Zuří pátá vlna. Nová opatření mají smysl, přicházejí ale zoufale pozdě

Jan Kašpárek

Od začátku listopadu zemřelo na covid přes tisíc lidí. Epidemická vlna již dotlačila řadu nemocnic k omezení neakutní péče. Vláda v demisi sice zpřísňuje pravidla, zda bude zpozdilá změna stačit, je však diskutabilní.

Od loňské podzimní vlny nás neodděluje jen očkování, ale taky převládnutí nesmírně agresivních delta variant, jejichž schopnosti mění možnost místní eliminace viru v utopii. Dobarvené mikroskopické foto NIAID

Pátá epidemická vlna covid-19 v České republice dosáhla zatím nejsilnější fáze. V nemocnicích leží skoro pět tisíc lidí, končící vláda sáhla k dílčímu zpřísnění restrikcí. Reakce je nesmírně zpozdilá, ve spojení s nedostatečnou proočkovaností již nemůže zabránit značným škodám na zdraví a životech. Zda, respektive k čemu budou nová opatření stačit, nelze s jistotou říci. Může být zapotřebí omezit mezilidské kontakty.

Úterní a následně páteční přírůstky pozitivně testovaných, 22 507 a skoro 23 tisíc, byly nejvyšší za celou pandemii. Středečních 14 tisíc je extrémně vysokých v kontextu státního svátku, čtvrtek (nyní s 13,4 tisíci) bývá oproti okolním dnům nižší tradičně. Týdenní průměr každodenně odhalených nákaz dorostl nad 14 tisícům a není zvláštních důvodů čekat pokles.

Modely Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) udávají, že pokud by zhruba vydrželo stávající reprodukční číslo mezi 1,2 a 1,3, můžeme se k začátku prosince dostat na 30 tisíc nakažených denně. Ještě vyšší růst by mohl vést k přehlcení testovacího systému, a tedy rozbití dat. Již teď jistě nezahrnují všechny nakažené. Na to ukazuje i podíl potizivních testů: přes 20 až 25 procent u všech PCR, 35 až 40 procent v případě diagnostických.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že „žádný expert [vlnu] nepredikoval, nejsou takové analýzy“. Není to pravda. Přestože je část odborné obce překvapena razancí epidemického výbuchu, varování před podzimním návratem covidu proběhlo bezpočet. Že „epidemická vlna v nějaké míře může přijít a logická vazba mezi infekcí, možnou hospitalizací a úmrtími především mezi neočkovanou populací nikam nezmizela“, jsme ostatně v Deníku Referendum psali již v polovině září.

Hygienické stanice nyní nestíhají a řadu nakažených zkrátka nekontaktují. Přetížení hygien zřejmě nepřekvapilo ani odpovědné orgány. Ze zápisu schůze klinické skupiny ministerstva zdravotnictví z osmého listopadu (doby, kdy bylo nově nakažených o asi 40 procent méně než dnes) vyplývá, že zahlcení hygieniků bylo již tehdy konstatováno, aniž se s ním co dělalo. Nyní, v pokročilém komunitním šíření, trasovací systém zkrátka přetéká. V maximální míře by se měly používat samotrasovací formuláře.

Incidence přepočtená na týden a 100 tisíc obyvatel stoupá do stále děsivějších čísel. Pro celou republiku dosahuje ke čtvrtku na skoro 930, u značné části Moravy a Slezska dokonce překonává tisíc. Rekordní údaj z Vyškovska, přes 1500, znamená, že se v okrese jen za poslední týden pozitivně testoval každý zhruba pětašedesátý člověk. Přestože hlavně u severních hranic zůstávají méně zasažené regiony, neexistuje žádný okres, který by alespoň dvakrát nepřekonával dřívější hranici například pro testování ve školách, tedy sto nakažených na 100 tisíc a týden.

Týdenní incidence na 100 tisíc obyvatel ukazuje, že nákaza bují hlavně v dříve vytvořených regionálních ohniscích. Čísla, jež by šlo pokládat za normální, ovšem již dávno nejsou prakticky nikde. Mapa Covdata.cz, data MZd

Je akutně nutné zarazit růst nemocničních příjmů

Množství nakažených odrážejí se zpožděním hospitalizace. K pátku se jich s covidem evidovalo skoro 4900, z toho asi 720 tvoří lidé ve zvlášť těžkém stavu. I zde je trend očividný: velmi dlouho jsme pozorovali, jak se počty pacientů zdvojnásobují každých přibližně deset dní, dokud situace nedozrála k omezování neakutní péče, (znovu)zřizování covidových oddělení namísto normálních, vyčerpání kapacit a povolání armády na pomoc vyčerpaným zdravotníkům. Vojáci k pátku působili ve čtyřiadvaceti nemocnicích a sociálních zařízeních, v pondělí nastoupí do patnácti dalších.

Situace je oproti loňsku o to horší, že systém nabíhá na krizový režim po opakovaném vypětí do krajnosti. Zdravotníci jsou mnohdy unaveni i frustrováni, apelují na občany, aby se chovali racionálně a neodmítali očkování. Některá vyjádření se nesou v duchu neskrývaného počínajícího zoufalství.

V nemocnicích je podle dat i pozorování lékařů mnohem více neočkovaných. Oproti hospitalizovaným s očkováním jsou navíc průměrně mladší a s méně chronickými nemocemi. Polemiky o užitečnosti vakcín se staly zcela bezpředmětnými. Bezpečnost a efektivitu očkování ukazují nejen data, ale také žitá praxe. Stejně tak ovšem jasně odhalují potřebu přeočkování po šesti, ideálně možná i pěti měsících, zvláště u starších či imunitně oslabených osob.

Nejhorší varianty modelů ÚZIS říkají, že koncem měsíce může být až 7500 hospitalizovaných. Takzvaně rizikový scénář počítá s prosincovou kulminací počtů osob v intenzivní péči mezi tisícem a 1800. V nejhorší fázi české epidemie, polovině letošního března, nemocnice hlásily zhruba 2050 zvlášť těžkých případů.

Na covid-19 umírá v průměru asi pětasedmdesát lidí denně. Jen od začátku listopadu padlo nemoci za oběť přes tisíc Čechů. Viru i nadále podléhají v naprosté většině senioři, každodenně se ovšem evidují i řádově jednotky úmrtí padesátníků.

Účinnost očkování je stále znovu potvrzována. Při srovnávání dat lze podotknout, že přepočet na 100 tisíc obyvatel slouží porovnání rizik očkovaných a neočkovaných, není ovšem intuitivní v tom, že např. na JIP leží podobný absolutní počet neočkovaných čtyřicátníků jako sedmdesátníků. Graf OpenDataLab

Z vlny se zkoušíme protestovat a proočkovat

Vláda od pondělí zavádí opatření inspirovaná takzvaně bavorským modelem. Spočívají hlavně v omezení neimunizovaných. Jako vstupenka do restaurací, služeb typu kadeřnictví, na veřejné akce, památky a podobně bude sloužit jen kompletní očkování či nemoc prodělaná v posledním půl roce.

Výjimku mají děti do dvanácti let. Pro rozočkované, mladistvé od dvanácti do osmnácti a osoby nemohoucí se očkovat ze zdravotních důvodů trvá možnost se prokázat negativním PCR testem. Mohou na něj bezplatně pětkrát měsíčně, očkovaní mají nárok dvakrát. Přestanou se proplácet antigenní testy. Ty lze stále použít v některých situacích, například na vysokoškolských kolejích.

Zavádí se pravidelné plošné testování neočkovaných na základních a středních školách. Testovat se mají i neočkovaní zaměstnanci, firmám na testy stejně jako během jara přispěje stát. Nařízení zahrnuje i živnostníky.

Hojně skloňovaný „bavorský model“ není pouze omezení uznávaných průkazů z „3G“ (getestet — genesen — geimpft, čili testovaný — uzdravený — očkovaný) na „2G“. Znamená i systematickou podporu práce z domova a v neposlední řadě účinné pozitivní motivace k izolaci v případě nemoci: vysokou nemocenskou i ošetřovné.

Česká verze vzbudila obavy, že překopíruje jen represivní body, zatímco finanční motivace pomine. Vláda ale na návrh Ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jany Maláčové (ČSSD) schválila i takzvaně krizové ošetřovné v osmdesátiprocentní výši a „izolačku“, tedy příspěvek k náhradě mzdy v karanténě či izolaci. Platit mají zpětně od 1. listopadu. Zavedení podobných finančních motivací má odbornou podporu.

V úhrnu nutno zopakovat, že budoucí restrikce neřeší akutní problém, jen omezují jeho další rozvoj. Jakkoli odborníci úpravy vítají, z epidemiologické logiky jsme potřebovali razantní činy už dávno, nejpozději několik týdnů nazpět. Absurditu posledních týdnů ilustruje dříve přijaté omezení, jež má vejít v platnost shodou okolností také v pondělí: omezení účasti jarmarků a poutí na tisíc osob.

Pokud se nová opatření citelně promítnou, v číslech je uvidíme až koncem měsíce. Počty hospitalizací a úmrtí dokonce i za předpokladu snížení nových nákaz ještě nějakou dobu porostou.

Zpřísnění nemusí stačit. Co potom, nikdo neví

Mezi experty se stále častěji objevují hlasy, podle nichž je reakce stále nedostatečná a potřebujeme omezit míru mezilidského kontaktu alespoň v nejkřiklavějších případech, jako jsou hromadné akce. Nynější omezení se týkají převážně toho, kdo může přijít — potažmo v jakých podmínkách má oficiálně pobývat (takzvaná režimová opatření). Jakkoli je razantní příklon k testování a zpřísnění podmínek pro účast ve veřejném prostoru logické, zda bude stačit, zůstává přinejmenším diskutabilní.

Trvá navíc otázka, nakolik a jak intenzivně se opatření uskuteční. Ani teď neexistují solidní data o míře, v jaké například hospodští kontrolují certifikáty — natož o tom, kolik dokladů je zfalšovaných, používaných více lidmi naráz a podobně. Podniků hlásících se veřejně k nedodržování restrikcí je sice minimum, mnohé ale pravděpodobně jednají stejně, aniž o tom komu říkaly.

V zahraničí se objevují příklady i lépe proočkovaných zemí, jež musely kvůli rostoucím křivkám sáhnout k důrazným opatřením nad rámec covidových certifikátů. Že ani vyšší míra vakcinace nevede k „tečce za koronavirem“, nepřipadá mimochodem ani tak na vrub nedostatečnosti vakcín, jako spíše agresivitě zcela převládajících delta variant viru. Několik regionů Rakouska, dosud praktikujícího „lockdown neočkovaných“, mělo od příštího týdne vstoupit přímo do uzávěry, „lockdownu“.

Restrikce nakonec zahrnou celou zemi — při rámcově podobných covidových číslech, jaká máme my. Lockdown potrvá deset až dvacet dní. Zavřou restaurace, zruší se veřejné a kulturní akce, omezí provoz obchodů. Školy zůstanou otevřené, ovšem s povinností nosit ochranu dýchacích cest. Krom toho Rakušané — při citelně vyšší proočkovanosti než v České republice — rozhodli o zavedení povinného očkování proti covid-19 od února 2022.

Zda něco takového může čekat nás, není jisté. I alespoň dílčí uzávěra by vyžadovala mimo jiné politickou vůli. V českém prostředí sice odborníci například „částečný lockdown“ občas zmiňují a věcně by dával naprostý smysl, politici však takovou možnost nepřipouští.

Premiér na páteční tiskové konferenci uvedl, že rakouský lockdownový příklad nebudeme následovat „v žádném případě“. A jedním z předvolebních hesel koalice SPOLU bylo nedopuštění další plošné uzávěry. Budoucí vláda spíše zdůrazňuje potřebu tvrdého vymáhání již platných opatření, byť nepopírá ani možnost dalšího zpřísnění bez lockdownu. Na pořadu dne zřejmě nejsou ani opatření německého typu, jako je vyžadování negativního testu po neočkovaných víceméně všude včetně vlaků.

Co se stane, pokud dosavadní restrikce nebudou stačit k zabrzdění, a přesto odmítneme razantně říznout do míry kontaktů, není jisté. Predikci ztěžuje neznámá vnímavost populace: nevíme, kolik Čechů a v jaké míře je proti covidu imunní. Bez takové informace nelze odhadnout přirozené (a zjevně velmi vysoké) limity epidemie, které byly dosud víceméně jediným, co mohlo růst zastavit. A odborníci delší dobu říkají, že se v probíhající vlně (či vlně navazující na ni) nakazí prakticky každý vnímavý člověk.

Český model postupné devastace všeho

Každopádně lze čekat, že při dalším zhoršení situace bude přímý epidemiologický zásah — nad rámec opatření typu „do provozu X může osoba s průkazem Y“ — nutný. Konkrétní podoba takové intervence ale zatím zůstává nejasná. Bez ohledu na budoucí politická rozhodnutí či roli nastupující vlády a budoucího ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je patrné jen to, že naše směřování nekopíruje bavorský, rakouský a asi ani žádný jiný model.

Pokračujeme podivuhodnou českou cestou, jíž je vlastní jednat polovičatě a pozdě, sledovat jen pomalá data typu zátěže nemocnic, ignorovat časový posun mezi incidencí a těžkými průběhy, vést spory o očividných věcech a tak dále. Faktickou strategií je „promoření“, potažmo bolestné dopromořování populace. Situace se od loňska sice liší — nejen očkováním, ale zásadně i delta variantami, jež svou evoluční vyspělostí mění možnost místní eliminace viru v utopii —, počty obětí a základní logika epidemie ovšem nijak zvlášť.

Série nekonečných selhání a epidemií zřejmě dříve či později skončí. Stále jde ale o to, kolik lidí se zklidnění křivek nedožije, případně jej přivítá s podlomeným zdravím a ve společnosti zdevastované po všech stránkách vlnami nákazy.

Další informace:

• Ministerstvo zdravotnictví ČR: Otázky a odpovědi k očkování

• Iniciativa Sníh: Nejčastějších 83 otázek kolem očkování

• Ministerstvo zdravotnictví ČR: Proč se nechat očkovat posilovací dávkou?

Očkování můžete prokonzultovat se svým lékařem. Otázky praktického charakteru zodpoví i centrální infolinka ke koronaviru na čísle 1221. Pro odkazy na další zdroje (nikoli však konzultace zdravotního charakteru) se lze obrátit na autora textu přes e-mail jkasparek@denikreferendum.cz.

Diskuse