Ve čtvrtek 16. března se konalo jednání sněmovního Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Když přišlo na řadu projednávání bodu, který má vyřešit problém nevymahatelného zákazu získávání zakázek členy vlády a jejich firmami, zachovali se přítomní poslanci vládní koalice nečekaně: navzdory nesouhlasnému stanovisku ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) hlasovali pro pozměňovací návrh Kláry Dostálové (ANO), který znemožní vymáhání zákazu i v budoucnu, a tak se Andrej Babiš nebo jiný oligarcha bude moci dostat k politické moci.

Podporu vládní koalice pro pozměňovací návrh hnutí ANO v klíčovém ustanovení bezprostředně se dotýkajícím byznysových zájmů a případného budoucího vládního angažmá Andreje Babiše si lze vysvětlit jenom dvěma způsoby. Buď poslanci nerozuměli tomu, co pozměňovací návrh způsobí a vůbec jim nepřišlo divné podpořit v tomto bodě Kláru Dostálovou, nebo uzavřeli zákulisní politickou dohodu.

V čem je zakopaný pes?

V roce 2017 byly do zákona o střetu zájmů přidány zákazy pro členy vlády a jimi ovládané společnosti vlastnit média, získávat veřejné zakázky a získávat dotace a investiční pobídky. Od té doby se ukázalo, že vymahatelnost těchto ustanovení je špatná a zákazy se Andrejovi Babišovi víceméně dařilo obcházet.

Jedním z hlavních problémů stávající podoby zákona je, že zakazuje přijímání veřejných peněz „ovládanými“ společnostmi. Chce-li někdo daný zákaz uplatňovat, musí prokázat, že člen vlády příjemce peněz ovládá, což je ve složitých vlastnických strukturách — pokud vlastník účelově využije svěřenského fondu — poměrně složitá právní otázka.

Řešení spočívá v zavedení zákazu být skutečným majitelem společností, protože jde o údaj snadno zjistitelný z příslušné veřejné evidence. Andrej Babiš sice tvrdí, že společnosti v holdingu AGROFERT neovládá, avšak jako nepřímý skutečný majitel v evidenci uveden je. Nejde přitom zdaleka jen o Babiše.

Potřebnou změnu zákona o střetu zájmů nová vláda prostřednictvím poslanců všech pěti koaličních stran předložila hned den po svém jmenování v prosinci 2021. Tím většinu vládních představitelů zájem o novelizaci přešel. Příslušný sněmovní tisk se od té doby vůbec neprojednával.

Boj o klíčové ustanovení

Pirát Jakub Michálek a další poslanci se nyní pokusili přesunout předmětný zákaz do novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Jejich snahu však svým pozměňovacím návrhem na poslední chvíli sabotovala Klára Dostálová. Bez pomoci vládních poslanců z ODS, KDU-ČSL a STAN by však neuspěla.

Bývalá ministryně Dostálová svůj návrh odůvodňuje především tím, že je potřeba vyřešit rozpor s evropským právem. Když byla paní Dostálová ministryní pro místní rozvoj, dotázalo se v rámci různých obstrukcí v souvislosti s evropskými audity Babišova střetu zájmů její ministerstvo Evropské komise na výklad evropských zadávacích směrnic.

Dotaz, jestli členský stát musí chránit práva osob stanovená právními předpisy byl formulován zcela obecně a odpověď na něj byla pochopitelně ano. Snad nikdo nemohl očekávat, že bychom na takto položenou otázku mohli dostat negativní odpověď. Čekání na odpověď přitom trvalo tři čtvrtě roku a státní orgány ovládané hnutím ANO samozřejmě během té doby vůbec nepomýšlely na řešení střetu zájmů bývalého premiéra, který ročně čerpal miliardy z veřejných rozpočtů.

Dvoustránkovým vyjádřením Evropské komise se bývalá ministryně ohání už několik let. Ano, je v něm obsaženo tvrzení vyplývající ze soudní praxe Soudního dvora EU, že adresátům jakýchkoliv zákazů musí být ponechána možnost, aby se očistili a prokázali, že nemají možnost střetu zájmů zneužívat. To může být podle návrhu poslance Michálka obtížné, o jednoznačný rozpor s evropským právem ale nejde.

V současnosti se o nějaké hlubší právní debaty ovšem nikdo ani nesnaží. Něčeho dosáhnout v této věci chtějí asi pouze Piráti, naopak úkolem hnutí ANO je jakékoliv snahy překazit. Návrh Kláry Dostálové se sice tváří, že řeší (samozřejmě na poslední chvíli) komplikovaný právní problém, přitom ale obsahuje nejednu mezeru, která opět vytvoří výkladové problémy, jež státní instituce zase zaměstnají na několik let.

A o to právě jde — od roku 2017 je taktika Andreje Babiše a lidí kolem něj stejná. Protože si uvědomují, že z pohledu práva tahají za slabší konec, snaží se celou dobu jen o zdržování procesů po co nejdelší dobu. Vytváření nejasností, výkladových problémů, právních sporů a mediální mlhy je úspěšnou taktikou už celých šest let.

Po celou dobu varujeme před kroky hnutí ANO, jež směřují tímto směrem. Skutečně jsme však nečekali, že je najednou začnou podporovat i mnozí představitelé současných vládních stran.