Na jaře minulého roku spustil Andrej Babiš (ANO) mohutnou politickou ofenzivu proti Pirátům. Věděl proč. Piráti v té době vedli v některých průzkumech stranických preferencí dokonce i nad hnutím ANO. Šance, že by se příštím premiérem mohl stát předseda Pirátů Ivan Bartoš se jevila jako reálná.

Pro Babiše to byla velká hrozba, protože právě Piráti byli mezi opozičními stranami nejdůslednější v upozorňování na jeho konflikt zájmů. A ve snahách dosáhnout nápravy byli aktivní nejen v domácí politice, ale také na půdě evropských institucí.

Babišova ofenziva

Babiš přešel do ofenzivy s pomocí často nevybíravých lží. Piráty mezi jiným obvinil, že chystají vyvlastňování nevyužité bytové plochy, kam prý pozvou migranty. Anebo z pokusů legalizovat polyamorii. Piráti reagovali žalobou, což jim však bohužel příliš nepomohlo.

Navíc zvolili špatnou strategii pro volební kampaň. Místo toho, aby se důsledně drželi svého obrazu progresivní strany, která chce oslovovat především mladší a vzdělanější voliče, začali koketovat s myšlenkou, že by se jim mohlo podařit oslovit i příznivce Babišova ANO, vesměs starší konzervativní voliče, a stali by se tak „catch-all party.“