↗

Andrej Babiš stavěl svou kampaň na ostrém střetu „my“ a „oni“. „Jimi“ přitom byli téměř bezvýhradně Piráti. Ti jsou teď ve vládě a Babiš se pomalu ocitá v „já“. Foto FB Andrej Babiš

Na jaře minulého roku spustil Andrej Babiš (ANO) mohutnou politickou ofenzivu proti Pirátům. Věděl proč. Piráti v té době vedli v některých průzkumech stranických preferencí dokonce i nad hnutím ANO. Šance, že by se příštím premiérem mohl stát předseda Pirátů Ivan Bartoš se jevila jako reálná.

Pro Babiše to byla velká hrozba, protože právě Piráti byli mezi opozičními stranami nejdůslednější v upozorňování na jeho konflikt zájmů. A ve snahách dosáhnout nápravy byli aktivní nejen v domácí politice, ale také na půdě evropských institucí.

Babišova ofenziva

Babiš přešel do ofenzivy s pomocí často nevybíravých lží. Piráty mezi jiným obvinil, že chystají vyvlastňování nevyužité bytové plochy, kam prý pozvou migranty. Anebo z pokusů legalizovat polyamorii. Piráti reagovali žalobou, což jim však bohužel příliš nepomohlo.

Navíc zvolili špatnou strategii pro volební kampaň. Místo toho, aby se důsledně drželi svého obrazu progresivní strany, která chce oslovovat především mladší a vzdělanější voliče, začali koketovat s myšlenkou, že by se jim mohlo podařit oslovit i příznivce Babišova ANO, vesměs starší konzervativní voliče, a stali by se tak „catch-all party.“

Zbytek příběhu známe. Podpora pro Piráty začala klesat, ve volbách pak zcela propadli — i kvůli tomu, že je na společných kandidátkách s hnutím STAN nesolidárně vykroužkovali právě voliči STAN.

Obraz Pirátů coby strany, která utrpěla ve volbách fiasko, příliš nezmírnily ani analýzy ukazující, že navzdory postupnému poklesu podpory Pirátů před volbami ke konečnému výsledku koalice PirStan strana přispěla mnohem větším dílem, než co by naznačovaly pouhé čtyři poslanecké mandáty, které kvůli kroužkovací ofenzivě voličů STAN nakonec získala.

A v hodnocení společného vítězství koalic Spolu a PirStan nad Babišovým ANO také hrály jen malou roli úvahy, zda a do jaké míry přispěli ke končené těsné prohře Babiše právě Piráti tím, že až do voleb byli mezi pěti stranami současné vládní koalice nejaktivnějšími kritiky Babišových excesů a jeho konfliktu zájmů.

Poslední slovo mají Piráti

Piráti ale nakonec do vlády vstoupili, což může být pro Babiše fatální. Právě v jejich řadách se totiž zrodila novela zákona o střetu zájmů, která může, pokud projde Sněmovnou a Senátem, Babiše srazit na kolena v době, kdy si pohrává s myšlenkou kandidatury na prezidenta. A na schválení má nyní, poté, co ho podpořila vláda, nemalou šanci.

Jedním z dopadů legislativních změn prosazovaných Piráty by bylo faktické odstřižení Babiše od vlastnictví médií. Novela má zamezit tomu, aby poslanci, senátoři nebo členové vlády mohli provozovat rozhlasové a televizní vysílání a být vydavateli periodického tisku. Zákaz se přitom bude vztahovat na skutečné majitele.

Deníky i rozhlasové a televizní stanice, které Babiš koupil, jsou sice po přijetí tzv. lex Babiš už několik let „zaparkovány“ ve svěřenských fondech, právě jejichž prostřednictvím ale Babiš mohl svá média de facto dál ovládat. Jenže tato neúčinná forma oddělení politiků od podnikání, už nebude stačit.

Právě Evropská komise ve svých auditech Babišova podnikání totiž opakovaně upozorňovala, že svěřenské fondy jako nástroj oddělení politiků od podnikání v české úpravě neodpovídají evropským standardům.

Aniž bychom šli do detailů, pokud by pirátská novela uspěla, politici by se museli vlastnictví či kontroly nad médii úplně vzdát, to znamená, že by je nemohli převést na osobu blízkou nebo do svěřenských fondů.

Novela se navíc nemá týkat jen vlastnictví médií. Má také zabránit tomu, aby politici mohli vydělávat na veřejných zakázkách.

Konec svěřenských fondů

Ministři a další politici se v případě přijetí novely už nebudou moci podílet na rozhodování o zakázkách či dotacích pro vlastní firmy ani přímo, ale ani nepřímo. I v tomto případě má platit, že by politici nemohli zákon obejít převedením svého podnikání na osobu blízkou nebo do svěřenských fondů.

Domyslíme-li dopady těchto legislativních změn do logických důsledků, musel by Babiš, chtěl-li by si ponechat média, která ovládá, nebo pokud by chtěl dál podnikat s firmami, které dostávají zakázky a dotace od státu, opustit politiku.

Pokud jde o média, která ovládá, jeví se pro něj jako nejschůdnější cesta prodat je, a je proto možné, že na české mediální scéně už brzy dojde k nemalým změnám. Zejména Vydavatelství Mafra, které v rámci Babišova impéria vydává dva vlivné celostátní deníky, může skončit ve vlastnictví jiných investorů. To by také nepochybně vedlo ke změnám v redakční politice i ve složení redakcí těchto periodik.

Zdá se tedy, že ve vyhroceném sporu s Babišem budou mít poslední slovo Piráti. Pokud bude jejich novela přijata, bude to mít zásadní dopady nejen na Babiše osobně, ale také na českou politiku a mediální scénu. A pokud Babiš skutečně zamýšlí kandidovat na prezidenta, bude možná nejprve nucen vyřešit problém, který se pro něj v tomto okamžiku musí jevit jako politická Hlava 22.