Další vlna nového koronaviru se nekontrolovaně přelévá republikou. Nemocnice obnovují covidová oddělení, odborníci vyzývají k okamžitým činům. Pokud se chceme vyhnout nejhorším variantám, potřebujeme intenzivnější testování a výrazně vyšší míru opatrného chování. Stále nám také schází proočkovanost. Kam může vlna dosáhnout, pokud se nic výrazně nezmění a společnost nepřistoupí k omezení kontaktů, nelze přesvědčivě odhadnout.

Přírůstky z tohoto týdne jsou alarmující. Úterních asi 14,5 tisíce a středečních 13,5 tisíc konkuruje nejhorším fázím dřívějších epidemických vln. Přes 70 procent z daného počtu tvoří neočkovaní. V týdenním mediánu jsme na více než 9200 nově potvrzených nákaz denně. Míra pozitivity testů je také velmi vysoko: u sedmnácti procent pro PCR a tří až čtyř procent u antigenních. Je tedy zjevné, že míra přenosu je extrémní. Jistě navíc nejsou odhalovány všechny případy infekce, natož aby se izolovaly a trasovaly.

Incidence přepočtená na týden a 100 tisíc obyvatel vystoupala pro celou republiku k šesti stům. Místně, kolem dřívějších ohnisek hlavně na ose Šumperk — Vyškov, se pohybuje dokonce kolem až absurdně vysokého tisíce. Nijak dobře na tom nejsou ani největší města: Praha (577), Brno (903 město, 841 venkov) a Ostrava (837). Jediná relativně nízká čísla vidíme v pohraničí, hlavně v regionech nejhůře zasažených „alfa vlnou“ počátkem roku: v Chebu, Sokolově, Náchodě.

Zatímco na začátku epidemického růstu platilo, že mezi nakaženými jsou převážně mladí a později infekce bleskově vyrazily mezi školáky, nyní jsme svědky zjevného komunitního šíření, jež zasahuje i seniorní skupiny. Za posledních čtrnáct dní se nakazilo asi 15 tisíc osob starších šedesáti let. Mnozí z nich, mnohonásobně častěji neočkovaní, budou potřebovat nemocniční péči. Zastoupení lidí bez vakcinační ochrany bude o to větší, že tvoří zřejmou většinu i mezi všemi nakaženými — byť zde lze očekávat zkreslení vlivem menšího testování očkovaných.

Počty hospitalizovaných jsou již nyní na pováženou. Zhruba 3500 covidových pacientů celkem, ke středě 524 ve zvlášť těžkém stavu. Zvlášť varovná je ale rychlost růstu. Obě zmíněná čísla se již déle než měsíc zdvojnásobují každých zhruba deset dní. Prudkost křivky hospitalizací je zatím velmi podobná loňskému roku. A není zvláště moc důvodů čekat brzkou změnu k lepšímu. Jakkoli šlo v létě doufat, že dílčí kolektivní imunita zásadně oslabí vazbu mezi novými případy, těžkou nemocí a smrtí, nyní se optimismus vytratil.

Vazba v nezanedbatelné míře trvá, ve statistice ji vidíme jasně. Může být slabší než před očkováním a lze tušit, že epidemie i při volném šíření dříve či později narazí na limit, ten ale zjevně leží nepřijatelně vysoko.

Na covid-19 již nyní umírá téměř padesát lidí denně. Od prvního října se obětí eviduje 760, z toho 333 za sedm dní do úterka. I zde má křivka jednoznačný trend, není důvod čekat, že by se jen tak zastavila. Kolik lidí ještě může zemřít, je krajně obtížné odhadnout. Nebude to ovšem málo.

Alespoň rozočkováno stále není ani šedesát procent populace. Počty nově očkovaných sice dosahují znatelně výše než před měsícem — na necelých 15 tisíc denně, jen stěží je ovšem lze označit za skutečně vysoké. Čerstvě očkované navíc ještě nejde pokládat za chráněné. Věcně řečeno měli vakcínu dostat mnohem dříve.