Covid se vrací: loňská vlna nehrozí, zbytečná úmrtí ano. Je třeba více očkovat

Jan Kašpárek

Počty nakažených novým koronavirem v České republice zjevně rostou. Přibylo i hospitalizovaných. Vláda chce situaci řešit ve čtvrtek, vzhledem k obecné náladě se ale spíše nečekají zásadní opatření. Rizika nejsou zanedbatelná.

Podle zpráv Státního zdravotního ústavu naprosto převládají bleskurychlé a houževnaté virové varianty delta (na snímku) a delta+. Foto NIAID

Epidemické křivky covid-19 se v České republice evidentně odlepily ode dna. Přestože je počet těžkých případů a úmrtí stále relativně nízký, míra infekcí narůstá.

Možnou reakci projedná ve čtvrtek vládní rada pro zdravotní rizika. Razantní opatření se ale i vzhledem k povolební situaci spíše neočekávají.

Varování ze statistik

Růstový trend je zjevný, navazuje na vývoj probíhající od konce srpna, který zamaskovala „pomalost zrychlování“ a stagnace druhé poloviny září. Číslům bylo možné nevěnovat pozornost díky tomu, že covid-19 zasahoval převážně neočkované mladší lidi, a posílal jich tedy do nemocnice poměrně málo.

Nyní je průměrný věk nakažených, asi 33,5 roku, stále nižší než na jaře, leč léto překonává. V absolutních číslech narostl počet infikovaných seniorů, jen za pondělí a úterý se jich eviduje 225.

Týdenní medián denních přírůstků překročil tisíc denně, průměr je po zahrnutí úterních čísel těsně pod tisícem. Úterní suma pozitivních, 1511, je ale nejvyšší od 11. května. Oproti dané době se ovšem provádí mnohem méně preventivně nasazovaných, byť výrazně nepřesnějších, antigenních testů, v průměru kolem čtyřiceti tisíc denně.

PCR laboratoře zpracují za den přibližně polovinu. Míra pozitivity obou testovacích metod soustavně roste: u PCR nad relativně varovná čtyři procenta. Pokračující útlum testování je tedy vzhledem k ostatním ukazatelům paradoxní.

Poslední dobou navíc stoupají počty hospitalizovaných. Nyní s aktivním covidem leží v nemocnici zhruba 390 lidí, z toho asi 80 ve zvlášť těžkém stavu. Hospitalizovaných je asi o třetinu více než před týdnem.

Jde o počet srovnatelný s polovinou loňského září, případně začátkem letošního června. Na covid-19 poslední dobou umírají průměrně čtyři lidé denně, vloni touto dobou to při eskalaci tehdejší epidemické vlny bylo přes šedesát. I nyní ovšem vidíme nárůst.

Navzdory nekatastrofickým datům o těžkých onemocněních a úmrtích nutno zdůraznit, že počet nově nakažených na týden a sto tisíc obyvatel, jež na jaře sloužil jako hlavní parametr k zavádění restrikcí, pro celou republiku vystoupal nad šedesát.

Vzhůru nás táhnou hlavně některé kraje, potažmo ohniska překrývající několik okresů. Ostravsko dosahuje na velmi vysokých 150 nakažených na 100 tisíc a týden, podobně České Budějovice. Brno a okolí směřuje ke stovce. Praha, již delší dobu jeden z vedoucích zdrojů nákazy, je na osmdesáti ku 100 tisícům a týdnu, podle některých indicií jsou ale data podhodnocená.

Daná čísla jsou natolik vysoká, že by při platnosti prakticky jakéhokoli staršího rámce pravidel vedly k poměrně citelným restrikcím.

Geograficky lze vymezit několik hlavních ohnisek, v jejichž centrech dosahuje týdenní incidence velmi vysokých hodnot ke 150 na 100 tisíc obyvatel a týden. Taková čísla by v minulosti vedla k přijímání poměrně zásadních omezení. Nyní počty nakažených vyvažuje dílčí kolektivní imunita, přesto nejsou nijak optimistické. Mapa Covdata.cz, data MZd
×