Léto se neodvratně chýlí ke konci. Epidemické křivky covidu-19 se stále drží nízkých hladin. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v souhrnné prezentaci konstatuje, že se „nákaza dominantně šíří mezi neočkovanými mladými lidmi“, situace je všude pod kontrolou a „zátěž nemocnic plošně nízká“. Výhled je ale složitější a kupí se otázky. Co přijde na podzim? Jsme dost proočkovaní a budou zapotřebí třetí dávky? Co nové virové varianty?

A tak dále. Ač na mnoho neznámých nelze přesvědčivě odpovědět, přinášíme rozbor šesti faktů, s nimiž se pro příští měsíce vyplatí počítat.

1. Pořád chytáme mutace jako pokémony

Pravidelná hlášení Státního zdravotního ústavu ukazují, že v České republice stále jednoznačně převládá virová varianta delta (B.1.617.2). Daří se nám ale skládat skoro celou alfabetu. Od začátku léta se evidují i jednotky případů exotických variant označovaných Světovou zdravotnickou organizací (WHO) za variants of interest, tedy sledované, ale méně znepokojivé než delta. Zachytila se například minimálně známá éta (B.1.525), poněkud tajemná lambda (C.37) i nové „delty plus“: AY.1, AY.3 a AY.3.1.

Delta, podle dosavadních dat o asi 60 procent „rychlejší“ než již tak velmi nakažlivá dříve převládající alfa (B.1.1.7), se po celém světě projevuje jako evolučně nesmírně schopná. To, že se z ní vymezují nové subvarianty („delty plus“ obohacené o mutaci K417 s ne zcela jednoznačným účinkem), je očekávané a přirozené.

Problém tkví v tom, že základní reprodukční číslo delty (průměrný počet osob, jimž infekci předá jeden nakažený při nulových opatřeních) se odhaduje tak vysoko — na pět až osm oproti dvěma až třem u původního SARS-Cov-2 —, že případná epidemická vlna může rychle propuknout i ve společnosti s poměrně značnou mírou imunity. Takzvaně únikové mutace delty a jejích subvariant navíc hrozí prolamovat neúplnou odolnost některých očkovaných (zvlášť starších, s poruchami imunity a některými chorobami) i dříve nakažených.

Stále více výzkumů nicméně potvrzuje, že na deltu očkování v úhrnu funguje. Statistická účinnost je sice o něco snížena, zůstává však skvělá. Hlavní rozdíl je v částečné odolnosti po jedné ze dvou očkovacích dávek u nás nejpoužívanějších mRNA vakcín. Ochrana lidí očkovaných jedinou dávkou před symptomatickou nákazou se u delty propadla na asi třicet ze zhruba padesáti procent platných pro alfu. Potřebu kompletního očkování potvrzují i aktuální čísla z České republiky — pokud se u nás nakazí očkovaný, potom typicky právě s jedinou dávkou ze dvou.

2. Nově očkovaných ubývá, ale plánují se třetí dávky

Očkování v České republice zjevně zpomalilo. Průměrný počet podaných prvních dávek — tedy nově očkovaných — se za poslední měsíc postupně snížil na méně než polovinu. Přinejmenším část velkých očkovacích center se během příštích týdnů chystá zavírat. Nezájem o ně sice vyvažuje asi stovka míst, kde se lidé mohou očkovat bez předchozí registrace, často dokonce jednodávkovou vakcínou Janssen, v úhrnu je však stále zjevnější, že nemalá část populace vejde do podzimu bez jediné dávky. Dřívější vládní sliby o letní proočkovanosti sedmdesáti procent Čechů berou za své.