Po příštích sněmovních volbách bychom se mohli stát svědky vládních námluv mezi hnutím ANO a Občanskou demokratickou stranou. Nejenže to může být při současném vývoji české politiky jediný způsob, jak sestavit stabilní většinovou vládu, ale navíc se zdá, že uvažování lídra hnutí ANO Andreje Babiše se ubírá právě tímto směrem.

Nasvědčuje tomu už skutečnost, že Babiš se po prezidentské volbě stáhl v hnutí do pozadí, a jeho nejdůležitější pobočníci, kteří se stali hlavními tvářemi hnutí v posledních týdnech — Alena Schillerová a Karel Havlíček — se snaží vykreslovat hnutí nově jako nacionálně-konzervativní politický subjekt, který klade důraz na národní suverenitu a tradiční hodnoty. Způsob, jakým Havlíček a Schillerová o novém směřování ANO mluví, velmi připomíná rétoriku některých konzervativních politiků ODS, včetně jejích europoslanců.

O tom, že by ANO mohlo uvažovat o vládní koalici s ODS, popřípadě i s dalšími konzervativními stranami současné koalice, svědčí i výroky exprezidenta Miloše Zemana v rozhovoru pro ČTK poté, co se Zeman setkal s Babišem.

Zřejmě i pod vlivem rozhovoru s Babišem Zeman vyjádřil jistou skepsi ke scénáři povolební spolupráce ANO s SPD, když řekl, že sice razí podobné názory v domácí politice, ale neshodnou se na vztahu k Evropské unii. Zároveň prohlásil, že není přesvědčen, Babiš bude sestavovat příští vládu, protože pro to potřebuje buď koaličního partnera, nebo opozici, která ho bude tolerovat.

Toto vyjádření lze chápat dvěma způsoby. Buď Zeman spolu s Babišem anticipují, že Babiše po příštích volbách opět obejdou strany současné vládní koalice, anebo to —pravděpodobněji — znamená, že ústup Babiše do pozadí v hnutí ANO, spojený s údajným obratem hnutí ke konzervativismu, je manévrem, který má usnadnit jednání o příští vládě se stranami, jako je ODS. V těchto jednáních by ANO reprezentoval Havlíček coby předseda stínové vlády ANO, nikoliv Babiš.

Programové průniky