají za nejohroženější jak dosud neimunizované, tedy osoby bez očkování i prodělané nemoci, tak zvlášť zdravotně křehké jedince očkované skoro před rokem, bez podané třetí dávky. U nich je na místě čekat i oslabení či průlom „hlubších“ imunitních mechanismů.
Dosavadní poznatky mimochodem zvlášť nepotvrzují teorie o tom, že by nákaza omikronem měla mít zákonitě lehčí průběh než delta. Může jít spíše o efekt způsobený mnohem větším počtem reinfekcí a infekcí očkovaných.
Na přesnější data je stále ještě nutné čekat, dosavadní znepokojení odborné obce ale naznačuje, že by nebylo zvlášť chytré zkoumat omikron skrze pokusy na již teď tragicky „promořené“ republice.
Válek zatím vyzývá občany k odpovědnosti a omezení svátečních i silvestrovských sešlostí. V praxi se ale s koncem nouzového stavu zruší některá opatření. Pokud se alespoň razantně neposílí podávání třetích dávek, nelze vyloučit, že může v dohledné budoucnosti být ještě velmi nepříjemně překvapeni.