Covid se vrací: loňská vlna nehrozí, zbytečná úmrtí ano. Je třeba více očkovat

Jan Kašpárek

Počty nakažených novým koronavirem v České republice zjevně rostou. Přibylo i hospitalizovaných. Vláda chce situaci řešit ve čtvrtek, vzhledem k obecné náladě se ale spíše nečekají zásadní opatření. Rizika nejsou zanedbatelná.

Podle zpráv Státního zdravotního ústavu naprosto převládají bleskurychlé a houževnaté virové varianty delta (na snímku) a delta+. Foto NIAID

Epidemické křivky covid-19 se v České republice evidentně odlepily ode dna. Přestože je počet těžkých případů a úmrtí stále relativně nízký, míra infekcí narůstá.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Možnou reakci projedná ve čtvrtek vládní rada pro zdravotní rizika. Razantní opatření se ale i vzhledem k povolební situaci spíše neočekávají.

Varování ze statistik

Růstový trend je zjevný, navazuje na vývoj probíhající od konce srpna, který zamaskovala „pomalost zrychlování“ a stagnace druhé poloviny září. Číslům bylo možné nevěnovat pozornost díky tomu, že covid-19 zasahoval převážně neočkované mladší lidi, a posílal jich tedy do nemocnice poměrně málo.

Nyní je průměrný věk nakažených, asi 33,5 roku, stále nižší než na jaře, leč léto překonává. V absolutních číslech narostl počet infikovaných seniorů, jen za pondělí a úterý se jich eviduje 225.

Týdenní medián denních přírůstků překročil tisíc denně, průměr je po zahrnutí úterních čísel těsně pod tisícem. Úterní suma pozitivních, 1511, je ale nejvyšší od 11. května. Oproti dané době se ovšem provádí mnohem méně preventivně nasazovaných, byť výrazně nepřesnějších, antigenních testů, v průměru kolem čtyřiceti tisíc denně.

PCR laboratoře zpracují za den přibližně polovinu. Míra pozitivity obou testovacích metod soustavně roste: u PCR nad relativně varovná čtyři procenta. Pokračující útlum testování je tedy vzhledem k ostatním ukazatelům paradoxní.

Poslední dobou navíc stoupají počty hospitalizovaných. Nyní s aktivním covidem leží v nemocnici zhruba 390 lidí, z toho asi 80 ve zvlášť těžkém stavu. Hospitalizovaných je asi o třetinu více než před týdnem.

Jde o počet srovnatelný s polovinou loňského září, případně začátkem letošního června. Na covid-19 poslední dobou umírají průměrně čtyři lidé denně, vloni touto dobou to při eskalaci tehdejší epidemické vlny bylo přes šedesát. I nyní ovšem vidíme nárůst.

Navzdory nekatastrofickým datům o těžkých onemocněních a úmrtích nutno zdůraznit, že počet nově nakažených na týden a sto tisíc obyvatel, jež na jaře sloužil jako hlavní parametr k zavádění restrikcí, pro celou republiku vystoupal nad šedesát.

Vzhůru nás táhnou hlavně některé kraje, potažmo ohniska překrývající několik okresů. Ostravsko dosahuje na velmi vysokých 150 nakažených na 100 tisíc a týden, podobně České Budějovice. Brno a okolí směřuje ke stovce. Praha, již delší dobu jeden z vedoucích zdrojů nákazy, je na osmdesáti ku 100 tisícům a týdnu, podle některých indicií jsou ale data podhodnocená.

Daná čísla jsou natolik vysoká, že by při platnosti prakticky jakéhokoli staršího rámce pravidel vedly k poměrně citelným restrikcím.

Geograficky lze vymezit několik hlavních ohnisek, v jejichž centrech dosahuje týdenní incidence velmi vysokých hodnot ke 150 na 100 tisíc obyvatel a týden. Taková čísla by v minulosti vedla k přijímání poměrně zásadních omezení. Nyní počty nakažených vyvažuje dílčí kolektivní imunita, přesto nejsou nijak optimistické. Mapa Covdata.cz, data MZd

Souběh končící vlády a neúplné kolektivní imunity

Na čtvrtek je naplánována schůze vládní rady pro zdravotní rizika, zavádění centrálních opatření se ale zatím neavizuje. Nad rámec místních zásahů hygienických stanic proběhla zřejmá snaha vrátit systém ke sledování nechvalně známého — a průběžně kritizovaného — parametru obsazenosti nemocnic. Práh, při kterém hodlá jednat ministerstvo zdravotnictví, je teď výše, než se dříve avizovalo.

Zda nynější nastavení či činnost krajských hygienických stanic může vést k zastavení růstu, je přinejmenším sporné. Jak jsme opakovaně v minulosti vysvětlovali, vlivem částečné kolektivní imunity v čele s očkováním vztah mezi infekcí, těžkou nemocí a smrtí sice oslabil, ale rozhodně nezmizel.

To ostatně ukazují i zahraniční příklady. V podobně proočkovaných (a „promořených“) Spojených státech amerických umírá na covid-19 již po zhruba měsíc a půl nejméně tisíc lidí denně.

Česká republika má plně naočkováno 56 procent populace. Ani jednu dávku nedostalo mimo jiné přes půl milionu osob nad šedesát let — ti, kteří infekci ani neprodělali, tedy postrádají jakoukoli ochranu.

Navzdory jistým pokrokům v možnostech léčby zde zůstává zásadní, vysoce zranitelná část společnosti. Protože očkovací proces nadále zpomaluje — a první injekci dostávají jen zhruba tři tisíce lidí denně —, nezdá se, že by se ve znepokojivě velké skupině něco mělo zvlášť změnit.

Poslední zhruba týden dohánějí počty nově očkovaných data o takzvaných boosterech, posilujících dávkách vakcíny. Ty vakcinologové doporučují hlavně seniorům, chronicky nemocným či zdravotníkům a dalšímu rizikovému personálu.

Dosavadní interval mezi ukončující a posilující dávkou činil osm až dvanáct měsíců, vzhledem ke stanovisku Evropské agentury pro léčivé přípravky a českých odborníků se ale zkrátí na půl roku. Posilující dávky zatím dostalo asi 26 tisíc Čechů. Jaký lze čekat zájem v budoucnu, není zřejmé.

Přeočkování dává podle dostupných informací smysl, hlavně u osob nad pětašedesát let. Výrazně posiluje šance imunity na úspěšný odpor proti nyní převládajícím, vysoce agresivním virovým variantám.

Zvláště u mladších lidí by ochrana proti těžkému průběhu nemoci neměla jen tak odeznít ani bez boosteru, třetí dávka ovšem zřejmě již z principu povede k navýšení odolnosti vůči infekci a případnému přenášení viru. Přeočkování podle výzkumů prudce navyšuje titry protilátek, jež jinak v řádu měsíců přirozeně vyvanou.

Jakkoli je přeočkování očekávatelné a logické, nelze pustit ze zřetele, že z české očkovací kampaně nemalá část populace zkrátka vypadla a nepřijde si ani první dávku, natožpak pro booster. K dílčímu navýšení zájmu snad může vést další sílení epidemie, v úhrnu je však patrné, že snahu o plošné proočkování nelze pokládat za úspěšnou ani uzavřenou.

Naše šestapadesátiprocentní proočkovanost je sice citelně vyšší než například na sousedním Slovensku. Současně však zaostáváme za Německem, nemluvě o covidových premiantech typu Dánska.

Vláda původně očekávala, že se podaří proočkovat osmdesát, později sedmdesát procent Čechů do konce srpna. Za práh k možnému zrušení zbývajících restrikcí pokládá pětasedmdesát procent.

Vzhledem k tomu, že podle zpráv Státního zdravotního ústavu naprosto převládají bleskurychlé a houževnaté virové varianty delta a delta+ (1.617.2 a AY.x), reálná hranice (hypotetické) úplné kolektivní imunity bude výše, hrubým odhadem kolem pětaosmdesát procent.

Lze tedy očekávat, že pokračující vzestup epidemie bude znamenat i další nárůst hospitalizací a úmrtí, byť podle odborných vyjádření prakticky jistě nikoli na devastující úrovni loňského roku. Kromě bezprostředního rizika těžké nemoci a smrti zůstávají dlouhodobě známé a často vážné důsledky prodělaného covid-19 i u mladších ročníků, jež akutní fázi nákazy zvládnou dobře.

Vědci průběžně zjišťují, že kromě typického postcovidového syndromu zahrnujícího únavu, dušnost či neschopnost koncentrace prodělaná nemoc zřejmě zvyšuje i rizika jiných obtíží, například s ledvinami.

Dosud dominantní deltu zřejmě přetlačují takzvané delty+. Jejich vzájemná rozdílnost je diskutabilní, přinejmenším o deltě ovšem s jistotou víme, že disponuje nesmírně vysokým základním reprodukčním číslem — tedy schopností se od jednoho člověka rozšířit průměrně na mnoho dalších — i nehezkou schopností unikat protilátkám. Graf Státní zdravotní ústav

Nechceme-li zavádět restriktivní opatření, potřebujeme více očkovaných

Výhledy jsou nikoli apokalyptické, ale poměrně vážné. Není sice na pořadu dne reálná hrozba hojně skloňovaného „přetížení nemocnic“, to však neznamená, že v příštím půl roce nemůže vlivem covid-19 zemřít nezanedbatelný počet lidí.

Sám návrat fixace na počty volných nemocničních lůžek je varovný. Podobnou logikou — byť v horší situaci — se řídila katastrofická covidová politika, jež vedla v uplynulém roce k nadbytečné smrti zhruba dvanácti až dvaceti tisíc osob.

Jakkoli se vzhledem k obecné náladě i absenci politické vůle nezdá, že by v dohledné době šlo počítat se zavedením citelnějších systémových opatření, zachování stávajícího trendu je iracionální a nebezpečné — zvlášť vzhledem k nevalné společenské ochotě se proti infekci chránit opatrným chováním. Co plánuje končící vláda, uvidíme až ve čtvrtek.

Účinným, byť nikoli okamžitě funkčním minimem by bylo opětovné probuzení zájmu o očkování. Je evidentní, že vakcíny navzdory deltě slušně fungují, navíc již z hlediska principu alespoň snižují míru možného přenosu infekce.

Dostat neočkované i na jednodávkovou vakcínu je samozřejmě nesnadné, na druhou stranu se nezdá, že by Česká republika vyzkoušela všechny dostupné motivační nástroje, jako je například „očkovací nemocenská“. Nikdy se také zcela nedořešily nekonečné prostoje s vakcinací u praktických lékařů. Nedostatečnou proočkovanost tedy nelze hodnotit jen jako důsledek dezinformací či antivakcinačních hnutí, ale i dlouhodobých limitů očkovacího systému.

Nechceme-li zavádět restrikce, existují v podstatě dvě alternativy: další postup vakcinace, nebo navázání na mezinárodní trend, který někteří odborníci glosovali jako „pandemii neočkovaných“. Ta vzhledem ke schopnostem delt může strhnout i některé vakcinované, zvlášť starší, s vážnými chronickými problémy či poruchami imunity.

K diskusi také mimochodem zůstává, co se stane, jakmile se objeví chřipka, dosud devastovaná proticovidovými restrikcemi. Podle některých interpretací může k epidemii jinak podstatně nebezpečnějšího SARS-Cov-2 přidat další znatelná rizika.

Prakticky vzato se však zdá, že v České republice epidemie a její potenciál nyní zajímá poměrně málo lidí. Vzhledem ke spletité politické situaci a nutnosti složit novou vládu nepůsobí obrana před covidem jako společenská priorita, alespoň dokud epidemické křivky neprojdou další eskalací.

Odhaduje-li se nyní reprodukční číslo infekce kolem 1,2 a pokud by se trend přibližně udržel, můžeme během dvou až tří týdnů nynější medián tisíce pozitivních denně navýšit bez problému i na více než dvojnásobek. V jakém bodě případný růst začne zajímat politickou reprezentaci, nevíme. Pokud se ovšem udrží prizma sledování „zátěže nemocnic“, může to být bolestně pozdě.

V takto nejisté situaci je na místě opět zdůraznit očkování. Pomáhá na individuální i společenské rovině. A jakkoli se přes léto mohlo při povrchním pohledu zdát zbytečné, v nadcházejících měsících se může získaná imunita opravdu velmi hodit.

Další informace:

Očkování můžete prokonzultovat se svým lékařem. Otázky praktického charakteru zodpoví i centrální infolinka ke koronaviru na čísle 1221. Pro odkazy na další zdroje (nikoli však konzultace zdravotního charakteru) se lze obrátit na autora textu přes e-mail jkasparek@denikreferendum.cz.

Diskuse