Selhání premiéra Babiše nás stálo dvacet tisíc životů

Jan Jelínek

Hlavním tématem voleb mělo být to, že vláda svým chaotickým počínáním způsobila na dvacet tisíc zbytečných úmrtí. S úcty k jejich památce volme tak, aby premiér skončil.

Co jiného by se mělo stát důležitým tématem voleb než lidské životy? Co je víc? Foto Michal Čížek, AFP

Andrej Babiš se od svého nástupu do politiky snaží všechny přesvědčit o tom, jak moc schopným manažerem a lídrem vlastně je. A daří se mu to. Nebudu lhát, i mě na začátku přesvědčil o tom, že by schopným manažerem skutečně mohl být. Bohužel jsem se v Andreji Babišovi zklamal.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Ale pro spoustu lidí byl i přes všemožné kauzy a selhání stále hrdinou. To ale nešlo o životy. Teprve koronavirová krize ukázala, že Andrej Babiš schopným krizovým manažerem skutečně není. Tohle zjištění bohužel stálo zbytečně životy tisíce lidí.

„Na podzim budeme mít schopnější vládu!“ říkal jsem si, když jsem viděl předvolební průzkumy, kde hnutí ANO klesaly preference. Zdálo se, že to do očí bijící selhání při řešení pandemické krize už Andreji Babišovi a jeho vládě lidé prostě nezapomenou a neodpustí. Mýlil jsem se.

Když hnutí ANO zase začaly růst preference k třiceti procentům, rozhodl jsem se, že to takhle dále nejde. Že se s tím přece něco musí dát udělat. Přemýšlel jsem a napadlo mě založit spolek Neschopnost zabíjí, který by na ta fatální selhání vlády a Andreje Babiše upozornil. Musel jsem to vzít do vlastních rukou, protože žádná politická strana ani jiná organizace se takového plánu chopit nechtěla.

Ano, bylo to zčásti osobní. Naštěstí se úmrtí na covid vyhnulo mé rodině. Ale v našem domě jsem měl sousedku, kterou jsem často potkával na chodbě a rád si s ní popovídal. A najednou už ji nepotkávám. Umřela na covid ve druhé vlně, ale nemusela, kdyby opatření byla zavedena již před krajskými volbami.

Ještě teď mi z toho není vůbec dobře, ale jak se asi musí cítit její rodina? Při tom pomyšlení se mi dělá ještě hůř. Říkal jsem si, kolik takových příběhů asi existuje? Kolik z nich se stát nemuselo?

A tak jsem začal pátrat ve statistikách a zjistil jsem, že u nás na covid zemřelo v porovnání s Německem, Rakouskem nebo třeba Estonskem zhruba o dvacet tisíc lidí víc, pokud počet mrtvých v jednotlivých zemích přepočteme na počet obyvatel. Je tedy jasné, že u nás se něco dělalo jinak a špatně.

Pátral jsem dál po možných příčinách a výsledek byl vždy stejný — chaotické řízení země současnou vládou. Zejména zmatečnými rozhodnutími Andreje Babiše, která by skutečně schopný a zodpovědný manažer nikdy neudělal. Hned jsem věděl, že s rostoucími preferencemi hnutí ANO budu muset zkusit něco udělat, protože dvacet tisíc životů a stovky tisíc pozůstalých za to stojí.

Marketing je bezpochyby nejsilnější zbraní Andreje Babiše. Jinak by přece nebylo možné, aby po tak drastických chybách a ztrátách na životech jeho preference znovu stoupaly. Jeho marketingový tým ale umí odklonit pozornost od toho, co je skutečně důležité. Umí si taky připsat cizí zásluhy a umí svalit vinu na někoho jiného. Umí komunikovat směrem k lidu důvěryhodně, přesvědčivě a se zdáním autentičnosti.

Bohužel Andrej Babiš tento komunikační tým využívá hlavně pro svůj vlastní prospěch a nemyslí při tom na běžné lidi. Kdyby ho použil nejen pro své předvolební kampaně na získávání hlasů, třeba bychom tu měli fungující komunikační strategii, která by lidem dokázala podat a vysvětlit proticovidová opatření srozumitelně a důvěryhodně.

Přesně to bylo hlavním úkolem vlády během epidemie. Víc lidí by se pak těmito pokyny řídilo a neohrožovalo sebe i ostatní. A třeba by v populaci nebyla tak velká část lidí, kteří odmítají očkování, protože ani očkovací komunikační kampaň se zrovna nepovedla. Nic z toho se ale nestalo. Vláda komunikovala opatření zmatečně, nesrozumitelně, působilo to, že je dělá naprosto nahodile. A lidem pochopitelně došla trpělivost, přestali nesmyslně nastaveným opatřením věřit a nedodržovali je.

Před loňskými krajskými volbami komunikační tým Andreje Babiše zavíral oči před narůstajícím počtem nakažených. Pan premiér celou situaci do poslední chvíle zlehčoval. Poslancům ještě v polovině září 2020 radil, aby raději řešili zahrádkářský zákon, než aby se věnovali pandemii. Prostě se na ni mělo před volbami zapomenout, stejně jako se na ni zapomíná před nynějšími parlamentními volbami.

Zlehčování vážnosti situace jen odpovídá tomu, že Andrej Babiš nenaslouchal odborníkům. Ministry zdravotnictví v krizi střídal tak rychle, že jeden nestačil druhému ani zahřát židli. Klíčoví lidé odcházeli, protože sami viděli ten chaos a bezradnost. A nakonec se celá „strategie“ stejně přizpůsobila tomu, aby ANO vytěžilo co nejvíc u podzimních krajských voleb, protože přijetí nepopulárních opatření se před termínem voleb nehodilo.

I proto se nákaza rozjela a na podzim jsme tu měli tisíce nakažených denně. Nemocnice nestíhaly, kapacity pro pacienty nebyly dostatečné a nedokázalo se pomoct všem, kteří to potřebovali. V důsledku těchto a podobných dílčích pochybení v řízení státu tady umírali lidé... Lidé, kteří vůbec umřít nemuseli, pokud by Andrej Babiš naslouchal radám skutečných odborníků a nepřizpůsoboval opatření svým potřebám.

Další věcí, kterou vláda v čele s Andrejem Babišem nezvládla, je motivování lidí k zodpovědnému chování. Řada nakažených svou nemoc tajila a kvůli obavám z výpadků příjmů byla nucena chodit do práce, i když správně měla být v karanténě. Vládě totiž trvalo strašně dlouhou dobu si uvědomit, že pokud lidem nebude karanténní omezení proplaceno (tzv. izolačka) a budou odkázáni sami na sebe, pochopitelně je bude pud sebezáchovy nutit pracovat dál i za cenu rizika.

Stejně tak zaměstnavatelům nebyla dlouho poskytnuta jasná a přímá kompenzace mezd takovým způsobem, aby je vedla k disciplinovanému přerušení provozu. A tak nakaženým pod tlakem okolností nezbyla jiná možnost, než chodit mezi své kolegy a virus se vesele šířil dál. Bohužel ani v tomhle případě se vláda nepoučila z příkladů zemí, kde se pandemie zvládala líp správným nastavením mechanismů kompenzací. Kolik životů tím mohlo být ušetřeno?

Ministerstvo chrlilo jedno nepromyšlené nařízení za druhým. Přijímaná opatření neměla hlavu ani patu, nařízení byla opakovaně rušena soudy pro jejich neodůvodněnost a logické rozpory.

Kdyby se alespoň dařilo nemocné včas vytrasovat, zachytit a izolovat, ale ne. Ani slibovaná chytrá karanténa nefungovala. Měli jsme tu mít vzpomínkovou mapu a nejmodernější technologické řešení...

Ale realitou se stala tužka a papír a vyčerpané pracovnice na poddimenzovaných hygienických stanicích. A v důsledku toho i vyčerpaní lékaři, sestry a další zdravotnický personál.

V domovech důchodců museli nastupovat narychlo vyškoleni dobrovolníci, aby se měl kdo o seniory starat místo nakaženého a vyčerpaného personálu. Zdravotníci doslova padali na huby, když použiju slova lékařky, která nám poskytla vyjádření do našeho videa. A Andrej Babiš je v tom nechal... Nechal nás v tom všechny a kvůli jeho selhání lidé přicházeli o babičky, dědy, mámy, táty, tety, strýčky, manželky, manžele, syny, dcery...

Podařilo se nám nasbírat desítky příběhů pozůstalých, které dokládají neschopnost a selhání Andreje Babiše a jeho vlády. A i když se marketingový tým Andreje Babiše snaží, nemělo by se na tyto příběhy zapomenout. Měli by je vidět zejména ti, kteří si stále myslí, že Andrej Babiš za nic nemůže a je schopný vést tuto zemi k lepší budoucnosti. Krize ukázala, že není. Příběhy lidí dokazují, že není. Proto se na tyto příběhy nesmí zapomenout.

Když už se staly, mohou dopomoct k tomu, aby lidé prohlédli a snažili se chránit své blízké. Aby se něco podobného už neopakovalo a tisíce životů nebyly promarněny úplně zbytečně. Co jiného by se mělo stát důležitým tématem voleb než lidské životy? Co je víc?

Věřím a doufám, že si zvolíme schopnější vládu. Že volby dopadnou tak, že nás bude vést někdo klidnější, schopný naslouchat odborníkům, být důvěryhodný a dělat kroky uváženě, promyšleně. Čísla nakažených znovu rostou a některé prognózy hovoří až o dvou tisících nakažených denně letošní podzim.

Je vidět, že opět nejdeme správným směrem a potřebujeme někoho, kdo směr změní a provede nás další vlnou úspěšněji. Budu volit tak, abych ochránil své blízké a měl čisté svědomí. Doufám, že se nás takových najde co nejvíc.

Diskuse