„Pluralita médií a jejich profesionální činnost jsou jednou ze zásadních podmínek existence demokratického státu. S cílem zlepšit podmínky pro profesionální a nezávislé fungování médií a čelení dezinformačním hrozbám zřizuje vláda funkci vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací.“ Tak zní bod 1 článku 1 Statutu zmocněnce pro oblast médií a dezinformací přijatého Fialovým kabinetem vloni 2. března.

Po necelém roce Petr Fiala a spol. z pozice zmocněnce nejenže odvolali Michala Klímu, ale rovnou i zrušili samotný post. S tím, že agenda dezinformací přechází na bezpečnostního poradce vlády Tomáše Pojara. A mediální agenda? Ta nepřechází pod nikoho. Konec. Finito. Zapomeňte!

Že by vláda prostě po roce usoudila, že „pluralita médií a jejich profesionální činnost“ již nejsou jednou ze zásadních podmínek existence demokratického státu?

Podle mého si členové kabinetu jsou dál dobře vědomi faktu, že bez funkčních soukromých, nezávislých a pluralitních médií není demokratické společnosti, ale rozhodli se jim nijak nepomáhat. Otázkou je, co za totálním názorovým obratem stojí. Zkusím to popsat popořadě.

Blamáž s Googlem

První ránu zasadila vláda nezávislým mediálním projektům koncem roku 2022, kdy se postavila za znění novely autorského zákona. Výslednou podobu úpravy, díky níž měla do českých médií dotéci odhadem jedna miliarda korun ročně od technologických platforem jako Google či Facebook, tvrdě prosazovala Unie vydavatelů, což je lobbistický nástroj vydavatelství vlastněných Danielem Křetínským, Andrejem Babišem či Markem Dospivou.

Google se zalekl nesmyslně vysoké pokuty ve výši jednoho procenta z globálního obratu firmy „vpašované“ do novely poslancem STAN Janem Lacinou, za kterou se důrazně postavila Unie vydavatelů a pak i vláda. Výsledkem je, že nejenže do českých médií nově zatím nedoputovala ani koruna (a ještě dlouhé měsíce a možná i roky nedoputuje), ale Google utnul i dosavadní výběrově poskytované licenční poplatky, které pro malé a střední vydavatelské domy byly citelným přilepšením do napjatých rozpočtů.

To, co dosti bolí nezávislé projekty, je jen drobnou nepříjemností pro oligarchy, kteří média provozují především jako podporu pro svůj hlavní byznys v energetice, zemědělství či farmacii a developmentu.

Klidně bez peněz od Google vydrží další rok či dva a zadotují svá média zisky z „core byznysu“. Bonusem jim jsou potíže středních a menších vydavatelů, jejichž byznys je založen právě na provozování médií. A vláda v čele s Petrem Fialou a přímo odpovědným ministrem kultury Martinem Baxou (též ODS) se tváří, že je vše v nejlepším pořádku.

„Zákon prošel poměrně komplikovaným procesem ve sněmovně a v Senátu a dnes je podle našeho názoru nastaven tak, aby českým vydavatelům při vyjednáváních s velkými platformami poskytl možnosti. Doufám, že toto se dá považovat za podporu médií působících v České republice,“ vykládal ministr Baxa v rozhovoru pro Forum24 letos 16. února, tedy ve stejný den, ke kterému byla zrušena funkce zmocněnce pro média a dezinformace.