Polovina země je očkovaná. Systém ale nedosáhl na periferie, vypadli i senioři

Jan Kašpárek

Po necelých osmi měsících od začátku očkování proti covidu-19 v České republice je čas rekapitulovat. Dosáhli jsme poměrně slušné proočkovanosti. Na vakcínu ale nedosáhly statisíce ohrožených osob. Přístup k ní se stal sociálním problémem.

Očkuju se, tečka! Tak snadné to pro každého nebude. Vakcinace je totiž také sociální problém. Repro DR

Světové očkovací úsilí proti covidu-19 se blíží hranici pěti miliard podaných dávek. Asi jedenáct milionů z nich připadá na Českou republiku. Od zdejšího začátku vakcinace — tedy prvního naočkovaného, premiéra Andreje Babiše (ANO), v pražské Ústřední vojenské nemocnici — uplyne koncem srpna osm měsíců.

Kompletně proočkovaných máme přes 5300000 osob, zhruba polovinu populace. Dalších necelých pět procent dostalo zatím jednu dávku ze dvou. Ve světovém srovnání patříme jednoznačně mezi vysoce vakcinované bohatší státy globálního Severu, kterým se díky nerovnosti dodávek daří očkovat až dvacetkrát rychleji než nejchudším zemím. Těm se sice věnuje solidární projekt COVAX, v úhrnu ovšem na pětinu světové populace v chudých státech vychází jen asi 2,6 procenta všech podaných dávek.

Když Českou republiku srovnáme se zeměmi Evropské unie, mírně zaostává. Dále než my je například Dánsko, Finsko, Španělsko či Francie a Itálie. Předháníme naopak Slovinsko i Slovensko nebo Chorvatsko. V očkovacím tempu zcela odpadly nejchudší státy Unie. Rumunsko a zvlášť Bulharsko podle dostupných dat zaostávají i za světovým průměrem.

Hypotetická hranice kolektivní imunity, tedy přibližného podílu odolných jedinců ve společnosti, nad níž by infekce měla odumírat, se vzhledem k převládající virové variantě delta odhaduje velmi vysoko, nad osmdesát až devadesát procent. Extrémní nakažlivost a houževnatost delty způsobuje, že proočkovanost, jež by dříve místní rizika nákazy skoro anulovala, nyní nadále umožňuje poměrně ničivé vlny epidemie.

Příkladem jsou vzestupy covidu ve Spojených státech amerických (kompletně naočkována polovina populace, částečně devět procent), Velké Británii (kompletně 60, částečně deset procent) i Izraeli (kompletně 63, částečně pět procent). Vzhledem k neradostným zahraničním příkladům se nabízí, že určitý potenciál k šíření infekce zřejmě ještě existuje i u nás — jakkoli nutno počítat, že jej krom očkování omezuje i imunita po prodělaném covidu.

Podíl plně (tmavě zelená) a alespoň částečně (světle zelená) očkovaných v různých evropských zemích a ve světě. Shora nejlepší Dánsko, Velká Británie, Německo, celá EU, Česká republika, Slovensko, Srbsko a celý svět. Vyšší podíl částečně vakcinovaných naznačuje, že očkovací kampaň stále běží, nižší míra naopak naznačuje brždění. Graf Our World In Data

Doočkováno? Ani zdaleka

Přestože je míra proočkovanosti v mezinárodním srovnání poměrně slušná, ochranu objektivně stále postrádá nejen značná část populace obecně, ale i část zvláště ohrožených, starších skupin. Podle aktuálních dat ministerstva zdravotnictví není ani jednou dávkou očkována necelá pětina (81 tisíc) lidí nad osmdesát let, patnáct procent (154 tisíc) sedmdesátníků a asi čtvrtina (303 tisíc) šedesátníků. Jde tedy o asi půl milionu osob exponovaných již jen z hlediska věku.

Další mohou ohrožovat dodatečné zdravotní problémy, o nichž dotyční buď nevědí, nebo nemoc neřeší. Například chronickou obstrukční plicní nemoc má až 800 tisíc Čechů (naprostá většina se neléčí), ohrožených chronickým srdečním selháním je tu na 200 tisíc osob (a mnoho dalších o problému neví), bývalých i současných onkologických pacientů se eviduje až 600 tisíc.

×