Je to zase tady. Epidemie se vymkla kontrole, prudce přibývá hospitalizací

Jan Kašpárek

Epidemické křivky vyjadřující šíření covid-19 nadále rostou. Počet hospitalizovaných rapidně stoupl, stejně tak bilance nově zemřelých. A jelikož účinná reakce nepřichází, nasnadě je další zhoršení.

Tím, že se v České republice stalo cynickým zvykem sledovat hlavně data o zátěži nemocnic, jež vycházejí z fyzického šíření viru až se značným odstupem, přetrvává tendence ignorovat nebezpečné trendy — jakkoli je nasnadě, že v důsledku povedou k dramatickému nárůstu i v nemocničních příjmech. Foto Alberto Giuliani, WmC

Epidemie covid-19 rychle postupuje. Násobně přibylo hospitalizovaných i umírajících, a další nárůst je nevyhnutelný. Politická reakce přitom zůstává minimální. Pokud se ovšem nepodaří vlnu alespoň zabrzdit, počty nemocničních příjmů se mohou vymknout únosné míře. Optimální čas pro případnou reakci již minul. Je akutně zapotřebí zvýšit proočkovanost hlavně seniorních skupin i testování, zavést pozitivní motivace, podpořit opatrné chování a skutečně vymáhat platná opatření v čele s certifikáty o vakcinaci, testu či prodělané nemoci.

Sedmidenní medián nově nakažených přesáhl 7500, průměr je téměř na sedmi tisících. Odpovídá to předchozí dynamice epidemie, Ústav zdravotnických informací a statistiky mimochodem již během října odhadoval, že na konci měsíce v takzvaně rizikovém scénáři dosáhneme 5600 pozitivních na den.

Jakkoli předvídaná, čísla jsou tedy dramatická. Přírůstky k deseti tisícům jsme zaznamenali naposledy v druhé polovině března. A není důvod čekat pokles: při zachování trendu s reprodukčním číslem nad 1,4 se nepůjde divit takřka zdvojnásobení stávajícího mediánu ke dvanácti tisícům denně během asi týdne.

Incidence přepočtená na týden a sto tisíc obyvatel, podle níž se řídilo jarní rozvolňování, pro celou republiku přesáhla skutečně vysokých 450. Místně jsou čísla až šokující: například Prostějovsko není daleko toho, aby se za týden evidovala nákaza každého stého člověka. Extrémní hodnoty geograficky víceméně kopírují rozložení ohnisek před měsícem, je ovšem již problém najít jakýkoli okres, kde by se dala čísla označit za poměrně nízká. Jedná se jen o pár oblastí u severních hranic.

Zvlášť kolem některých velkých měst jsou čísla skutečně dramatická. Napříč republikou se spíše již obtížně hledají místa, o nichž by šlo říci opak. Mapa Covdata.cz, data ministerstvo zdravotnictví, popisky DR

Počet hospitalizovaných k úterý dosáhl nad 2200 a 300 z nich je ve velmi těžkém stavu, ve čtvrtečních datech již atakuje 2500 a 320. Jakkoli se to ve srovnání s nejvyššími hodnotami pandemie nemusí zdát zvlášť zásadní, nutno chápat, že nemocniční příjmy odrážejí pozitivní test — a tím spíše vlastní nákazu — až s časovým odstupem. Čísla rostou skutečně prudce, v případě všech hospitalizací se zdvojnásobila za devět dní od 25. října do 3. listopadu, u zvlášť těžkých případů od 24. října do 2. listopadu.

Rostou bohužel i počty úmrtí: již nyní ke třiceti denně. Bilance vykázaná za úterý, čtyřicet, je nejvyšší od začátku května. Jde o nezanedbatelné počty, které by dříve vedly k citelným restrikcím. Dlužno přitom zopakovat, že čísla mohou a zřejmě budou dále růst.

Jakkoli příčinnou souvislost mezi novými případy, těžkými průběhy a úmrtími oslabilo očkování spolu s jistou mírou postinfekční ochrany, tato vazba zdaleka nezmizela. Limity nynější epidemické vlny stále pravděpodobně leží velmi vysoko, dílčí kolektivní imunitě navzdory.

Míru nákaz a vážných onemocnění sice hlavně proočkovanost tlačí dolů, opačným směrem je však žene bez nadsázky ohromná nakažlivost a agresivita převládajících delta variant viru spolu s minimální mírou opatrného chování. Pokud bychom v podobné situaci neměli proočkovanost žádnou, počty nemocničních příjmů a úmrtí by již byly stěží představitelné.

To naznačují i data o podílech očkovaných mezi nakaženými a hospitalizovanými. Přepočteme-li zastoupení lidí s ukončenou vakcinací na jejich podíl v populaci, jinak ostatně nemá smysl s čísly pracovat, vidíme v druhé polovině října u očkovaných padesátníků 8,4krát nižší, u šedesátníků skoro 7,5krát nižší, u sedmdesátníků 5,2krát nižší a u nejstarších 3,4krát nižší podíl v nemocnicích než mezi vrstevníky bez vakcíny.

Očkovaných je citelně méně i mezi nakaženými. Rostoucí míra zasažených mezi staršími lidmi ovšem ukazuje, že pro spolehlivou ochranu je zapotřebí přeočkování.

Několik týdnů stará, ale v obecnosti stále platná data potisící potvrzují, že očkování razantně snižuje rizika. Graf OpenDataLab, data ministerstvo zdravotnictví a Centrální řídící tým covid-19

Omezení zůstávají víceméně stejná

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) na čtvrteční tiskové konferenci uvedl, že nepokládá za nutné „vršit další a další [protiepidemická] opatření“, zdůraznil spíše potřebu vymáhat ta stávající — hlavně ve formě certifikátů předpokládané bezinfekčnosti. Požádal ovšem zaměstnavatele, aby umožnili v největší možné míře práci z domova.

Připomněl důležitost očkování a v souladu s odbornými poznatky vyzval seniory očkované začátkem roku, aby využili možnost třetí dávky. Jak řekl, zvláště ochrana proti infekci časem oslabuje, byť data stále ukazují na převážně trvající hlubší imunitní mechanismy chránící ve většině případů vůči těžkému průběhu. Tato účinnost vakcín podle Vojtěcha stále vychází na asi pětaosmdesát procent.

Někdy diskutovanou možnost povinného očkování alespoň některých profesních skupin si ministr ve stávající situaci neumí představit: rozhodnutí by muselo přijít v souladu s budoucí vládou, potažmo novou Poslaneckou sněmovnou. Stejně tak další úpravy, jako je případné zavedení plné nemocenské po očkování. Tu žádá nemálo expertů coby motivační nástroj.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová předeslala, že na veřejných akcích nad tisíc účastníků již nemají platit antigenní, ale pouze přesné PCR testy. Naopak odmítla spekulace o možné uzávěře, takzvaném lockdownu. „Rozhodně v našich plánech nehraje žádnou roli,“ řekla novinářům. Nějaká forma uzávěry je podle ní možná až ve vyhlášeném nouzovém stavu. Při dalším zhoršení situace počítá spíše s omezením počtu povoleného počtu účastníků hromadných akcí a podobně.

Svrčinová požádala veřejnost o spolupráci s trasováním, které přinejmenším podle anekdotických důkazů zvláště v některých regionech přestává či přestalo stíhat. „Trasování se věnuje sedm set hygieniků a externí centra, jen za středu se uskutečnilo 22500 hovorů,“ odmítla hygienička názory, podle nichž orgány ochrany veřejného zdraví nic nedělají. Vyzvala ovšem k využívání samotrasovacích formulářů, které přetíženým hygienám šetří čas.

Vojtěch se vyjádřil i k jednomu z mála skutečně účinných léčiv proti covidu, monoklonálním protilátkám. Vládní orgány zanalyzují, na jak dlouho přípravky chránící při správném podání proti těžkému průběhu máme, případně rozhodnou objednat další zásoby. Zájem o léčiva poslední dobou roste.

Monoklonální protilátky přinesly v možnostech léčby objektivní pokrok, mají ovšem limity: je nutné je aplikovat včas a podávají se formou infuze v nemocnici. Aby se k pacientům dostala co nejdříve, teoreticky by se léčiva mohla dodávat i praktickým lékařům. Existují ovšem překážky: od administrativy drahých preparátů a logistiku přes nutnost izolovat případného pozitivního pacienta od ostatních až po vlastní aplikaci.

Počtvrté zkoušíme, jak skvělé bude skočit hlavou do zdi

Centrum pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) po dlouhé přestávce zveřejnilo novou situační zprávu o vývoji epidemie. „Pokud chceme zahlcení nemocnic a s tím spojeným následkům zabránit, je třeba epidemii neprodleně začít brzdit,“ shrnuje s tím, že podle jeho modelací je možné čekat vyčerpání kapacit lůžkové péče „v řádu týdnů“. Z grafů BISOP vyplývá, že přesnější předpověď je složitá (vlivem neznámé míry „promořenosti“ i otázky, jak se ve zhoršující situaci zachová veřejnost) a možná čísla se nacházejí v poměrně širokém intervalu.

Prognózy jsou každopádně neradostné. „Procesy, jako je promořování či dobrovolné omezení rizikových kontaktů, samy o sobě pravděpodobně nezabrání zahlcení zdravotní péče, takže bude nutno přistoupit k omezení počtu rizikových kontaktů, případně k omezení jejich rizikovosti,“ konstatuje dokument. Největší problém tkví podle zahrnutých sociologických dat v pracovních kontaktech neočkovaných. Zavádění práce z domova si výzkumníci sice umí představit, ale varují, že ani v minulých epidemických vlnách se nevyužilo úplně.

„Je nutno jednat neprodleně. Jako jednoznačně nejvhodnější krátkodobé opatření, které přitom nijak zásadně neomezuje kvalitu života, se jeví vymáhání [certifikátů], a to zejména na pracovištích a v zařízeních spojených s volnočasovými aktivitami. V dlouhodobější perspektivě je nutno vytvořit strategie motivující k očkování, zaměřené na cílové skupiny neočkovaných a očkovaných váhajících s posilující dávkou,“ shrnují a zmiňují zavedení plné nemocenské při vedlejších účincích vakcíny i možnost vybrat si druh očkovací látky.

Apely na okamžité a rozhodné jednání souběžně s prakticky nulovou aktivitou politiků připomínají loňský rok podobně jako epidemické křivky. Jakkoli nás od loňského podzimu odlišuje zhruba sedmapadesátiprocentní proočkovanost, a skoro jednatřicet tisíc mrtvých, je očividné, že navzdory mnohým zkušenostem opět reagujeme na epidemický vzestup nedostatečně a pozdě. A nic přesvědčivého nenasvědčuje změně k lepšímu.

Křivky se zatím vykreslují až překvapivě podobně jako vloni, pouze s posunutím o asi tři týdny. Graf BISOP

Křivky naopak pravděpodobně dále porostou. Tím, že se v České republice stalo cynickým zvykem sledovat hlavně data o zátěži nemocnic, jež vycházejí z fyzického šíření viru až se značným odstupem, přetrvává tendence ignorovat nebezpečné trendy — jakkoli je nasnadě, že v důsledku povedou k dramatickému nárůstu i v nemocničních příjmech. Liknavost politiků a jejich neochotu jednat zaplatí se statistickou jistotou nemálo lidí životem.

Dílčí naději přináší poněkud se zvyšující počet nově očkovaných, byť dlužno podotknout, že dotyční by plnou míru ochrany potřebovali již nyní, nikoli až za několik týdnů. Bez pozitivních motivací, přehledné komunikace zdůrazňující bezprostřední potřebu imunity a konečně nekompromisního vymáhání pravidel se ovšem nikam nedostaneme. V úhrnu zůstává situace ponurá a predikce obtížná. Jako už tolikrát, i nyní se Česká republika zkrátka rozhodla experimentálně zjistit, jak hluboko ještě pandemická nora vede.

Další informace:

• Ministerstvo zdravotnictví ČR: Otázky a odpovědi k očkování

• Iniciativa Sníh: Nejčastějších 83 otázek kolem očkování

• Ministerstvo zdravotnictví ČR: Proč se nechat očkovat posilovací dávkou?

Očkování můžete prokonzultovat se svým lékařem. Otázky praktického charakteru zodpoví i centrální infolinka ke koronaviru na čísle 1221. Pro odkazy na další zdroje (nikoli však konzultace zdravotního charakteru) se lze obrátit na autora textu přes e-mail jkasparek@denikreferendum.cz.

advertisment