Pokud by demokracie měla své Hodiny Posledního soudu, ukazovaly by nyní za dvě minuty dvanáct. Podle posledního vydání analýzy institutu Varieties of Democracy (známého též jako V-Dem), v minulém roce žilo v autoritářských režimech dvaasedmdesát procent světového obyvatelstva, přitom jen před deseti lety to bylo pouze padesát procent. Poprvé za více než dvě poslední dekády je na světě více autoritářských režimů než liberálních demokracií — a nedělá se ani zdaleka dost pro to, abychom tomuto hrozivému trendu čelili.

Sesuv politického systému demokracie je ohromující. Například na Filipínách loňské prezidentské volby vyhrál Ferdinand „Bongbong“ Marcos mladší, šestatřicet let poté, co lidová revolta svrhla diktaturu jeho otce. V Brazílii miliony lidí stále odmítají akceptovat, že Jair Bolsonaro v prezidentských volbách prohrál s Luizem Ináciem Lulou da Silvou.

Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala v napadené zemi všeobecný občanský odpor proti genocidnímu okupantovi. A v Egyptě se poslední zbytky rezistence proti autokratickému režimu krčí ve stínu. Na všech kontinentech neliberální politici vykreslují demokracii jako nepraktický přežitek z minulých časů.