Proslulý levicový prezident Brazílie z let 2003 až 2010 Luiz Inácio da Silva, známý všeobecně pod přezdívkou „Lula“, se vrátí zpátky do úřadu. Rozhodlo o tom v neděli druhé kolo prezidentských voleb, v němž Lula porazil trumpistického politika Jaira Bolsonara, brazilského prezidenta z posledních čtyř let.

Dle již oficiálních výsledků získal Lula 50,9procentní podíl hlasů. To je na druhé kolo historicky malý rozdíl — minulé volby vyhrál Bolsonaro o deset procentních bodů; Lula sám v roce 2002 zvítězil dokonce s dvojnásobným rozdílem. I ony letošní dva procentní body nicméně znamenají v poměrech 215milionové Brazílie náskok dvou milionů hlasů.

„Je to ohromující comeback, o tom není sporu,“ konstatují autoři volebního speciálu deníku Guardian.

Obecně byla atmosféra letošních brazilských voleb mimořádně vyhrocená. Bolsonaro se ještě více přimknul ke stále silnějšímu evangelikálnímu hnutí a stylizoval se do role takřka božího bojovníka. Mobilizoval přitom jak proti „zkorumpovanému establishmentu“, který se ho snaží sesadit, tak proti „moru politické korektnosti“, „homosexualismu“ a možnosti mít „padesát pohlaví“ a dalším „zkaženostem liberální levice“.

Lula naopak brojil proti autoritářskému nebezpečí a hájil svou někdejší prezidentskou éru plnou nejen nejrůznějších úspěchů, ale také kolosální korupce.

Prakticky se oba favorité snažili před druhým kolem poslepovat co největší koalici proti soupeři. Formálně byl v tomto mnohem úspěšnější Lula, kterého nakonec podpořila i takřka celá tradiční brazilská pravice, včetně její nejsilnější prezidentské kandidátky Simone Tebetové, jež skončila v prvním kole třetí. Právě s ohledem na pravici a z části i na střed si Lula ostatně vybral svého viceprezidenta: někdejšího guvernéra São Paula a svého velkého kritika Geralda Alckmina.

V přepočtu na konkrétní hlasy si ovšem mezi prvním a druhým kolem více polepšil Bolsonaro — 2. října obdržel 51 milionů a hlasů a nyní 58 milionů; Lula pak v prvním kole přes 57 milionů a teď 60 milionů.

Geograficky vzato volil prolulovsky nejvíce chudý a více barevný severovýchod země, zatímco probolsonarovsky jih a amazonské státy. Vedle evangelikálů podporovali dosavadního prezidenta také dvě další velevýznamné vlivové skupiny v zemi: agrobaroni a různé organizace kolem ozbrojených složek.

Co čekat nyní

Znovuzvolený Lula byl v prezentaci svých nových plánů více obecný než konkrétní. Jistotou jsou ale například snahy o návrat k sociálnější politice, což byl jeden z nejúspěšnějších rysů Lulova minulého prezidentování, návrat k ochraně amazonského deštného pralesa či obnova zahraniční politiky všech azimutů, označovaná občas nepřesně jako proruský obrat. Ani Bolsonaro nebyl v tomto ohledu vysloveně proatlantický, patří se připomenout třeba jeho cestu do Moskvy těsně před invazí na Ukrajinu. Pravdou je ale, že dosluhující prezident odmítal rozvíjet vztahy s arabskými zeměmi a další sbližování s Čínou.

Zásadním taktickým prvkem v politice Lulova třetího období bude jinak citelná převaha pravicových subjektů v Kongresu. Prezident bude při prosazovaní svojí agendy nucen k uzavírání různých ad hoc koalic. To je v Brazílii sice běžné, právě za Lulova minulého vládnutí to však spolupodnítilo velkou část korupce, která je dosud se staronovým prezidentem spojována.

Dalším velikým problémem dneška je pak rozbujelá násilná zločinnost, což je ostatně dlouhodobě jeden z Bolsonarových politických důrazů. V zemi je v současnosti vražděno na 40 tisíc lidí ročně, a to za vlády Bolsonara tato statistika ještě klesla.

V otázce ochrany amazonského deštného pralesa se často připomíná, že ani Lula není zrovna superekolog či stoprocentně spolehlivý garant práv původních obyvatel. Očekávání s ním v tomto spojovaná jsou ale tak velká, že jim bude muset vyjít vstříc alespoň do takové míry jako před rokem 2010.

Hlavní rozdíl mezi jeho tehdejším přístupem a dosavadním Bolsonarovým byl přitom v rétorice a ve štědrém financování úřadů, jež mají v popisu práce bojovat s ilegální těžbou. Sám Bolsonaro navíc ilegální těžbu několikrát i nepřímo podpořil — vládní pasivitou, vlastními slovy či rušením obecnějších regulací.