Míříme k další smrtící vlně covid-19. Neočkovalo se dost. A vedou nás nemehla
Jan KašpárekNákaza novým koronavirem v České republice zřejmě přechází do další epidemické vlny. Odborné odhady uvádějí, že bude menší než vloni, ale stále může přinést těžké důsledky. A dosavadní politické reakce dalšímu nárůstu bohužel nahrávají.
Epidemie covid-19 v České republice směřuje do další vlny. Počty nově nakažených prudce poskočily vzhůru, navazují na průběžný rostoucí trend. Odhady takzvaného reprodukčního čísla (R) i pozitivita testů dosahuje značně varovných hodnot. Hospitalizovaných přibývá. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) hlásí, že podle modelů naplňujeme nejhorší spočítaný, tedy rizikový scénář. A vzhledem k neochotě zavádět účinná opatření lze čekat další růst.
Úterní i středeční přírůstek překonal 3200 pozitivních. Takto vysoké hodnoty jsme neviděli od 20. dubna, kdy klesala jarní epidemická vlna. Týdenní medián každodenně zachycených infekcí stoupl k 1800, průměr nad dva tisíce.
Byla zasažena nechráněná část populace — tedy asi tři miliony osob bez očkování či prodělaného covidu — včetně seniorů. Úměrně počtům nakažených tedy roste míra hospitalizací. Práh pěti set pacientů s covidem v nemocnicích jsme překročili o víkendu, sedmi set v úterý. Nyní se jich eviduje 726, z toho 114 ve zvlášť těžkém stavu.
Pokud by se vývoj držel rizikového scénáře Ústavu zdravotnických informací a statistiky, do začátku listopadu může úhrn hospitalizovaných vystoupat na 1200, z toho 250 v intenzivní péči. Počet denních úmrtí na covid-19 stoupl k deseti — a zde se zřejmě nezastaví.
Česká republika po zahrnutí středečních dat dosáhla poměrně dramatické hodnoty 134 nakažených na týden a sto tisíc obyvatel. V některých regionech, zvlášť na Ostravsku a Českobudějovicku, jsou počty nově nakažených citelně vyšší. Týdenní incidence na 100 tisíc obyvatel pro oba okresy ke středě překročila 310. A jinde nejsou výjimkou hodnoty kolem dvou set, zahrnují i Brno.
Trvají však značné místní rozdíly. Lze si všimnout asi šesti ohnisek, naopak velmi nízká čísla hlásí hlavně severní pohraničí.
Růst je dramatický, vybere si oběti
Úterní a středeční přírůstek, 3246 a 3276, je až překvapivě vysoký, zvláště čteme-li jej v kontextu varovného poskočení pozitivity vykázaných testů na 8,5 procenta u PCR a přes 1,1 procenta u spíše preventivně užívaných antigenních. Navazuje ovšem na déle zřetelný růst a poskakování odhadovaného R ve varovných hladinách. Na to, že počty nově pozitivních porostou mezi týdny až násobně, jsme ostatně upozorňovali minulou středu.
„Odhaduje-li se nyní R kolem 1,2 a pokud by se trend přibližně udržel, můžeme během dvou až tří týdnů nynější medián tisíce pozitivních denně navýšit bez problému i na více než dvojnásobek,“ psali jsme na základě konzervativního propočtu. Protože Česká republika nabrala rizikový scénář a skok odhadovaného R nad velmi vysokých 1,6 sešlápl plyn, zmíněný medián se zvýšil o čtyři pětiny za pouhý jeden týden.
Bezprostřední růst z týdne na týden je alarmující. Při přibližném udržení trendu by se počty nově pozitivních mohly zdvojnásobit během zhruba týdne až necelých dvou. Rizikový model Ústavu zdravotnických informací a statistiky počítá, že na konci října dosáhneme přes 5600 nakažených denně.
Pro pořádek připomeňme, že exponenciální růst, ke kterému má epidemie přirozeně sklon, poněkud zamlžuje, jak vysoko se mohou čísla v budoucnu dostat. Z běžného života jsme zvyklí pracovat s pozvolným lineárním růstem, a pravidelné znásobování je tedy neintuitivní. Přesně tím nás dokázala epidemie překvapit před rokem.
Odborníci delší dobu zdůrazňují, že zřejmě počínající vlna je a bude odlišná od loňské: na jednu stranu tu zcela dominují bleskurychlé a odolné virové varianty delta (s převládajícím podílem takzvaných delt plus), na stranu druhou velká část populace disponuje alespoň částečnou imunitou z očkování či dříve prodělané nemoci. Očekává se tedy výrazně menší, byť potenciálně rozhodně nezanedbatelný počet obětí. Obecně se také nepočítá s přísnými plošnými restrikcemi.
Jinak řečeno: vazba mezi pozitivním testem, symptomatickou nemocí, případným těžkým průběhem a smrtí je pro nemalý podíl společnosti citelně slabší než vloni, plošně ovšem zdaleka nezmizela. Pomyslný limit pro šíření epidemie, který stanovuje hlavně míra očkování leží stále velmi vysoko.
A nárůst výskytu se ani teď neoddělil od nárůstu nemocničních příjmů i úmrtí, jakkoli se rizikovost vývoje maskuje všeobecným skloňováním „zatížení nemocnic“ — jako by šlo o jediný parametr, který má v ochraně veřejného zdraví smysl. Ve skutečnosti jsou samozřejmě nejdůležitější veličinou počty předčasných úmrtí.
„[Rizika] nemizí zcela — potenciální výrazná vlna epidemie by měla dopad na osoby očkované s výraznějším poklesem imunity, a na ty, kteří nevyužili možnost se očkovat či se očkovat nemohou. [Státní orgány] mají povinnost i tyto osoby chránit před infekcemi formou adekvátních opatření (…) To, že nejsme v tak krizové situaci jako minulý rok, neznamená, že zvyšující se incidence covid-19 zůstane bez následků,“ upozorňovalo minulý týden stanovisko Mezioborové skupiny pro epidemické situace.
Úprava opatření nic zásadně nemění, přichází pozdě
Vláda na středečním jednání rozhodla o dílčích změnách v protiepidemických opatřeních. Od pondělí se vrací povinnost nosit respirátor na všech veřejných akcích a ve vnitřních prostorech včetně práce. Souběžně se zkracuje doba karantény ze čtrnácti dní na sedm, pokud ji ukončí negativní PCR test.
Počínaje 1. listopadem má personál restaurací kontrolovat hostům průkazy bezinfekčnosti a omezuje se dostupnost i časová platnost testů. Na preventivní test zdarma budou mít nárok pouze rozočkovaní či plně očkovaní, lidé od osmnáct let a ti, co se nemohou očkovat ze zdravotních důvodů.
Na tom, jaká opatření by měla platit na školách, se vláda neshodla, chce dále jednat. Pražská hygiena i vedení města mezitím vyzývá ředitele, aby dali příští týden žákům volno, a prodloužili tak podzimní prázdniny na devět dní v kuse. Ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová vysvětlila, že důvodem je gradující nemocnost, která ve věkové skupině dvanáct až patnáct let stoupá k opravdu vysokému prahu čtyři sta onemocnění na sto tisíc obyvatel.
„Nehodláme přihlížet tomu, aby děti musely zase zůstat dlouho doma. To je scénář, který si nikdo nepřeje. Dva dny ředitelského volna [spojující víkend s prázdninami] a opětovné testování dětí vnímám jako prostředek k tomu udržet tuto situaci pod kontrolou tím, že se přeruší šíření infekce mezi dětmi ve školách,“ uvedl na Twitteru pražský primátor Zdeněk Hřib. Město jedná s řediteli a očekává, že dlouhé volno by mohli dostat žáci asi na stovce, méně než polovině pražských škol. Akci lze hodnotit jako rozhodné, epidemiologicky moudré opatření.
Zato vládní zpřísnění protiepidemických restrikcí působí v úhrnu jako snaha především nic nezavírat a vystačit si s takzvaně režimovými opatřeními — respirátory a podobně — či vymáháním průkazů předpokládané beinfekčnosti. Zda se změna projeví ve vývoji infekce, je značně diskutabilní. S jistotou ovšem lze říci, že i nejdříve aplikovaná úprava — tedy posílení role respirátorů — vstoupí v platnost velmi pozdě, rozhodně bez skutečně preventivního účinku vůči vstupu epidemie do rizikových hladin.
Zcela svébytnou otázkou zůstává, v jaké míře se restrikce budou dodržovat. Povinnost hostinských či číšníků kontrolovat certifikáty bezinfekčnosti působí jako silně vzdálena realitě mnoha provozů, zvláště mimo největší města.
Lze také očekávat, že nastavení, podle kterého odpovědnost za případnou absenci kontrol padá na provozovatele podniku, budou mnozí podnikatelé vnímat jako šikanu. Celkový efekt tedy zřejmě zůstane poněkud omezený, a především zpozdilý. Epidemie s největší pravděpodobností dále poroste.
Dlužno dodat, že budoucí vláda — tedy dosavadní opozice kritizující kabinet Andreje Babiše (ANO) za nekoncepční přístup k epidemii — nepředkládá jasnou alternativu, kterou by bylo možné ocenit. Přestože by se anticovidový tým koalice SPOLU mohl zapojit či alespoň komentovat aktuální úpravy v opatřeních, převážně se prostřednictvím kandidáta na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) pře se současným ministrem Adamem Vojtěchem (nestr. za ANO) a stěžuje si na údajný nedostatek dodávaných dat. Vojtěch kritiku odmítá a zdůrazňuje, že jestli Válek potřebuje více čísel, není problém o ně zkrátka požádat.
Ideální čas k proočkování jsme již minuli
Hlavní jistotou, která nám tak nyní zůstává, je očkování. Data jasně ukazují, že vakcíny proti covid-19 navzdory schopnostem delta (sub)variant velmi slušně fungují. Řada titulků sice upozorňuje, že asi třetinu hospitalizovaných s aktivní nákazou tvoří očkovaní, tento údaj ale bez kontextu nic neznamená, naopak je matoucí. Vzhledem k tomu, že očkování tu mají za sebou zejména zvlášť rizikové skupiny, čísla fakticky ukazují solidní účinnost vakcín.
Průměrný věk hospitalizovaných se liší podle vakcinačního statusu. Podle dřívějších, rámcově stále aktuálních dat, šlo o zhruba čtyřiašedesát let pro všechny, šedesát pro neočkované a citelně vyšších pětasedmdesát pro plně očkované. Rozdíl lze mimochodem pozorovat i u dat o vlastní infekci: očkovaným-nakaženým bylo průměrně přes padesát, zatímco neočkovaným ani ne třicet.
Věkový rozdíl upozorňuje na dva dlouhodobě známé fenomény. Zaprvé: vakcíny ztrácejí časem účinnost hlavně u výrazně starších, chronicky nemocných či imunitně oslabených osob — zvlášť co se týče hladin bezprostředně účinných protilátek bránících i samé infekci, nikoli „jen“ těžkému průběhu nemoci. Především seniorům a lidem na rizikových pracovních pozicích vakcinologové již delší dobu doporučují přeočkování po půl roce. Dotyční by měli dostat dávku mRNA vakcíny bez ohledu na to, že byli dříve očkováni třeba vektorovým přípravkem.
Zadruhé: očkování má jednoznačný smysl i u mladších osob. Podíváme-li se ostatně do zemí, jež poslední dobou zažily větší epidemické vlny hnané delta variantami, jako třeba Spojené státy americké, uvidíme, že v posledních měsících registrovaly v některých mladších věkových skupinách celosvětově vůbec největší počty hospitalizovaných. Vakcinace navíc podle všech dostupných informací i základního principu omezuje míru přenosu i dobu, za níž se tělo s případnou infekcí vypořádá.
Průběh epidemie v českých zemích se v následujících měsících bude pravděpodobně do značné míry odvíjet zejména od toho, jak velká část společnosti bude proti nákaze alespoň částečně chráněná. Potíž tkví v tom, že vyšší proočkovanost nepotřebujeme jen kdesi v budoucnu, ale právě teď.
To platí dvojnásob v situaci, kdy odcházející vláda neprojevuje zvláštní ochotu cokoli skutečně řešit a ani ta nadcházející zatím nepředstavila plán, který by opravňoval k jakýmkoli nadějím. Zdá se, že správnost dřívějších odborných odhadů, podle nichž může podzim přinést epidemickou vlnu sice menší než vloni, ale stále poměrně smrtící, bohužel otestujeme na vlastní kůži.
Další informace:
- Ministerstvo zdravotnictví ČR: Otázky a odpovědi k očkování
- Iniciativa Sníh: Nejčastějších 83 otázek kolem očkování
- Ministerstvo zdravotnictví ČR: Proč se nechat očkovat posilovací dávkou?
Očkování můžete prokonzultovat se svým lékařem. Otázky praktického charakteru zodpoví i centrální infolinka ke koronaviru na čísle 1221. Pro odkazy na další zdroje (nikoli však konzultace zdravotního charakteru) se lze obrátit na autora textu přes e-mail jkasparek@denikreferendum.cz.