Volby do Poslanecké sněmovny přinesly takové výsledky, že je prakticky vyloučené, aby hnutí ANO nadále vládlo. Přesun Andrej Babiše z vlády do sněmovních opozičních lavic přitom zásadně dopadne na kauzu jeho střetu zájmů. Pokusím se odpovědět na nejčastější otázky spojené s aktuálním vývojem, přičemž podrobněji jsem možné scénáře nastínil už letos v létě.

Bude opoziční poslanec Andrej Babiš ve střetu zájmů?

Zákaz získávat veřejné zakázky, dotace a investiční pobídky se vztahuje pouze na členy vlády a jimi ovládané společnosti, nikoliv na poslance nebo stranické funkcionáře. Proto nebudou tyto zákazy do budoucna dopadat na Andreje Babiše jako poslance, a to ani kdyby měl v Poslanecké sněmovně nějakou vyšší funkci. Poslanci rovněž mohou podnikat a být členy orgánů podnikajících právnických osob.

Jiná situace ovšem nastává v případě ovládání médií, které je zakázáno všem politickým veřejným funkcionářům. Poslanec Babiš tedy bude muset vyřešit svůj evidentní střet zájmů spočívající v ovládání více než 30 % mediálního trhu v zemi. Právě tuto linku řeší už podruhé na podnět Transparency International Městský úřad v Černošicích, který nedávno rozhodl o uložení pokuty za přestupek, proti čemuž se Andrej Babiš opět odvolá ke Středočeskému kraji.

Platí to i pro evropskou úroveň?

Na evropské úrovni se střet zájmů neřeší tak formalisticky jako v České republice, takže by mohla být problematická jakákoliv situace, kdy bude mít Andrej Babiš možnost z titulu své funkce přímo či nepřímo ovlivnit tok evropských finančních prostředků ve prospěch svých firem. Hlasování řadového poslance postihnutelné nebude, ale nelze vyloučit, že by Evropská komise jako střet zájmů vyhodnotila ovládání klíčových výborů ve sněmovně nebo státních institucí, kde mají tradičně zastoupení i poslanci (například v klíčovém Státním zemědělském intervenčním fondu).

Co se stane s Agrofertem?

Celý koncern byl vložen do svěřenských fondů, které byly vytvořeny za účelem obejití zákona o střetu zájmů. Statuty svěřenských fondů jsou tak jednoznačně koncipovány ve prospěch Andreje Babiše, že mu právně nic nebrání v tom, aby si hned vzal zpět do svých rukou celý svůj majetek ve formě akcií Agrofert, a. s., a SynBiol, a. s. Všechny firmy v holdingu mohou ode dne ztráty premiérské funkce jejich vlastníka začít čerpat dotace a získávat veřejné zakázky bez omezení. Problém vzniká pouze u zmíněných médií a je otázkou, zda bude Andrej Babiš ochotný se jich zbavit, pokud by se chtěl v politice nadále přímo angažovat.

Co je potřeba udělat, aby se možnost zneužívání střetu zájmů nemohla opakovat?

Předně je nezbytné opravit děravý zákon o střetu zájmů. Bezzubé totiž nejsou jen zákazy přijaté v roce 2017. Na přelomu roku vznikla i díra v přístupu k majetkovým přiznáním politiků (podrobněji zde) a zákon nedokáže efektivně řešit ani nedávná zjištění, že Andrej Babiš nepřiznal majetky vlastněné přes firmy v daňových rájích. Kromě brzké opravy stávajícího zákona je na místě řešit také to, jestli a jak by zákon měl postihnout moderní online média nebo kdo bude odpovědný za jeho vymáhání. Mimo to bude zapotřebí podchytit střet zájmů v procesech distribuce evropských dotací, kde ani pod tlakem Evropské komise nebyla ministryně pro místní rozvoj ochotná zapracovat potřebné změny.

Nejde o jedinou normu, kterou se bude třeba ve snaze redukovat výhody, které Agrofert v průběhu let získal díky tomu, že jeho majitel a významní manažeři ovládali podstatnou část státní správy, zabývat. Výhody mohou být poschovávány v různých předpisech týkajících se zemědělství, zdravotnictví či jiných odvětví, kde Andrej Babiš podniká.

Znamená to, že kauza střetu zájmů Andreje Babiše ze dne na den skončila?

Určitě ne. Jednalo se o tak zásadní problém, že se dozvuky budou připomínat ještě roky. Babišovi právníci celou dobu věděli, že pouze hrají o čas. Proto nyní leží největší balík problematických dotací stále na dotačních úřadech v jakémsi nejasném stavu: Sice si většinou nikdo netroufl peníze vyplatit, na druhou stranu ale ani žádosti zamítnout. Zároveň u mnoha projektů odmítla Evropská unie jejich proplacení, ale přitom se zčásti hradily z českého rozpočtu. Bude nezbytné toto vyřešit. Ovšem bez snahy o odplatu nebo naopak o zácranu Agrofertu.

Prevence střetu zájmů není jen problémem spjatým výhradně s premiérem Andrejem Babišem. Babiš totiž jistě není jediným podnikatelem, který by mohl mít zálusk na nejvyšší politické funkce. Každý veřejný funkcionář by se ale měl vyvarovat jednání, kdy jeho osobní zájmy mohou ovlivnit výkon veřejné funkce. V zákoně o střetu zájmů to dokonce je, jenom za to není stanovena zákonná sankce, protože bychom měli být schopni (obzvlášť po této lekci) střet zájmů poznat a odmítnout jej dříve, než opět přeroste v problém, který by v České republice ohrožoval právní stát.