Byla to událost, již u nás hodně přehlušily prezidentské volby, z hlediska obecných trendů ve světě je ale důležitá. Řeč je o vpádu stoupenců bývalého „trumpistického“ prezidenta Brazílie Jaira Bolsonara do sídel nejvýznamnějších institucí státu, který se odehrál 8. ledna. V budově Kongresu, nejvyššího soudu a úřadu prezidenta řádili bolsonarovci několik hodin, než byli zpacifikováni.

Přirozeně se zde nabízí srovnání s podobnou akcí „trumpovců“ ve Washingtonu z 6. ledna předminulého roku, kde vzal dav stoupenců Donalda Trumpa útokem Kapitol — sídlo amerického Senátu a Sněmovny reprezentantů. Viděno z odstupu byl ovšem brazilský útok spíše jiný. Tedy: bylo zde více rozdílů než podobností.

Pokud jde o motivy — u obou útoků lze vidět přesvědčení o zmanipulování proběhlých voleb. V USA se konaly v listopadu 2020. V Brazílii v říjnu 2022. Bolsonaro na rozdíl od Trumpa ale nešířil teorii o zfalšovaných volbách po své porážce nějak moc agilně; v Brazílii také nebyla obří strana podobná americké republikánské, která by poraženého vůdce v povolebním lhaní podporovala.

Brazilský exprezident mluvil o manipulacích zejména před volbami. Po nich svou porážku sice ceremoniálně nepřiznal, ale většina jeho burcování se omezovala na víceznačné vzkazy na sociálních sítích. V době útoku z 8. ledna byl navíc Bolsonaro mimo zemi — na dovolené na americké Floridě.

Vlastní akce bolsonarovců proběhla — a to je další rozdíl oproti USA — až týden po inauguraci skutečného vítěze voleb: levicové legendy Luly da Silvy. A proběhla — což je vůbec nejzajímavější — v neděli: v době, kdy v napadených budovách už nikdo nebyl a nepracoval. Připomeňme, že trumpovci v USA se dobývali do Kapitolu za plného chodu, během ceremoniálního vyhlašování volebních výsledků a přímo ohrožovali přítomné zákonodárce.

U bolsonarovců přešel v útok odpolední protestní průvod, mašírující po bulváru brazilského hlavního města Brasília, na nějž byly autobusy svezeny asi čtyři tisíce lidí; do budov jich proniklo několik set. V USA pronikly do Kongresu dva tisíce trumpovců.

Účastníci bolsonarovské akce nebyli ozbrojeni a nikdo za celý den nepřišel o život. V USA zbylo po útoku pět mrtvých, přičemž několik dalších lidí spáchalo následně sebevraždu. V Brazílii byl při objasňování události nejskloňovanějším tématem podstav a laxnost přítomných policistů, z nichž někteří se s bolsonarovci přímo fotili.