Některé bohaté státy začínají s podáváním třetích očkovacích dávek proti covid-19 u nejstarších či osob se závažně oslabenou imunitou. Takzvané boostery se hodí hlavně vzhledem k převládající virové variantě delta, extrémně infekční a schopné prorážet nekompletní ochranu. Světová zdravotnická organizace (WHO) se ale bouří a vyzývá vlády i výrobce vakcín, aby namísto třetích dávek raději pomohli s očkováním v nejchudších, jen minimálně proočkovaných zemích.

Předseda WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus začátkem srpna vyzval k moratoriu na třetí dávky alespoň do konce září, či přesněji až do dosažení plošně desetiprocentní proočkovanosti. „Zatím se globálně podaly čtyři miliardy dávek [nyní již přes pět miliard, pozn. red.]. Více než osmdesát procent z nich připadá na země s nadprůměrnými příjmy, přestože v nich nežije ani polovina světové populace,“ uvedl v projevu. Nerovnost lze vyčíslit i obráceně: na pětinu světové populace v nejchudších státech připadají jen necelá tři procenta injekcí.

Ghebreyesus apeloval na spolupráci všech aktérů v čele s bohatými státy a farmaceutickými koncerny. Ty vyzval, aby ve výrobě očkovacích látek začaly upřednostňovat objednávky pro COVAX — mezinárodní platformu dodávající vakcíny hlavně zemím takzvaného globálního Jihu. Řada vlád sice programu COVAX v uplynulém půlroce slibovala ohromné investice a objemy vakcín, vše se však na dlouhé měsíce prakticky zaseklo.

„Rozumím, že se všechny vlády snaží ochránit své občany před delta variantou. Ale nemůžeme akceptovat, aby země, jež už využily většinu světových dodávek vakcín, jich využívaly ještě víc, zatímco nejzranitelnější lidé na světě zůstávají nechránění,“ vysvětloval předseda WHO. Nevyřčeně popsal fenomén, který množství aktivistů i vědců kritizuje od začátku očkování proti covid-19: „vakcinační nacionalismus“.

Spočívá ve skupování prakticky všech dávek státy s dostatkem peněz a vlivu, zatímco ostatní se musí spolehnout na humanitární pomoc. Hegemoni často příznačně objednávají více, než reálně dokáží spotřebovat. Dlužno dodat, že pro takový postup alespoň dříve existoval věcný základ: dodávky vázly, vše se neustále komplikovalo, objasňovaly se otázky možných rizik vektorových vakcín a podobně.

Logiku „košile bližší než kabát“, kdy se vlády přirozeně snažily nejdříve proočkovat vlastní obyvatele, část odborníků i komentátorů kritizuje celou dobu. Nyní ale problém vygradoval do až paradoxních rozměrů: bohaté státy mají mnohde dávek pro vlastní občany nejen dost, ale dokonce více, než po kolika je mezi lidmi poptávka. Protože není možné vakcíny jen tak přeposílat, až desítkám milionů dávek hrozí, že projde jejich doba trvanlivosti, a budou se muset vyhodit.

Zvlášť ohrožené skupiny třetí dávku zřejmě opravdu potřebují

Především západní státy ale výzvy WHO ignorují a třetí dávky chystají, případně již podávají. Za rozhodnutím stojí zřejmé oslabení ochrany v čase u seniorů — pozorované například v Izraeli — či lidí s velmi oslabenou imunitou, zvláště třeba po transplantacích.

Na odborné úrovni je ale potřeba boosterů, respektive jejich plošného podávání, stále předmětem diskuse. Podle části expertů je vážná infekce po očkování stále natolik ojedinělým jevem, že podávat třetí dávky má smysl spíše individuálně než hromadně.

Na teoretické i praktické bázi je totiž patrné, že i když vyvanou bezprostředně utvořené protilátky schopné neutralizovat virus dříve, než člověka nakazí, stále zůstávají v činnosti buněčné imunitní mechanismy. Ty jsou schopné jednak obratem vyrobit další protilátky, jednak potlačit množení SARS-Cov-2 v těle podstatně rychleji než u neimunizovaných.

To patrně vede nejen k lehčímu průběhu nákazy, ale i k o něco menší infekčnosti a zřejmě rychlejšímu snižování virové nálože. Delta je sice mnohem zákeřnější než dřívější varianty, uvedený princip ale podle všeho úplně nepřekonala.

Očivideně jsou ale i lidé, kterým se v důsledku oslabené imunity trvalá odolnost neutvoří, a potenciálně jim tak hrozí nejen infekce, ale i těžký průběh. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) proto přímo doporučuje dodatečnou dávku očkování osobám se středním až vážným narušením imunity.

Řadí sem onkologické pacienty, příjemce orgánu či kmenových buněk, osoby na imunosupresi, s pokročilou nebo neléčenou infekcí HIV i dalšími imunitními nemocemi. Zastoupení dotyčných v dospělé populaci odhaduje na tři procenta.

Čeští vakcinologové, imunologové a další odborníci nedávno vydali podobné doporučení. Třetí dávku doporučují také plošně starším pětašedesáti let, lidem v dlouhodobé zdravotní péči či domovech pro seniory a podobně, vážně chronicky nemocným i personálu zdravotnických a pobytových sociálních služeb. Jako booster doporučují mRNA vakcínu — i pro dříve očkované vektorovou látkou, například od AstraZenecy — podanou osm až dvanáct měsíců po dokončení původní vakcinace.

Tuzemští experti předpokládají, že přeočkování nebude nutné pro všechny. Pokládají ovšem za zjevné, že účinnost základního očkovacího schématu proti symptomatické infekci je u oslabených osob mnohem nižší než normálně (zhruba 60 až 70 procent proti běžným asi 90 procentům pro mRNA vakcíny) a hrozí jim mnohem větší riziko těžké průlomové infekce. „Třetí dávku zavedli v Číně, Rusku, Spojených arabských emirátech, ale také v Izraeli, Maďarsku, Německu, Rakousku, Srbsku nebo Velké Británii, plánují ve Švédsku a Řecku,“ popisují vakcinologové širší kontext.

Dlužno zmínit, že oproti některým z uvedených států jsme ve výhodě. Převažuje u nás mRNA preparát Comirnaty (BioNTech/Pfizer). Ten podle publikovaných výzkumů v průměru funguje velmi dobře i vůči deltě. To se zřejmě nedá říci o čínských preparátech stojících na starších vakcinačních principech, jako je Sinopharm a další.

Sinopharm například v Bahrajnu zkrátka nezvládá. Šťastlivci, kteří se v některých státech globálního Jihu dostali k alespoň nějaké vakcíně, tedy mohou zjistit, že navzdory tomu nyní nejsou spolehlivě chráněni.

Totéž zřejmě platí i pro evropské země užívající svého času Sinopharm — Maďarsko a Srbsko. Jakkoli jim nasazení exotických preparátů umožnilo proočkovat rychle mnoho lidí, nyní musí uvažovat o boosterech. Pro kombinaci Sinopharmu a mRNA sice pravděpodobně neexistují pořádná data o účinnosti a bezpečnosti, na druhou stranu jde o intuitivní volbu. Totéž dělají Spojené arabské emiráty, v budoucnu se zřejmě přidá i Čína s vlastní mRNA látkou.

Výrobci s boostery počítají

Držme se ovšem vakcín užívaných u nás. U těch vědci i farmaceutické firmy odhadují možnou potřebu přeočkování už delší dobu, v podstatě od chvíle, kdy se začaly častěji objevovat virové varianty se sníženou vazbou protilátek (beta, gama).

Výrobce proto poptávka po boosterech nezaskočila. Veskrze pro ně mají alespoň předběžná data konstatující, že jsou třetí dávky bezpečné a při podání vedou k masivnímu vybuzení protilátek.

Společnosti BioNTech a Pfizer vyrábějící pro nás nejdůležitější mRNA vakcínu již oficiálně žádají o uznání třetích dávek jako účinných a bezpečných. Z výzkumů průběžně vyplývá, že „třetí dávka vyvolala ve srovnání s dvoudávkovým schématem [mezi účastníky studií] citelně vyšší míru neutralizačních protilátek proti původní variantě viru i beta variantě a vysoce infekční delta variantě“. Použití boosteru vyvolává protilátkové hladiny, jež by měly proti houževnatějším variantám fungovat podobně, jako fungovaly původní dvě dávky na starší podobu viru.