Babiš by se na Hradě nudil, dostat se tam ale může

Lukáš Jelínek

Případná Babišova kandidatura závisí na řadě faktorů — termínu volby, vývoji jeho trestních případů, kondici vlády, ale i na tom, zda mezi případnými protivníky bude jeho nejoblíbenější soupeř Miroslav Kalousek.

Při pohledu na Pražský hrad si lidé často říkají, že horší už to snad být nemůže. Abychom se nedivili. Foto FB Andrej Babiš

Stal se Andrej Babiš závislým na droze jménem politika? To je vlídnější vysvětlení jeho úvah o možném dobývání Hradu v roce 2023.

Vysvětlení méně vlídné se odvíjí od jeho kauz. Prezidenta přece nelze trestně stíhat. A cokoli by se jevilo jako snaha justice došlápnout si na Babiše, by mohl vysvětlovat jako politický útok za účelem zmařit jeho prezidentské šance.

Dříve otázky na svoji případnou prezidentskou kandidaturu odrážel. Teď je připouští. „Všichni se mě na to ptají, tak mě napadlo, že kdyby lidé začali sbírat petiční archy a bylo dost podpisů… Ale nechci předjímat, uvidíme,“ smál se nedávno ze sociálních sítí. Jindy zase prozradil, že by si jej coby nástupce přál sám Miloš Zeman. Každopádně podporovatel hnutí ANO Miloslav Ondra už spustil petiční akci.

Na první pohled Babišova nalomenost nedává logiku. Je snad připraven klást věnce a pronášet moudré projevy? On, který pohrdá ceremoniemi i řečněním? Na Hradě může manažersky řídit leda kancléře s tiskovým mluvčím. Zatímco se prezident Zeman pokoušel ovlivňovat exekutivu alespoň prostřednictvím premiérů, na něž měl páky, Babiše by nejspíš čekala kohabitace s vládou ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN, která by na jeho noční esemesky nijak nereagovala.

Změnil snad Babiš priority? Možné je i jiné vysvětlení. Ještě víc než Hrad jej stále láká Strakovka. Cítí, že odejde v ne moc dobrém světle. Jeho čtyři roky staré plány naboural covid. Dokonce se může stát i důvodem, proč Babiš na prezidentský úřad nedosáhne.

Několikrát epidemii podcenil, naposledy před říjnovými volbami, když se nenachystal na náraz podzimní vlny. A i po volbách je přijímání protiepidemických restrikcí jeden velký chaos. Babiš odejde jako premiér, který epidemii nezvládl. To není zrovna ideální pozice pro dobývání funkce nejvyšší.

Prezidentská kandidatura by však Babiše udržela v centru pozornosti. Ostatně už teď je zařazován do žebříčků, v nichž s přehledem vede. Stejně tak je pravděpodobné, že bude ve stranických preferencích sílit hnutí ANO. Babiš může snít o tom, že se Fialova vláda zhroutí.

Udržet pohromadě pětičlennou koalici bude nesnadné. ANO se časem může buď nabídnout občanským demokratům jako partner, anebo vyčkávat, zda situace nedozraje k předčasným sněmovním volbám, v nichž by zřejmě vyhrálo.

Kdyby byla šance si vybrat, nepochybně Babiš upřednostní premiérský post. Kdyby se ale Strakovka neuvolnila, může svůj společenský kapitál využít k tažení na Hrad.

Musí si jen dobře ověřit, jak je velký. Druhá porážka za sebou by Babiše definitivně potupila. Proto onen pokus se sbíráním podpisů. Až přijde chvíle se rozhodnout, bude mít Babiš dost podkladů.

Důležitým faktorem též bude startovní pole. Přímá volba nahrává výrazným osobnostem štěpícím společnost. Už proto Babiše neradno podceňovat podobně, jako byl kdysi podceňován Zeman. Dosud byl jeho stěžejním vyzyvatelem generál Petr Pavel. Ten cestuje po republice, přednáší, diskutuje a vemlouvá se převážně pravicovým příznivcům.

Přesto má několik slabin. Především je bez politických zkušeností. Zajímavý životní příběh ke zvolení nestačí. Klíčový je čitelný politický profil. Na jeho absenci třeba posledně doplatil Jiří Drahoš.

Také se neví, kdo bude mít ambice v ODS a zbytku koalice Spolu. Co kdyby nastoupila Miroslava Němcová? Spekulace se nesou i o Miloši Vystrčilovi, zvlášť když dobrovolně opouští stranické funkce, on je ale vehementně popírá.

A tak se jako zatím nejpozoruhodnější jméno v pelotonu jeví Miroslav Kalousek. Sobotnímu vydání deníku Právo se svěřil, že o kandidatuře, která by přišla s civilním pojetím funkce, vážně přemýšlí.

Což o to, Kalousek je zkušený, výřečný, všemi mastmi mazaný, zkrátka první liga. Splňuje i „štěpící kritérium“. Dokonce natolik, že by opět mohl nechtěně pomoci Babišovi.

Toho přece nejprve porodila politika éry Miroslava Kalouska, Mirka Topolánka a Petra Nečase. Babiš si pak s chutí udělal z Kalouska terč, který na lidi ochotné volit ANO skvěle zafungoval.

Teď bychom se mohli dočkat souboje Babiš-Kalousek v přímé, personifikované podobě. Tuším, že v Babišově rozhodování by to mohlo převážit misky vah pro nástup do boje. Šlo by o věc cti a šanci na poražení Kalouska by měl solidní. Rozhodně vyšší, než kdyby proti němu stála silná politická osobnost s čistou minulostí, a schopná lovit i v Zemanově a Babišově vlastním elektorátu.