Korupčník Lula
František KalendaJeden z brazilských korupčních skandálů dostihl i proslulého exprezidenta. Podle Františka Kalendy jde o událost, jež může ovlivnit budoucnost celého kontinentu.
Latinskoamerická levice neprožívá své nejlepší období. Bolívarský projekt ve Venezuele spěje pod vedením Nicoláse Madura ke stále represivnější podobě, v Ekvádoru se masově protestuje proti prezidentu Correovi, v Chile se potýká Michele Bacheletová s korupčními skandály a v jejich důsledku s nejnižší popularitou v historii.
V Brazílii současně vládne ekonomická a především politická krize, která vypukla, když se předseda dolní komory Kongresu a řada poslanců vzepřeli své vlastní vládě. Skandál okolo státní ropné firmy Petrobras navíc zasahuje na čím dál více politiků z vlády i opozice....
A do toho všeho přichází zpráva, která má potenciál zdiskreditovat celých patnáct let snažení levicových latinskoamerických vlád za spravedlivější společnost. Brazilská prokuratura totiž oficiálně obvinila doposud zářící hvězdu pokrokářského posunu na kontinentu — bývalého prezidenta Luize Inácia „Lulu“ da Silvu.
↗
Exprezident Lula při posledních volbách. Repro z vysílání TeleSUR
×
Svět → Sloupek
25. července 2015 v 8.01
Související
Diskuse
JP
July 25, 2015 v 14.18
V souvislosti s tímto chystaným procesem proti Lulovi jsem četl jednu zajímavou myšlenku: svým způsobem je to pozitivní zpráva. Protože to znamená, že se konečně začínají osamostatňovat brazilské respektive obecně latinskoamerické vyšetřovací orgány, které až doposud i tu největší korupci mocipánů (ať pravicových či levicových) "velkoryse" přehlížely. Jako první se tedy jeví nutnost obnovit (respektive vůbec vybudovat) v daném regionu autentický a nefalšovaný právní stát, ve kterém platí "padni komu padni". A teprve na tomto základě je pak možno začít budovat i důvěryhodný sociální stát.
--------------------------------------
Ve smyslu dané otázky, jaké důsledky tyto korupční aféry budou mít pro jmenovitě latinskoamerickou levici: opět se - bohužel - ukazuje, že levicový politik není automaticky někým morálně lepším, jenom proto že hlásá levicová hesla.
Sociální cítění je sice bezpochyby nezadatelná hodnota politické levice; ale jestliže je doprovázena osobní zkorumpovaností či dokonce diktátorskými manýry (jako ve zmíněné Venezuele), pak se tento sociální program může velice rychle změnit ve svůj opak.
--------------------------------------
Ve smyslu dané otázky, jaké důsledky tyto korupční aféry budou mít pro jmenovitě latinskoamerickou levici: opět se - bohužel - ukazuje, že levicový politik není automaticky někým morálně lepším, jenom proto že hlásá levicová hesla.
Sociální cítění je sice bezpochyby nezadatelná hodnota politické levice; ale jestliže je doprovázena osobní zkorumpovaností či dokonce diktátorskými manýry (jako ve zmíněné Venezuele), pak se tento sociální program může velice rychle změnit ve svůj opak.
MT
July 26, 2015 v 9.03
Autor článku se snad zbláznil!
Co nám to chce tady namluvit?
Že pravici neublíží jakákoli zkorumpovanost, kdežto levice se zkorumpovaností padá?
A osoba Pana Svatého z Uruguaye (kterého si velice vážím), to samosebou posuzuje podle svých měřítek.
Korupce bude v určitých zemích řádit bez ohledu na to, kdo tam zrovna vládne. A lidé budou volit podle toho, co očekávají od stran pro sebe. Korupce může rozhodnout volby, když jsou síly vyrovnány.
Dilma Rouseffová nemohla mít nikdy takovou podporu jako Lula kvůli svému osobnímu charizmatu, který byl mizerný ... a dalo to práci, aby to Lula vykompenzoval ...
Korupce je nagativní faktor tak zhruba třetího řádu, pokud jde o ovlivnění výběru lidí při volbách ...
JP
July 26, 2015 v 12.38
Pane Tejkle, rozdíl je v tom, že levicová hnutí (v latinskoamerickém regionu) nastupují do politiky p r á v ě s tím heslem a slibem, že vyčistí ten Augiášův chlív korupčního propojení politiky a ekonomického sektoru.
Když se pak ale ukáže, že levice v tomto svém projektu naprosto selže, a ukáže se být stejně zkorumpovaná jako pravice - pak se tím skutečně do značné míry hroutí základna jejího ideového sebezdůvodnění. Jak může být morálním apoštolem někdo, kdo je sám propadlý hříchu? V tomto smyslu má autor článku skutečně naprostou pravdu, že latinskoamerická levice jako taková "neprožívá své nejlepší období". Skoro by se dalo říci, že prožívá hlubokou krizi své vlastní identity.
Když se pak ale ukáže, že levice v tomto svém projektu naprosto selže, a ukáže se být stejně zkorumpovaná jako pravice - pak se tím skutečně do značné míry hroutí základna jejího ideového sebezdůvodnění. Jak může být morálním apoštolem někdo, kdo je sám propadlý hříchu? V tomto smyslu má autor článku skutečně naprostou pravdu, že latinskoamerická levice jako taková "neprožívá své nejlepší období". Skoro by se dalo říci, že prožívá hlubokou krizi své vlastní identity.
July 26, 2015 v 22.14
Děkuji panu Poláčkovi za skvělé shrnutí, sám bych to lépe nenapsal.
A souhlasím s tím, že vzhledem k nezávislosti vyšetřovacích orgánů a potažmo justice je to vlastně pozitivní zpráva, určitě v dlouhodobém hledisku. Brazilské orgány už prokázaly několikrát, že jsou ochotny říznout hodně hluboko - viz Mensalao a právě momentálně probíhající superoperace Lava Jato. Problém u Luly je podle mě hodně právě v symbolické rovině a oné momentální krizi, v níž se latinskoameričtí levicoví vůdci nachází.
A panu Tejklovi bych doporučil, aby si článek přečetl ještě jednou a nepodsouval mi tvrzení, jež se v textu nedají nalézt. Třeba pak nebude mít pocit, že jsem se zbláznil.
A souhlasím s tím, že vzhledem k nezávislosti vyšetřovacích orgánů a potažmo justice je to vlastně pozitivní zpráva, určitě v dlouhodobém hledisku. Brazilské orgány už prokázaly několikrát, že jsou ochotny říznout hodně hluboko - viz Mensalao a právě momentálně probíhající superoperace Lava Jato. Problém u Luly je podle mě hodně právě v symbolické rovině a oné momentální krizi, v níž se latinskoameričtí levicoví vůdci nachází.
A panu Tejklovi bych doporučil, aby si článek přečetl ještě jednou a nepodsouval mi tvrzení, jež se v textu nedají nalézt. Třeba pak nebude mít pocit, že jsem se zbláznil.
JP
July 30, 2015 v 13.10
K celé věci je možno připojit ještě tolik, že se nakonec nejedná zdaleka jenom o jihoamerický region. Tady se jenom v určitém konkrétním kontextu opět jednou ukázala klasická slabina (radikální) levice: totiž její hluboké přesvědčení, že za všechno zlo na tomto světě může jenom a jedině pravice, respektive vrstvy zbohatlíků. A že tedy naprosto postačí, když my, levice, se dostaneme k pákám politické moci, a nastane onen vytoužení (sociální) ráj na zemi.
Po svém nástupu k moci jsou však tyto levicové síly náhle konfrontovány se skutečností, že život je mnohem složitější, a že zdaleka ne každý, kdo se hlásí k programu politické levice, je také ochoten se v reálném životě chovat podle mravních ideálů levice.
Jednou větou: tato levice má program pouze ryze sociální; ale nemá žádný program pro to, jak řídit - a uřídit - společnost, a i samotného člověka. Toho člověka, který vždycky bude mít přirozenou tendenci k tomu, upřednostňovat především své vlastní osobní zájmy.
A nejde jenom o vlastní korupci nových (levicových) funkcionářů a držitelů moci. Jde i o to, že tato levice sice třeba začne uskutečňovat svůj sociální program, začne přerozdělovat bohatství - což je bezpochyby pozitivní počin, pokud jsou majetky rozděleny příliš nespravedlivě; jenže pak se musí nějak vyrovnat se skutečností, že 1. příliš štědré sociální programy mohou být jejich příjemci zneužívány a vedou k jejich ekonomické a osobní pasivitě; a že 2. příliš velké přerozdělování (tj.: zdaňování majetných, ale zároveň ekonomicky aktivních vrstev) vede k podvazování celé národní ekonomiky.
Po svém nástupu k moci jsou však tyto levicové síly náhle konfrontovány se skutečností, že život je mnohem složitější, a že zdaleka ne každý, kdo se hlásí k programu politické levice, je také ochoten se v reálném životě chovat podle mravních ideálů levice.
Jednou větou: tato levice má program pouze ryze sociální; ale nemá žádný program pro to, jak řídit - a uřídit - společnost, a i samotného člověka. Toho člověka, který vždycky bude mít přirozenou tendenci k tomu, upřednostňovat především své vlastní osobní zájmy.
A nejde jenom o vlastní korupci nových (levicových) funkcionářů a držitelů moci. Jde i o to, že tato levice sice třeba začne uskutečňovat svůj sociální program, začne přerozdělovat bohatství - což je bezpochyby pozitivní počin, pokud jsou majetky rozděleny příliš nespravedlivě; jenže pak se musí nějak vyrovnat se skutečností, že 1. příliš štědré sociální programy mohou být jejich příjemci zneužívány a vedou k jejich ekonomické a osobní pasivitě; a že 2. příliš velké přerozdělování (tj.: zdaňování majetných, ale zároveň ekonomicky aktivních vrstev) vede k podvazování celé národní ekonomiky.